RECENZE: Forza Horizon radikálně změnila koncept a zabodovala

Forza Horizon radikálně zasáhla do zaběhnutého konceptu závodních simulátorů. Vytvořila tak uvolněnou arkádu s perfektní grafikou a spoustou zábavy. Nebylo však zásahů do funkčního stylu příliš? Dozvíte se v recenzi na GAMEZINE.cz.

Forza se stala jednou z nejkvalitnějších závodních sérií v historii konzolí. Ačkoli byl původní záměr zcela jasný – porazit konkurenční Gran Turismo, nedala se cesta této špičkové značky označit za růžovou. Kvůli poněkud laxnímu přístupu konkurenčních tvůrců si však i přes veškeré Forza rychle vydupala místo mezi kvalitními závodními simulátory.

Tvůrci se však neomezili na pouhou recyklaci formátu a obměnu nových tratí, ačkoli tomu však napovídal opravdu minimální rozdíl mezi Forzou 3 a 4, díky čemuž se fanoušci obávali syndromu nekonečných sportovních sérií FIFA a NHL, ale ve Forze Horizon se nebáli pořádně zariskovat.

Forza Horizon je totiž mnohem výrazněji arkádovitá, v mnohém se dokonce více než lehce inspirovala u kultovních závodních her od společnosti Codemasters, konkrétně Grid a Dirt.

Koncept poněkud strohého a přísně minimalistického menu byl nahrazen rozsáhlým a otevřeným světem podzimního, teplými barvami zbarveného Colorada, v němž se odehrává adrenalinový festival Horizon. Hráč se tak realtime přemisťuje mezi jednotlivými stánky, kde se může hlásit do konkrétních typů závodů. Titul zaběhnuté lineární klišé nabourává také implementaci byť povrchního, ale alespoň trochu realistického příběhu. Hráč se v roli jednoho z tamních looserů musí kvalifikovat do závodu, vyhrát velký prachy a sbalit všechny baby.

Čtěte také: RECENZE: XCOM: Enemy Unknown předčí i blockbustery o mimozemšťanech

Ekonomický model vydělávání kreditů a jejich následné využívání za nové automobily zůstal více méně beze změn, ale z poněkud sterilního prostředí hlavní obrazovky dostal mnohem plastičtější rozměr.

Konceptuální změny se nesou v poměrně radikálním duchu, samotné jádro však zůstalo nezměněné. Vozy se člení do několika kategorií, přičemž je i nadále lze upgradovat. Jednou ze stěžejních výhod je obrovská podpora vývojářského týmu. Oproti původním dílům je k dispozici pouze jedno CD, díky čemuž se obrovská část vozidel přesunula na Xbox Live. Samozřejmě je tam dostupná převážně v placené formě.

Jedním z klíčových prvků je jednoznačně grafika. Oproti předchozím dílům se výrazně změnilo především prostředí, které je nyní mnohem živější a barevnější, závodní tratě jsou lemovány fanoušky a okolní vesnice skoro jakoby žily vlastním životem, až na poněkud opuštěná nákupní střediska. Na druhou stranu se může zdát, že exteriéry vozů byly poněkud osekány. Už nepůsobí tak nablýskaně, což však považuji za pozitivum. Snad poprvé v sérii se totiž objevila také nejrůznější kouřová oblaka a jiné efekty.

Forza se výrazně přiblížila především rallye v méně příznivém terénu. Díky tomu však vypadá mnohem uvěřitelněji.

V zásadě ji lze považovat za geniální poučení se z předchozích chyb, kdy se podařilo vypilovat většinu nedostatků, které fanouškovská komunita dlouhodobě kritizovala. Na druhou stranu však i nadále zůstal opomenut fyzikální model poškození. Většina je redukována na pouhé odření laku či zkroucení plechů.

Největší změnou je celkově velmi mladiství cíl závodů, které mimo jiné umožňují například i závody s letadly. Poněkud výraznějším posunem je také značná personifikace všech soutěžících, kteří mimo jiné díky množství cutscén nejsou redukování na pouhá jména na papíře. Hráči tak mohou reagovat na konkrétní výzvy a získávat tak za ně lákavé odměny v podobě unikátních automobilů.

Čtěte také: TEST: iPhone 5 i Samsung Galaxy S III jsou po 5 minutách v mixéru na šrot

Postupným šplháním po pomyslném žebříčků borců si lze zpřístupnit i zcela nový systém závodů. Tím je koncept velmi podobný kořenům Need for Speed her, kdy se závody odehrávají ve městech za plného provozu.

Celkové omlazení je znát mimo jiné z hudební kulisy, která doprovází hru. Většina songů patří mezi současné šlágry známé z rádií či hitparád. Soundtrack se letos povedl skutečně na výbornou. Nejinak je tomu i u zvukových efektů zpracovaných s puntičkářskou grácií.

Fyzikální jízdní model zůstal více méně beze změn, pozitivní však je, že na vyšší obtížnosti si hru dokáží pořádně vychutnat i ti nejpřísnější příznivci simulací. Jízdní model tak nebyl redukován přímo úměrně zpřístupněním hry mladším generacím. Výbornou zprávou je také minimálně 30 hodin nutných k odehrání hlavní příběhové linie, což je v současnosti opravdu velmi vysoký nadstandard.

Hodnocení: 90 %

Klady: Grafika, efekty, otevřený svět, playlist, pozitivní změny

Zápory: Nulová demolice vozidla,