HALO 4 se prezentuje jako černý kůň všech exkluzivit pro Xbox 360. Slibuje nový, ještě promakanější příběh, ale hlavně konečně ztrhává label opravdu tragicky vypadající hry nastavený předchůdcem HALO 3. Jak se hra vydařila i po ostatních stránkách? Čtěte recenzi na GAMEZINE.cz!
HALO je série stylových sci-fi stříleček, jenž se staly vlajkovou lodí herní konzole Xbox 360. V České republice si i přes jinak dlouhou tradici nikdy nevybudovala příliš silnou pozici, ale poslední díl má poměrně solidní šanci tento nelichotivý trend zvrátit. Minulý rok hráče namlsal vymazlený remake prvního dílu, letos do centra pozornosti dostává plnohodnotný čtvrtý díl.
Nepřehlédněte: Filmový Fallout Lanius se ukazuje v novém traileru
Příběh rovnou navazuje na předchozí díl, v němž se Master Chief ukryl do hybernačního zařízení. Nyní se společně s řádně oprsenou a kyprou Cortanou společně pouštějí do boje proti tajemnému zlu, které je ještě mocnější a nebezpečnější než Covenanti. Příběh se sice snaží hráče vtáhnout do děje, nováčkům však nedává příliš šance. Jistě, během kampaně sice pochopí, oč zrovna jde, ale bude to spíše kvůli zažitým stereotypům, než neuvěřitelně originálnímu příběhu.
Šance vyznat se v rozsáhlé mytologii je tak pro nováčky zakletá, poměrně rytmický spád naopak nedokáže vytvořit pouto mezi hráčem a hlavní postava. Jediné, co tak dokáže udržet pozornost je velmi slušná výprava, gradace děje a očekávání, kdy že se zase objeví ten Cortanin dekolt.
Noční veselí
Chválihodné je balancování misí, kdy se ve skutečně vhodnou dobu střídají levely klasické FPS kompenzované například eskertou ozbrojeného konvoje, průlomem nepřátelských pozic tankovou jednotkou či procházka v opancéřovaném mechu. Určitá paralela s kultovními Gears of War je v tomto ohledu jednoznačná, nicméně jejích žánrových kvalit nedosahuje.
Autorům je potřeba pogratulovat za vydařený syntetický přístup. Jednoduše vzali všechny původní prvky série HALO, zabalily je do nového kabátu a pokusili se znovu vytvořit něco velikého. Pro skalní fanoušky tím hra získává punc staré, léty prověřené klasiky. Nováčci si však nemusejí připadat ve své kůži pouze kvůli charakteristickému vizuálu, kteří ačkoli působí realisticky, pracuje místy s lehce dětinskými motivy, jakými jsou například základní nepřátelé.
HALO 4 zdědilo punc kvality zaměřené na určitý typ hráčů, těm novým však nedokáže nabídnout dostatek invence. Hra je tak šíleně osobitá, že ji lze pouze nenávidět, nebo milovat. Žádná zlatá střední cesta neexistuje.
Poněkud lehce frustrujícím může být také totální absence ironsightu, hledí či muška jsou totiž dostupné pouze u zbraní vybavených optikou. To z HALO 4 činí především brutální řežbu v multiplayeru, kde se nikdo nezdržuje mířením, ale bez přestání rasí všechno okolo sebe.
Pohodoví kluci
Nejvýraznější změnou oproti ostatním dílům je především parádně vypadající grafika. Minulé díly byly z tohoto hlediska spíše ostudou, díky níž se majitelé PlayStationu 3 pyšnící se sérií Uncharted svým konkurentům do očí vysmívali. HALO 4 naproti tomu vrací úder v plné síle: interiéry kosmických lodí vypadají úchvatně, fantasticky pak vypadají především dynamický světla, jejichž paprsky prosvítají mezi stromy a odrážejí se od lesklých povrchů.
Skvělé jsou také animace nových typů zbraní, pozitivní změnou si prošla také obtížnost. Noví nepřátelé se dokáží teleportovat či vracet granáty a z hlediska výdrže nejde o žádné třasořitky.
Nepřehlédněte: Jurský park na iPad potěší milovníky dinosaurů. Připravte si ale peníze
Snad až emocionální zážitek pak společně s grafikou vytváří velkolepá vážná hudba, při níž mnozí zamáčknou slzu způsobenou vzpomínkou na velké popkulturní vícelogie.
Určitá paralela se také nabízí s loňským zklamáním RAGE, HALO působí podobně vzdušně, spíše než úzkými koridory se hráči pohybují cestami kruhového půdorysu, kdy se periodicky střetávají s nepřátelskými palposty, jenž je potřeba zlikvidovat. Na rozdíl od RAGE však hráče nenutí vracet se neustále na ta samá místa, na druhou stranu nenabízí ani minimální množství RPG prvků či customizace. V dnešní době jde však již o nutnost.
Z pohledu téhle party je jasné, kde lidstvo zase skončilo. Diplomaticky řečeno v temných místech. zdroj: vydavatel hry
HALO nabízí avizovanou porci především v multiplayeru, kampaň pro jednoho hráče je sice ucházející, zastaralý, byť jedinečný koncept však příliš nedokáže oslovit nové hráče. HALO je natolik jedinečnou hrou, že své příznivci buďto chytne a nepustí, nebo skončí na té nejvyšší poličce kdesi ve sklepě.
Oproti minulým dílům nabízí velmi slušný vizuál, skvělou hudbu a propracované herní mechanismy kořeněné kvalitním multiplayerem. Drobná mediální masáž by však měla být varovným signálem. Hype, který předcházel launchi hry není přímo úměrný kvalitám hry, jež v tvrdé Vánoční konkurenci patří spíše k lehkému nadprůměru.
Hodnocení: 80 %
- Klady: Vizuální stránka hry, hudba, rovnocenní nepřátelé, střídání charakteru levelů
- Zápory: Stereotyp, absence hledí, špatně stravitelná interpretace pro nováčky
