V posledních pár letech se s příběhy o upírech roztrhl pytel, a to i mezi českými autory. Bohužel jen několik málo se dá považovat za opravdu kvalitní. Daniela Mičanová svou trilogií o upírech neprávem neuspěla. Letos se série rozrostla o další knihu s názvem Jakubovy housle a ta své předchůdce snad i předčí.
Daniela Mičanová při křtu nové knihy, zdroj: hustopece-city.cz
Thovtův papyrus má podle pověstí člověku, který ho dokáže přečíst, garantovat pohled pod povrch věcí – porozumění životu a světu. Jenže co čert nechtěl, dostal se do nesprávných rukou a teď dokonce opustil svou domovinu – Egypt. Dostane se až na Moravu do obchůdku s orientálním zbožím a do rukou mladé dívky Lady.
A právě kvůli tomuto svitku se kolem Lady začnou dít podivné věci. Setká se se světově úspěšným houslistou Jakubem Poutníkem a tím se to jenom zkomplikuje. Jakub je se svými houslemi ďábelsky dobrý, a to možná, protože je upír. Stejně jako Lucius a Alexander, se kterými má Lada tu čest později. A co Thovtův svitek? Ten musí rychle do Egypta. A s ním samozřejmě i Lada a upíři.
Daniela Mičanová má s upíry už nějaké ty zkušenosti – napsala o nich již tři knihy – Alexander (pův. Modrá krev), Lucius a Orlando. Znají ji ale jen opravdu skalní fanoušci žánru. Proč? Možná proto, že její knihy vyšly v nesprávnou dobu, možná proto, že její postavy nejsou sentimentální, nagelovaní spratci a děvčátka bez výrazu.
Možná se neprezentují jako krvelačné zrůdy, ale pořád to jsou upíři, a taky se tak chovají. Dobrá, možná trošku víc distingovaně než jejich protějškové z 19. století, ale nemohou se v dnešním světě přece chovat jako za středověku.
Styl knih Daniely Mičanové je opravdu jedinečný, pro někoho však nemusí jít o lehké čtení. V Jakubových houslích již méně než v předchozích dílech, nicméně i zde se nachází značné množství historické fikce (a fakt) napsané i jazykem, který obrázek dokresluje bezvadně. Autorka nezabíhá do nudných detailů, ale přesto „historické“ části knihy občas působí trošku jako přednáška z dějepisu, a to se může někomu zdát nestravitelné.
Velkým plusem Jakubových houslí je postupná výstavba děje a pomalé odkrývání skutečností, vedoucích k pochopení pointy příběhu. Nic zde není navíc, každá postava tu najde své místo, každá scéna hraje svou roli. Na druhou stranu je zde opravdu hodně dějových linií, které se nakonec propojí, jejich sledování se ale může zpočátku zdát obtížné.
Nakonec je tedy nutné si znovu položit otázku, proč kvalitní a zároveň populární četba, která propojuje nám známé prostředí (Čech a Moravy) a oblíbené téma upírů a Egypta, má problém uchytit se na trhu a u čtenářů? Odpověď se hledá těžko. Můžeme tedy jen doufat, že Jakubovy housle dokáží svou výraznou nadřazenost ostatním knihám ve své sekci dokázat i čtenářům. Na další díl už totiž nechceme čekat dlouhých osm let (tak dlouho musela autorka hledat nové nakladatelství).
Jakubovy housle hrají laskavou skladbu plnou napětí, lásky i humoru bez přehnané přecitlivělosti a prázdných mozků. Vtáhnou čtenáře do děje a ten knihu neodloží, dokud nebude na konci. Obálka může působit kýčovitě a nevábně, ale nenechte se zmást. A pozor! Knihy Daniely Mičanové jsou návykové, a asi by se měly prodávat s varováním jako cigarety.
Název originálu: Jakubovy housle
Autor: Daniela Mičanová
Obálka: Martin Zhouf
Počet stran: 296
Vazba: vázaná
Rozměry: 210 x 154 mm
Vydala: Plejáda, Praha 2011
Doporučená cena: 299 Kč
Hodnocení: **** (90 %)