RECENZE: Jožin z bažin se plíží novou deskovkou Ivana Mládka

A zábava se k malým i velkým hráčům blíží. Pozor, Jožin z bažin již nefiguruje pouze v legendární písničce od Ivana Mládka, ale nově i v 3D deskové hře. Autor se nemění, tudíž i vtipnost zůstává zaručena.

Hra vytvořená na základě úspěšného filmu nebo knížky dnes málokoho překvapí. Rozhodně ne vždy se automaticky jedná o špatný kousek a nápad a koneckonců, někde se ta inspirace brát musí. Proč ji tedy nehledat i v povedené písničce. Do cesty se mohou stavět autorská práva, ale ty Ivan Mládek nemusí řešit. S originálním nápadem všechny předběhl a s pomocí společnosti Efko dal svému Jožinovi z bažin nový deskový rozměr.

Je-li řeč o nových rozměrech, pak to pro deskovou hru Jožin z bažin platí dvojnásob. Její prostorové zpracování totiž umožňuje skutečné zahučení do pomyslné bažiny, nejde jen o symbolické odhození figurky z políčka. V případě, že by se jednalo o hrací plán klasicky rozložitelný na zemi či stole, tak by to jinak ani nešlo. Nicméně takto 3D řešená hra nabízí nejen zajímavější partii, ale ušetří i místo, protože hráči nemusí přemýšlet, kam s krabicí.

Ne, že by byl originální otočný systém napevno spjat s obalem, ale pokud se deska z krabice vyndá, utrpí tím stabilita i vzhled. Navíc fakt, že není třeba nic složitě vyndávat ani rozkládat, šetří dost času a namísto přípravě se mohou účastníci o to více věnovat hře.

Stůj, nebo tě nedohoním. Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Zkrátka se sundá víko krabice a může se začít. Nabízí se otázka, kde tedy mají úložné místo ostatní komponenty. Že v tom není žádná záhada, pozná hráč velice záhy. Plán sice vyplňuje většinu prostoru, ale jeden roh v krabici zůstává volný. Jednak kvůli možnosti otáčet spodní částí desky a jednak pro úschovu klasických figurek a kostek. Žádné jiné součásti již hráči k partii nepotřebují.

Pokud by někdo hledal nejvýraznější podobnost principu hry, našel by jí u klasického Člověče, nezlob se. Na šestku se zde nasazují figurky do hry nebo se hází víckrát kostkou, chodí se po políčkách ve směru hodinových ručiček. I vyhazování zde hraje významnou roli, avšak v odlišném, specifičtějším smyslu.

Zásadně se z políček navzájem nevyhazují lovci, jelikož netáhnou proti sobě, ale společně proti Jožinovi. Ten, jakožto jeden z možných čtyř hráčů, se naopak snaží ulovit protivníky. Přesněji řečeno je sežrat nebo utopit v bažině.

Ani na travnatém políčku není pro lovce bezpečno.

Jednoduchý není ani jeden postup. Každý totiž má svou vlastní trasu a ty se nekříží na mnoha místech. Lovci se mohou s Jožinem potkat pouze na dvou travnatých plochách nebo na kamenech. A jen tady může být se strašidlem ámen, pouze tady ho mohou lovci chytit. A to ještě jen tehdy, kdy na kameni stojí dřív, než oni.

Pravda, lovci to mají poměrně složité, ale zase je jich na to víc. Ovšem ani to nemusí pomoct, jelikož lávky pokrývající většinu trasy se každou chvíli propadají. Stačí, aby Jožin stoupl na oranžové políčko, a pak podle hodu kostky posunul spodní stranu desky.

Vrchní část plánu pokrývají kulaté otvory po celé délce lovecké cesty, spodní jen na některých místech. A právě zde pak vznikají díry, jimiž figurky snadno propadnou. Pomocí oranžového zobáčku v prázdném rohu může Jožin posouvat spodní deskou a tím měnit lokalitu nebezpečí.

Honička se může i protáhnout.

Riziko zahučení do bažiny pochopitelně mohou lovci snížit s využitím taktiky, nicméně náhoda zde má jednoznačně navrch. Hráč může utíkat s figurkou seberychleji, ale propadající se lávce se beztak nemusí vyhnout. A někdy nezbývá jiné východisko, než do bažiny zapadnout dobrovolně, pokud zrovna nelze táhnout jinými lovci.

Náročného hráče asi hned napadne: malá variabilita, malý prostor k vlastní strategii, malá příležitost k rozvoji myšlení. To se sice nedá zcela vyloučit, na druhou stranu se lze ptát, proč tedy dodnes lidé hrají Člověče, nezlob se. Co se taktiky, strategie a variability týká, je na tom člobrdo s Jožinem vesměs nastejno. Jenže stejně tak si mohou účastníci u hry odpočinout, pobavit se a nezatěžovat mysl složitými pravidly. A to laik nezřídka kdy uvítá více.

Trochu toho taktizování vynahrazuje účastníkům o to větší pocit napětí a soutěživost. Obojí je u Jožina umocněno originálním propadajícím se systémem a nevšedním rozdělením rolí, kdy hraje jeden proti všem. Podobnost s Člověče tedy ano, ale s ohromnou dávkou inovace a efektního vylepšení.

Čekat na kameni předem se nevyplácí.

Pochopitelně se díky snadnému a rychle pochopitelnému principu může partie zúčastnit o to širší spektrum hráčů, ovšem těžko říci, jak dlouho by dvouvrstvá deska vydržela nápor nešetrného zacházení a těžkopádných pohybů figurkami. Na první pohled se rozhodně nejeví jako dobrý nápad pokoušet nosnost spodní části plánu.

Neznamená to však, že by se zpracování Jožina z bažin zdálo odbyté. K celkovému dojmu nutno připočíst i pěknou grafiku a až roztomilé vypodobnění Jožina na obalu. Leckdo by z estetického hlediska nepochybně uvítal i názornější modýlek namísto větší, ale jinak zcela obyčejné figurky, nicméně k partii to postačuje a hezčí postavičky by se jistě odrazily v ceně hry.

O co složitěji si hráč Jožina někam převeze, o to snadněji jej připraví k partii, již si následně užije. Opět znamená více lidí výhodu, ale i dva hráče Jožin potěší, nikoli vystraší.

Název hry: Jožin z bažin
Typ hry: Společenská, desková, rodinná, 3D
Výrobce: Efko
Doporučená cena: 399 Kč
Počet hráčů: 2 – 4
Hrací doba: > 20 min
Doporučený věk: 5 +

Hodnocení: **** (80 %)

Klady:
Motiv na základě oblíbené písničky
Vtipnost, efektnost, originalita
Vydařené zpracování, 3D systém
Rychlá příprava, jednoduchost principu
Napínavost, soutěživost
Partie nezabere příliš místa a času

Zápory:
Velký vliv náhody
Náročnější pro převoz a uskladnění