Menu
FANZINE.cz
Filmové recenze

RECENZE: Elysium. Blomkamp se blýskl velkovýkrmnou sci-fi akce

Redakce

Redakce

1. 9. 2013

FOTO: Matt Damon ElysiumTalentovaný autor opěvovaného District 9 přichází s další precizně ošetřenou hitparádou sci-fi hrátek a akčních výjevů, které potěší oko žánrově lačnícího diváka. Tentokrát se však zcela sám chopil scenáristických otěží s idealistickým cílem předat publiku naléhavé poselství. Podařilo se?

Již poetický název Elysium poukazující na bájný posmrtný ráj řecké mytologie, kam směli jen vyvolení, je značně výmluvný. Neill Blomkamp od začátku proklamoval, že tentokrát nepřichází s prvoplánovou akční podívanou, ale s dystopickou kritikou současného světa. Poukazuje na polarizaci bohatých a chudých, na rozdíly mezi zhýčkaným světem západu a rozvojovou nouzí. Pro samotné bědování ale odsunul na vedlejší kolej kvalitní dějovou linii a scénáři uštědřil velké tučné béčko.

Pokulhávající scénář nezachrání ani povedený vizuál

Ocitáme se v roce 2159, na přelidněné Zemi plné špíny, nuzných životních poměrů a ošuntělých slumů. Hlavní hrdina Max (Matt Damon) vzhlíží k našedlé obloze, na níž se provokativně tyčí prstencový útvar, kosmická stanice Elysium. Zde žijí jen ti nejbohatší, privilegovaní snobové společnosti, v oáze přírody, čistoty, prostoru a zdraví. Kdo nezaplatí, neletí, kdo letí nezván, je nemilosrdně vyhozen do povětří. Za bestiální ochranou Elysia stojí kardinální mrcha, tajemnice Delacourt (Jodie Foster).

Až posud je námět velmi funkční, podtržený více než vymazleným vykreslením obou světů. Blomkamp má cit pro civilní a věrohodný vizuál a perfektně nastoluje atmosféru. Kontrast mezi oběma světy je zdařilý a v několika málo minutách je skrze kamerové přelety objasněno, že ti špatní obývají Elysium a ti dobří, ať už jde o jakoukoli verbež, jsou utlačovaní na strádající planetě.

Další vývoj scénáře je ale přeplácaný a protivně šroubovaný. Max je v práci vystaven radioaktivnímu ozáření (samozřejmě nikoli svou chybou, ale vinou zákeřného nadřízeného) a zbývá mu pět dní života. Aby bylo ve zbylé hodině a půl na co koukat, dostane od robota kouzelnou pilulku, která mu až do smrti poskytne normální fungování organismu. Max se však potřebuje urychleně dostat na Elysium, kde by se mohl vyléčit.

Jenže aby toho nebylo málo, musí pro úlisného kamarádíčka odvést špinavou práci, které se všichni bojí – totiž přepadnout někoho z ocelově střežených obyvatel Elysia, který dohlíží na dění na Zemi, a vytáhnout mu z mozku elysejský kód. Výměnou je mu přislíbena letenka do Elysia. Max si pochopitelně vybere nejdůležitějšího prevíta, který v hlavě nosí hotový poklad celého Elysia, čímž se stane nejžádanějším člověkem obou světů.

video
play-sharp-fill

Neobjevná zápletka sycená množstvím přiškrcených zvratů je však vyvážena přehlídkou sci-fi klenotů. Droidů, vychytaných zbraní, mechanických přístrojů, vesmírných výlevů a necenzurovaných řeznických scén je tu opravdu dostatek, až by jeden řekl, že snímek je tak trochu učebnicovou ukázkou toho, jak se dělá správné akční sci-fi.

Po herecké stránce lze vyzdvihnout bravurní výkon děsivého Sharlto Copleyho, jenž ztvárňuje sociopatického surovce Krugera. Copley zde jednoznačně zastiňuje sympatický, ale nepříliš charismatický výkon Matta Damona v hlavní roli i prvotřídní mrchu v podání Jodie Foster. Celkově však herci vinou plochého scénáře neměli výraznou příležitost vyniknout, postavy jsou v Elysiu druhotnou záležitostí a není jim dopřáno valné hloubky.

Působivost realistického vykreslení Země v budoucnosti však zůstává netčená a v tomto ohledu lze původní Blomkampův záměr rozhodně pochválit. Snaha o nadřazenou myšlenku je v akčním filmu chvályhodná a osvěžující, a ačkoliv se poselství pod kůži příliš nezadře, prostředky pro jeho sdělení jsou mimořádně efektní a funkční. Jen škoda, že režisér nedokázal zapasovat dokonalý vizuál a ideu do celistvého, úderného scénáře.

Verdikt Petry Štěpánkové:

Elysium je kvalitní vizuální podívanou s perfektní atmosférou, čistokrevným sci-fi pojetím a zručným řemeslným základem. Operuje s klasickou dystopickou myšlenkou, ale servíruje ji v nápaditém ideovém kabátu a v tempu hodném správného akčňáku.

Pokulhávajícího scénáře je opravdu velká škoda, je v zásadě jedinou skvrnou na jinak solidním počinu a bohužel dělá z Blomkampova idealistického sdělení trochu frašku. Snaha se ale cení a s přivřenýma očima lze spolknout i tuto vadu na kráse, protože Elysium ji dokáže v mnoha ohledech vynahradit.

Hodnocení: 70 %

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Elysium. Blomkamp se blýskl velkovýkrmnou sci-fi akce

Hide picture