Filmů o Herculovi jsme tu měli už nespočet. V jednom poznával New York, v poměrně novém klesl na dno kinematografie. Tentokrát má ale tvář wrestlera a herce The Rocka a obrací celý mýtus naruby.
Z trailerů to přitom vypadalo celkem nebezpečně. The Rock v něm plnil svých dvanáct slavných úkolů, a když si nasadil na hlavu kůži ze lva, vyvolával spíš smích než respekt. Překvapivě se ale samotný film této části vůbec nevěnuje a shrne ji v úvodních pár minutách coby takovou exkurzi do hodin dějepisu.
Film totiž ukazuje Hercula jinak, než jak ho většina diváků zná. Slavné činy, které vykonal, jsou jen legendami, které se vypravují, aby tento námezdní žoldák spolu se svou partou působili děsivě a zastrašili nepřátele. Jeho otcem není Zeus a nikdy nebyl na Olympu (ačkoliv se musí uznat, že tvůrci šikovně využívají tajemno, které Hercula obklopuje, jelikož nezná své rodiče).
Snímek je natočen podle komiksu ze stáje Radical Comics Hercules: The Thracian Wars a stejně jako on sleduje hrdinovo počínání v polo-barbarských zemích, kde se domluví s králem Cotysem na zastavení občanské války – za to má dostat slušné množství zlata.
The Rock se na roli Hercula perfektně hodí. Zdroj: Forum Film CZ
V tom se komiksu podobá, obsahuje oproti němu ale také množství změn. Ubralo se na objemu rozstřikující se krve, celkově film působí méně drsně a některé postavy se dočkaly proměny. Tydeus například nemluví, hrdinův synovec Iolaus zdaleka není takový frajer a úplně se vynechal mladý Meneus.
Především je ale film plný zábavných hlášek a staví na nadsázce. V případě režiséra Bretta Ratnera, jehož tvůrčího umu se leckterý fanoušek obával, to byla výborná volba. Hercules: Zrození legendy z počátku roku se tvářil zcela vážně a také na to doplatil. Jeho následovník si ale umí udělat srandu sám ze sebe a využívá různé narážky na polobožství Hercula a legendy o Hydře či Amazonkách. Občas dojde až na metahumor, když si například jedna z postav odfrkne, že si myslela, že Hercules bude větší (přitom mohutnosti The Rocka se směje půlka internetu).
Je akorát škoda, že jak na jednu stranu Hercules působí velice svěže, na stranu druhou stále využívá prvky, které působí směšně. Až ateisticky se tu tak vyvrací některé mýty s povedenou nadsázkou, ale hned o chvíli později dojde na patetické umírání (ostatní zabije jeden šíp v hrudi, ale když je potřeba si promluvit, vás dorazí až dvacátý) nebo slow-motionový útěk nevinného chlapce před hrstkou padouchů.
Stejně tak skoro až rozzuří některé scény, které vysloveně bijí do očí svou nadbytečností – například když po bitvě postavy hovoří o tajemném záporákovi a téměř komiksově po nich navazuje třísekundový záběr na zlosyna sedícího na koni, beze slova, beze smyslu. Na stránkách předlohy (by) to jistě vypadalo efektně, ale ve filmu se divák jen ptá „Proč?“
Bez The Rocka by to nešlo
Naštěstí ale takových úletů není moc a snímek jinak odsýpá. Pomáhá tomu i představitel hlavního hrdiny. Sice The Rock nepředvádí žádný herecký koncert, ale hraje tu přece obrovského svalnatého chlápka, který bez problému zvládá zlomit vaz koni nebo zabít člověka jednou ranou (i když s menší výpomocí kamarádky). Ani Kevin Sorbo kdysi nedostal nějak velký prostor, ale o tom Hercules také je – o rvačkách, podřezávání krků a občasném milém úsměvu. The Rock to zvládá skvěle a díky svému charismatu (protože z Twitteru moc dobře víme, že uvnitř té skály je velké srdíčko) ukazuje, že bez něj by byl snímek okamžitě pod hranicí průměru.
K tomu si můžete připojit i partu sympatických žoldáků, kteří mu bojují po boku, a pár zajímavých vedlejších rolí. John Hurt tu může působit jako zjevení, ale jeho král Cotys je přesně takový, že si divák nedokáže představit náhradu. V rolích spolubojovníků se také objevily neokoukané tváře Aksela Hennieho (hlavní hrdina z norských Lovců hlav) nebo Ingrid Bolsø Berdal (norská a drsná Nicole Kidman).
Hercules tak, jak vypadal v komiksu. Zdroj: Radical Comics
Film se natáčel v Maďarsku, což ale vůbec nevadí, protože prostředí celkem odpovídá komiksové předloze, Thrákii. Triky vypadají více než dobře a ani ten dabing není nějak výrazně nepovedený. Hercules je tak velice příjemným překvapením na horké večery (ovšem na závěr je vhodné podotknout, že vznikla skupina bojkotující snímek kvůli autorství Steva Moora – původně nedostal od filmařů ani korunu, a tak nechtěl být uváděn v titulcích, ovšem po jeho nedávné smrti se najednou jeho jméno objevuje a fanoušci spolu se známým Alanem Moorem mají zato, že jde o parazitování na smrti slavného tvůrce).
Verdikt:
Jde jednoduše o perfektní film pro partu kámošů, kteří se rozhodli, že tentokrát zajdou do kina na něco akčnějšího. Hlášky jsou šikovně načasované (ale kdyby jich bylo více, také bych se nezlobila), boje možná nejsou nikterak originální, ale jsou přehledné a krve tu teče dost (dokonce se tvůrci nebojí ukázat i mrtvé děti, postrach většiny Hollywoodu).
Nejde sice o něco, co by vstoupilo do zlatého fondu kinematografie, ale na poměry historických akčních filmů je Hercules nadprůměrný.
Hodnocení: 60 %
