Recenze hry Flashpoint: Red River. Poznejte na vlastní kůži, že válka je opravdu kurva
Marek Jedinák
24. 4. 2011
Tato slavná herní série vyrostla na kořenech vypiplaných v České republice. Začalo to podobně jako celá herní popkultura, bojem se Sověty. Hádejte, kdo dostane přes čumák tentokrát?
Rozsáhlá taktická střílečka od britského studia Codemasters sází, podobně jako konkurenční Homefront od THQ, na vytvoření s trochou fantazie reálného příběhu navazujícího na současnou geopolitickou situaci.
Křížové tažení arabským světem se nezastavilo a další v pořadí je Tádžikistán, bývalá republika SSSR ležící mezi Afghánistánem a Čínou. Země byla dlouho zmítána občanskou válkou, čehož využily teroristické buňky, pro které se stal tento zapomenutý stát bezpečným útočištěm.
To neuniklo vševidoucímu oku strýčka Sama, který okamžitě začal nakládat humanitární bomby a rozhodl se po zemi rozsévat mír. Výtky velmocí a poznámky OSN se, jak již bývá zvykem, ignorují.
Operace Enduring shield začíná. V kůži amerického mariňáka dostává hráč možnost absolvovat počátky kampaně v poměrně uvolněném tempu. Slavná US army má samozřejmě navrch, takže to celá jednotka Bravo chápe jako takovou dobře placenou školu v přírodě.
Prázdniny v ráji?
Krajina je totiž opravdu nádherná, na mnou testované verzi na PlayStation 3 tedy ne tak úplně graficky, ale minimálně z hlediska oku lahodící balady kombinace hor a nekonečných písečných plání.
Prostředí navíc působí opravdu realistickým dojmem, takže se nemusíte bát kilometrů nevyužitého prostoru jako třeba v případě hry Arma. Na herních konzolích je grafika opravdu jenom průměrná, ale určité pochopení vzbuzuje rozsah levelů. Navíc na těchto platformách téměř neexistuje přímá konkurence.
Celkový dojem násobí také fakt, že se na velkou část míst během kampaně podíváte hned několikrát. Prostředí díky tomu působí mnohem komplexněji, takže hráč postupem času získává pocit, že okolí zná a pohybuje se ve skutečně realistickém světě.
Většina příběhu je během hry vyprávěna jednak formou klasických briefingů před každou misí, hlavním zdrojem vyprávění příběhu jsou však jednotlivé animace před každou misí. Herní prostředí je poměrně rozlehlé, takže se snad kvůli vyšší míře realismu musíte nejdříve dopravit na místo určení. Vojáci sedící na korbě vozidla Humvee si během cesty povídají a řeší nejrůznější otázky týkající se tažení, ale také běžné lidské problémy.
Autorům se skvěle podařilo prosít hru odkazy na nejrůznější popkulturní ikony jako například Hvězdné války nebo Avatara. Dialogy mezi postavami jednotky Bravo hráče vtáhnou do děje, a přestože je hra silně americky-patriotická, nějakou tu sociální kritiku si v ní bystrý hráč najde.
Velká část počátečních misí myslí i na detaily, což přeci jen působí věrohodně. Za úkol budete mít třeba prohledat a zajistit několik vesniček, ve kterých se mohou nalézat schované zbraně. Cílem je vzbudit v obyvatelích dojem, že vojáci pod vlajkou stars and stripes přináší do regionu vytouženou stabilitu.
Konec srandy, frajírci
Během jedné z posledních misí, kdy se téměř podaří zlikvidovat hlavní síly ozbrojenců, najednou není možné získat leteckou podporu. Američané ztratili nadvládu nad vzdušným prostorem. Spící rudý drak se probudil, jelikož nemohl tolerovat narušení své bezpečnostní zóny. Asymetrická válka se najednou stává válkou regulérní a Lidové armádě se daří obsadit většinu regionu. Teprve teď začíná jít do tuhého.
Během celé kampaně má hráč k dispozici tři parťáky. Ve hře fungujete jako tým. Každý voják má jiné zaměření, ve skupině tedy bude třeba sniper nebo lehký kulometčík. Umělá inteligence spolubojovníků bohužel nedopadla nikterak zázračně.
Občas se bratrům ve zbrani daří neustále zasekávat za různé překážky, případně vůbec nedodržovat hráčovy příkazy. V horším případě místo toho vykonávat rozkazy opačně. Na nižší obtížnosti se alespoň v případě zabití po každém checkpointu znovu oživí a pokračují v boji.
Přesto jsou v některých obranných misích nepostradatelní. Zejména v operacích, kdy je nutné čelit obrovské početní převaze nepřítele. V těchto úrovních zároveň přichází na řadu muka, kdy se třeba v Hardcore režimu hry spolubojovníci nerespawnují, takže moc dlouho nevydrží, jelikož i když třeba přežijí hordy nabíhajících nepřátel, kvůli zasekávání se o překážky neutečnou minometné palbě.
Ovládání party je krkolomné. Příkazy zadáváte pomocí šipek a přidrženého tlačítka RT. Během akce nebo sprintu pod nepřátelskou palbou je zadávání rozkazů vlastní jednotce skutečně obtížné.
I need a medic!
Přestože se vývojáři snažili hru přiblížit mainstreamovému hráči, určité prvky simulace, nebo spíše hry na realitu, zůstávají. Hlavní zvláštností je systém životů. Ve hře nejsou žádné lékárničky. Na nejsnažší obtížnost znamená první kulka pouhé zranění a krvácení. Druhá pak jistou smrt. V případě zranění je nutné odejít do bezpečí, nejprve se obvázat a krvácení zastavit. Poté je možné zranění vyléčit a pokračovat v boji.
Wow. Ano, zní to skutečně dobře, ale myslím, že to bude bavit maximálně tak prvních pět minut. V průběhu hry se to stává opravdu velice otravným faktorem a neustálé léčení sebe sama a spolubojovníků se stává utrpením a zabírá až neuvěřitelně velké množství času.
Někoho to bude asi přeci jen bavit. Spousta hráčů volá po zvýšení obtížnosti her. Otázkou je, jestli je zvýšení náročnosti formou něčeho opravdu nudného to pravé ořechové.
Co by to bylo za vojenskou akci, kdyby jste si ani jednou nezařídili nějaké to vozidlo. V několika misích si zajezdíte třeba v Hummerech. Ovládání dopravních prostředků je řešeno elegantním způsobem a připomíná kdejaké arkádovité závody. Celou dobu mě jen trochu štval zvuk. Místo pořádného řevu motoru jsem slyšel jen škytání šrotujícího se trabanta.
Autoři se nechali inspirovat současným trendem implementování drobných RPG prvků do her. Postava mariňáka tak s každým zastřeleným nepřítelem sbírá zkušenostní body, které umožní otevření speciálního vybavení. Díky tomu je možné různě přestavovat a vybavovat zbraně, získávat účinnější granáty nebo nějaké speciální schopnosti a tak podobně.
Honba za „expy“
Za splněné mise navíc získáváte medaile, za které hráč získává body, jenž lze investovat do určitých dovedností. Postupně lze tedy zvýšit kondici hlavní postavy, naučit ji přesněji střílet nebo třeba déle sprintovat v plné polní.
Za některých okolností si taky budete moci nasměrovat letecký úder nebo raketu na cíl. Ohňostroj pak slouží jako příjemná relaxace uprostřed nekonečného válečného běsnění.
Jednotlivé levely navíc nebývají úplně jednoduché, a část se jich dokonce v průběhu hry kvůli reakci na aktuální poměr sil na bitevním poli až nečekaně často mění. Vyváznout z některých obtížných situací může být někdy nadlidský úkol. Během jedné mise jsem například nebyl schopen zmizet z bombardovaného území se svými parťáky včas.
Já jsem samozřejmě vždycky utekl, ale kolegům to trvalo prostě tak dlouho, až díky výbuchům granátů na místo určení dorazili v několika kusech. Restart. Takhle to šlo dokola, než jsem zjistil, že se každou chvíli znovu respawnují. No, alespoň, že se povedl soundtrack báječně dokreslující orientální atmosféru plnou beznaděje a rudého hněvu.
Verdikt
Red River je nadprůměrnou akční hrou s propracovaným příběhem a skvělou výpravou. V případě konzolí však doplácí na jejich slabší hardwarovou výkonnost a také opravdu slabou UI spolubojovníků. Přesto jde podle mě o titul, který by fanouškům her s válečnou tématikou neměl uniknout. Tahle hra mě po delší době opět udržela před televizí několik hodinek.
Flashpoint: Red River
Žánr: Akčně-taktická FPS
Vývojář a distributor: Codemasters
Distributor v ČR: Conquest
Multiplayer: Ano – kooperativní
Platforma: PC , PS3, XBox 360
Česká lokalizace: NE
Doporučená cena: PC 1 199,- a Konzole 1 599,-
Hodnocení: 80%
Klady: Rozlehlé prostředí, atmosféra, příběh
Zápory: UI spolubojovníků, léčení