RECENZE: Driver San Francisco vyvažuje špatný příběh naleštěnými bouráky
Dominik Butschek
7. 10. 2011
Nový Driver se snaží oživit sérii prostředím ikonického amerického města, velkým množstvím aut a originálním příběhem. Podařilo se mu zachránit neúspěch minulého dílu, nebo je už Driver definitivně mrtvý?
Příběh u závodních her je prostě problém. Ani Driver: San Francisco se ním nedokázal poprat a má béčkovou zápletku s předvídatelným příběhem. Hlavní hrdina, John Tanner, následkem velké bouračky na začátku hry upadá do kómatu. Vše se pak odehrává v jeho hlavě, i když Tanner tomu sám nerozumí – o tom však hráče nedokáže příběh přesvědčit.
DiRT 3 servíruje pořádnou porci rally v pěkném vizuálním kabátku!
Během cutscén, kdy záběr spočívá na Tannerovi ležícím v nemocničním lůžku a z rádia jsou slyšet zprávy z reálného světa, ve kterém proběhla nějaká loupež a na rozdíl od Tannerova snu ji nikdo nepřekazil, si hráč akorát klepe na čelo.
Přesouvání mezi auty? Leda ve snu
Hlavním plusem hry je nový systém Shift (neplést s Need for Speed), který hráčům umožňuje se přesovat mezi téměř libovolnými auty. Ve výsledku už hráč nemusí mistrně závodit, ale stačí mu na protivníky poslat náklaďák z protisměru. To mě osobně bavilo nejvíce – způsobovat nehody namísto perfektního řezání zatáček v protisměru.
Ze začátku si však hráč plně neuvědomí rozsah této nové funkce a bude se spíše soustředit na jízdu. Stejně tak se hráč nemůže hned od začátku vznést až téměř na orbit Země, ale drží se nízko, lehce nad úrovní budov. S postupem příběhu se však zvládne dostat výš a výš, až je možné mít třetinu města jako na dlani.
Se systémem Shift také přichází řada vedlejších misí. Situace může být následující: proti hráči jede nebezpečně rychle nadupané auto s italským rodokmenem a za ním se žene pár policejních korvet. Teď už zbývá jen jediné – hráč si musí vybrat, jestli chce policistům pomáhat a vtělit se do jednoho z nich, nebo jim utíkat a užít si velmi silné auto.
Natočte si film jako bonus
Za výhru závodů a jiných vedlejších misí dostáváte sílu vůle, která ve hře funguje jako měna. Za ni si pak hráč v garážích může koupit nová auta (kdykoli se pak dá dané auto vyzvednout v jakékoliv garáži – a s vracením si není třeba dělat starosti).
RECENZE: F1 2011 je žrout času při cestě ze závodnických plenek na vrchol
Místo aut je možné si zakoupit i určité bonusy, které pak hráči pomáhají při hře – zobrazování bonusů na minimapě a zejména velikost a rychlost dobíjení speciálních sil. Tanner totiž může dočasně auto zrychlit nebo do jiného auta narazit tak, že jeho autu se nic nestane.
Z garáže se na závěr dají spustit speciální závody, kdy je zakázané používat speciální síly a Shift. Mezi ně patří i točení retro filmu. Všechna auta v San Franciscu jsou rázem ze 70. let a následuje například klasická honička jednoho Mustanga proti desítkám policistů.
Rekapitulace
Driver SF mohl být hrou typu dohraj a zahoď, ale díky povedenému systému přesouvání mezi auty a hromadě vedlejších aktivit si hráč Drivera spustí i po dohrání kampaně. Pokud hráč dokáže překousnout béčkovou zápletku, dobře se zabaví.
Po technické stránce je hra výborná, grafika sice není jako v Crysis, ale i tak je na slušné úrovni. Zejména pokud i na průměrném stroji hra jede s přehledem plynule. Od Topzine.cz Driver: SF dostává 80 %.
Hodnocení: 80 %
- Klady: Přesouvání mezi auty – Shift, skvělá grafika na minimální nároky, dá se hrát delší dobu
- Zápory: Nepovedený příběh, skákající obtížnost a místy nepovedená AI