4 fotky 
Letní období herního půstu končí. Paralelně s začátkem další sezóny kanadsko-americké hokejové soutěže vychází NHL 16. Další díl nesmrtelné hokejové série má napravit reputaci po nepříliš povedené patnáctce.
Radující se hráči na ledové ploše vypadají v kulisách zaplněné arény jako živí. zdroj: easports.com
Na obrazovky velké části české herní komunity každoročně míří NHL. Vydavatel EA měl po loňském dílu co napravovat. Hráči i recenzenti jej ze všech stran kritizovali za nedostatečný obsah a jednoznačný krok zpět oproti verzím určeným ještě pro starší generaci konzolí. Očekávání od dílu s pořadovým číslem 16 byla vysoká. Dopadnete to jako minule, nebo se k tomu vývojáři postaví čelem a vytvoří zase parádní hokej? Právě takovou otázku si kladl nejeden fanoušek.
Poněkud rozpačitě působí úvodní obrazovka, na první pohled až příliš inspirovaná microsofťáckým metro rozhraním. Na první pohled působí poněkud nepřehledně a listování jednotlivými ikonami není zrovna nejrychlejší. Při bližším ohledání však vychází najevo jedna důležitá věc.
Módy jsou zpátky
Nové nhlko přináší zpátky většinu oblíbených fanouškovských módů, po jejichž návratu fanoušci volali. Hráči se mohou vcítit do role manažera v módu Be a GM, zahrát si za hokejistu, který se z nižších soutěžích může propracovat až do slavné NHL, umožňuje zase platforma Be a Pro. Velmi atraktivní je mód NHL Moment Live, v nichž má každý možnost opakovat či změnit hokejovou historii loňské sezóny. Jako gólman Colorada Semyon Varlamov vychytat rekordních 54 střel, v kůži Patricka Kanea zase musíte dovést Chicago ke Stanley Cupu.
Slabý soundtrack bohužel zůstává. Jedná se o výběr více méně anonymních melodií. Stále mi velmi chybí klasický seznam skvělým kapel, jako tomu bývalo v minulosti.
Většina kritiky nepřekročí soundtrack. Samotný gameplay je velmi solidní. Na první pohled jsou patrné vizuální indikátory výrazně zlepšující hratelnost. Při míření na bránu se zobrazuje místo, kam hráč v danou chvíli míří. Při podržení příslušného tlačítka se zobrazí také směr přihrávky, což výrazně usnadní orientaci především nováčkům.
Hra také velice šikovně poskytuje během hry typy. Ačkoli jich není příliš, není tedy nutné pamatovat si všechny možné kombinace tlačítek, například ty pro kličky či pro vypíchnutí puku.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde hra až příliš na ruku nováčckům série. Stále tu však existuje možnost nastavení obtížnosti. Herní tipy tak ve finále pouze ovlivňují hratelnost, ale zdravou náročnost nijak nesnižují, což je patrné především při pohybu kotouče na kluzišti.
Propracovaná fyzika
Puk se od hokejek přirozeně odráží. Při přihrávce mířené na brusle se šance hráče na zpracování kotouče výrazně snižuje. Fyzikální zpracování je samo o sobě skvělé. Velice přirozeně působí především kolize hokejistů, které dávají místy zapomenout na to, že se jedná o pouhé virtuální animace.
Předchozí řádky lehce napovídají, že velmi dobře vypadá především grafické zpracování hry. Obličeje hráčů jsou propracované do nejmenšího detailu a opakované záběry ledové plochy už v lecčems začínají připomínat reálný hojekové zápas. Jedinu výtku si zaslouží poněkud nepovedené animace mimiky hráčů. Častokrát si lze všimnout nepřirozeného pohybu úst a čelistí.
Pokud je v něčem zkušeným příznivcům NHL patrný pokrok, pak jde jednoznačně o pohyb brankářů. Ti jsou nyní výrazně živější a místy předvádí doslova akrobatické zákroky. Jediná výtka tradičně směřuje k poněkud zbytečnému přikrývání puku. Stále mi velice chybí animace, ve které by brankář neváhal přikrýt a chvíli podržet kotouč, aby jej následně mohl hokejou přihrát na své spoluhráče.
Nejčastější pohyb je tak i nadále stejný, brankář jej po ledě vyhazuje rukavicí, což se vreálu tolik nevidí.
Stále se také opakuje tradiční nedostatek, kterým je aktualizace soupisek. NHL nereflektuje příchod celé řady hráčů z KHL. Spousta hráčů působícíh v elitních formacích tak ve hře stále nefiguruje. Kdyby šlo o kluby z posledních příček soutěže, neměl bych námitky. Řeč je však o klubech jako Chicago nebo Pittsburgh.
Verdikt
NHL 16 napravuje reputaci série po nepříliš zdařeném předchozím dílu. Ačkoli tradičně přidává pouze malý počet novinek ovlivňujících gameplay, nejvýraznější z nich je podrobná asistence výrazně zvyšující hratelnost. Zpátky jsou také všechny oblíbené herní módy. Na první pohled jsou patrná vylepšení brankářů. Jediné výtky lze směřovat na odfláknutý soundtrack a nepřílši přívětivé menu.
