Menu
FANZINE.cz
Recenze her

Recenze hry White Knight Chronicles 2. Japonský pokus o World of Warcraft?

Šimon Kolář

Šimon Kolář

26. 6. 2011

OBR.: Víla z White Knight Chronicles 2!Exkluzivně! Podívali jsme se na zoubek pokračování průměrného japonského RPG. Dokázalo napravit chyby svého předchůdce a oprášit zašlou slávu tohoto královského žánru?

OBR.: Souboj dvou obřích nepřátel

Trochu to připomíná Power Rangers. Morfujeme!, zdroj: distributor hry

Žánr JRPG je v poslední době trochu utlačen do pozadí. Kdysi hodně populární japonské RPG hry v současnosti na velkých konzolích pořádně reprezentuje snad jen slavné Final Fantasy. Těžko říci, co je příčinou tohoto náhlého úpadku. Svůj podíl na tom určitě má hospodářská krize, která se v Japonském herním průmyslu projevila skutečně naplno a donutila spoustu tamních studií k zaměření na levnější vývoj pro handheldy, které jsou v zemi vycházejícího slunce hodně populární.

Zakopaný pes

Rozhodně to ale není jediná příčina a bylo by velmi alibistické vymlouvat se pouze na nepříznivé vnější vlivy. Část viny určitě nesou i tvůrci samotní. Ti nebyli schopni adekvátně zareagovat na globální herní vývoj a stále se snaží vytvářet ty stejné hry, jaké dělali kdysi v éře druhého Playstationu. Tuto domněnku pouze potvrzuje v současnosti vycházející White Knight Chronicles II pro PS3.

Přečtěte si také článek o závislosti na hře World of Warcraft!

Původní White Knight Chronicles bylo vlažně přijímanou hrou, která si ale na sebe právě kvůli prakticky neexistující kounkurenci dokázala v pohodě vydělat. Navíc se mohla pyšnit online nadstavbou v podobě kooperace až čtyř hráčů při plnění speciálních vedlejších misí a obsahovala sympaticky zpracovaný bojový systém. Celkově ale byla hra pro fanoušky žánru spíše zklamáním.

OBR.: Souboj s vlky v poušti

Musíme čekat až se nabije kolečko vpravo

Přesto se dočkala pokračování. White Knight Chronicles II pokračují přesně tam, kde jednička skončila a i díky tomu také naplno ukazuje současný problém JRPG. Tento žánr působí jakoby se v průběhu času uzamkl v jakémsi vlastním ghettu, kam běžný hráč vůbec nemá přístup. Je určen pouze pro neustále se zúžující skupinu vyvolených, kteří jsou obeznámeni s předchozími hrami a zákonitostmi tohoto specifického herního odvětví.

Je libo pár klacků pod nohy?

Pokud se nějaký nováček zkusí rovnou pustit do dvojky, nejspíš po několika minutách konzoli znechuceně vypne a disk se hrou založí někam, kde se na něj bude navždy už jen prášit. Úvod hry je podobný situaci, kdy vás někdo zčistajasna hodí do rozbouřeného moře, které se navíc ještě hemží velkými bílými žraloky. Pod ruku se vám dostane postava, která má vymaxovány prakticky všechny své atributy a disponuje nesmírným množstvím bojových schopností.

Hráč, který nemá zkušenosti s předchozím dílem logicky vůbec nemůže tušit, která bije a jen zmateně pobíhá po mapě. V dnešní době, kdy snad každá hra včetně tetrisu obsahuje tutorial, je tohle skutečně unikát. Nejlepší možností pro nováčky tedy zůstává pustit se do hraní původní hry, kterou naštěstí vydavatel umístil na disk se dvojkou, což bylo velmi prozřetelné řešení.

OBR.: Souboj s obřím monstrem

Tohle bude vyžadovat těžší kalibr

Ani když se hráč seznámí s herními mechanismy, nepřestane ho otravovat spousta nedotažeností a detailů, na které ze současných západních her není zvyklý. Interface působí hodně nepřehledně a například ovládání je naprosto odlišné od současných standardů. Do menu hry se tu vstupuje pomocí trojúhelníčku, v nabídkách se nelze pohybovat využitím analogových páček a třeba pohyb kamerou pomocí analogového kloboučku je v základu nastaven inverzně. A to nejen ve vertikální ose, ale i v té horizontální!

To dobré zůstalo

Pokud ovšem pomineme tyto nedostatky, pořád nás čeká opravdu hutné japonské RPG se vším, co k tomu patří. Neuvěřitelné množství tabulek a schopností, kterými můžete hrdiny z vaší party vybavit nebo tahové souboje, které jsou ve White Knight Chronicles provedeny opravdu inovativně. Všechny souboje probíhají v reálném čase. To znamená, že s protivníkem neútočíte na přeskáčku ani hru během bitek nepauzujete.

Přečtěte si exkluzivní rozhovor s překladatelem her z prostředí Warcraftu a Diabla!

Jediným omezením, které souboje odlišuje od klasické akční hratelnosti je nutnost čekat mezi jednotlivými útoky až se vám schopnosti obnoví a vy je budete moci znovu použít. Tím se v podstatě nenásilně aplikuje klasický tahový systém, který je pro JRPG tak příznačný. Bojuje se zde buď proti klasickým nepřátelům, nebo proti obřím monstrům, která v klasickém bojovém režimu nelze porazit.

OBR.: Kouzlo proti dvěma protivníkům

Magie v RPG žánru asi nikoho nepřekvapí

V takovém případě je nutno transformovat se do obřího bíleho rytíře Incorrupta, který si s přerostlými protivníky poradí. Tuto proměnu můžete provést až když nasbíráte určitý počet akčních bodů, kterými vás hra odměňuje za zabíjení nepřátel. Pokud máte bodů více, než je nezbytné, váš Incorruptus bude ještě silnější. Bohužel boje mají i svou stinnou stránku a třeba takové přepínaní mezi jednotlivými schopnostmi je hodně krkolomné, zvláště v případě Incorrupta, u kterého navíc ještě musíte volit část těla, na kterou bude útočit.

Krásné, ale přitom tak ošklivé

Vizuální styl celé hry se plně nese v duchu japonského specifického uměleckého cítění, které mnoho západních hráčů není schopno překousnout. Hlavní hrdinové vypadají do jednoho jako děti a zdejší svět působí na první pohled infantilně. Na ten druhý ale odhalíme poetiku, která se zde skrývá. Působivá kombinace fantasy a sci-fi, přírody a moderní techniky, to je něco, s čím se v západní produkci příliš nesetkáme.

Samotná technická stránka hry už na tom bohužel tak slavně není. Její zastaralost vás praští do očí už při úvodní animačce. Je to opět něco, co spolehlivě odradí většinu potencionálních nováčků, kteří jsou zvyklí na současné audiovizuální standardy. White Knight Chronicles II vypadá spíše jako nějaká hra z PS2 než titul určený pro současnou konzolovou generaci.

Je trochu smutné sledovat, jak se kdysi úspěšný žánr snaží neustále hrdě držet dávno přežitých postupů a odmítá jakoukoli výraznější inovaci. Ortodoxní fanoušci určitě budou namítat, že jakékoli zjednodušení je neodpustitelné zlo, není tomu ale tak. Je totiž rozdíl ve zjednodušování herního systému, které by hru primitivizovalo, a zjednodušování prostředků, kterými hra s uživatelem komunikuje. Ošklivá grafika a nepohodlné ovládání rozhodně nejsou věci, které by hru činili zábavnější.

Žánr: JRPG
Vývojář: Level-5
Distributor: Sony
Multiplayer: Ano
Platforma: Playstation 3
Česká lokalizace: Ne
Doporučená cena: 1 749 Kč

Hodnocení: *** 50 %

  • Klady: bojový systém, komplexnost, první díl na disku
  • Zápory: pro nováčky naprosto nepřístupné, krkolomné ovládání, technické zpracování

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze hry White Knight Chronicles 2. Japonský pokus o World of Warcraft?

Hide picture