RECENZE: Kinect Sports: Season 2 rozhýbe i líné a obézní pařany
Marek Jedinák
10. 11. 2011
Kinect Sports, jeden z vlajkových titulů při startu pohybového ovladače od Microsoftu, se vrací. Tentokráte však s novými sporty, vychytanějším ovládáním a dvojkou na konci. Čtěte recenzi na TOPZINE.cz.
Videohry ovládané pohybem vlastního těla se těší stále větší oblibě, především z řad občasných hráčů. Kinect Sports: Season 2 je hra zaměřená přesně na tuto cílovou skupinu. Nabízí šestice více či méně v Evropě oblíbených sportů v alternativním pojetí. V žádném případě nejde o simulátor, takže se lze u většiny sportů setkat s výrazným zjednodušením.
V tomto případě je to vzhledem k předpokládanému hráči jedině velmi pozitivní, neboť u obdobného titulu snad nikdo neočekává snahu o napodobení přesných sportovních podmínek.
Ovládání hlasem
Prostřednictvím přehledného menu lze nově i pomocí hlasových pokynů zvolit požadované sportovní klání. K dispozici je tenis, americký fotbal, baseball, golf, šipky a lyžování. Ze druhých dvou jmenovaných je zřejmé, pro jaký trh je hra primárně určena.
Všechny postavy na obrazovce vesměs přesně kopírují pohyby hráče, který je tímto elegantním způsobem ovládá. Technické zpracování si zaslouží výbornou. Všechny fyzické úkony jsou ve videoherní podobě okamžitě interpretovány, bez jakéhokoli zpoždění.
Gameshow: Počítačový hry paří i pěkný holky. Dokonce jezdí i na CONy
Před každou disciplínou se automaticky přehrává video seznamující hráče nenásilnou formou s ovládáním hry. Hra samotná je perfektně vybalancovaná a nebudou s ní mít problém ani děti, ani třeba aktivní důchodci. Naprosto fascinující je pak celková atmosféra, jelikož většina nováčků bude jistě ve skrytu duše neustále přemýšlet, jak hustý to vlastně je.
Tenis nebo lyžování patří mezi jedny z nejlépe zpracovaných sportů z hlediska přístupu k realističnosti. Při těchto dvou disciplínách se kombinací harmonicky vyvážených prvků daří hráče vtáhnout do děje. Zároveň jsou systémově mnohem jednodušší než kolektivní sporty, čímž je jejich zpracování vzhledem k dosažení kýženého výsledku mnohem snazší.
Zlatý individualismus
Vývojáři si Kinect pořádně osahali a jeho snímání pohybů je vypilované k dokonalosti. To nejlépe demonstrují šipky, při jejichž hře hraje během zaměřování hodu roli i ten nejjemnější pohyb zápěstí.
Obdobně je na tom i golf. Ten se s trochou nadsázky blíží realitě snad ze všeho nejvíce. Jednoduchým gestem nebo hlasovým povelem si lze vybrat hůl, zbytek je pak záležitostí fyzického přístupu. Odpal probíhá téměř přesně tak, jako by jej hráč realizoval v opravdovém světě. Vliv nemá jenom rychlost švihu, ale i orientace ramen a postavení těla.
VIDEO: Ohebný displej můžete srolovat jako noviny. Je téměř nezničitelný
Jediný, velmi podstatný problém nesouvisí ani tak se hrou samotnou jako s ovladačem Kinect. Pokud má hráč před televizí k dispozici prostor menší než dva a půl metru, má senzor se snímáním jeho pohybů značné problémy. Optimální vzdálenost se pohybuje až za hranicí tří metrů. Bez prostoru takovýchto rozměrů se ze hry stává otravná záležitost, neboť Kinect některé pohyby vypustí případně neustále buzeruje hlášením, že je třeba se posunout.
Verdikt
Kinect Sports: Season 2 je skvělou hrou, která dokázala z Kinectu vytřískat maximum. Jediným z mála faktorů, které hře škodí, je zaměření na dva pro Čechy až příliš vzdálené sporty a také vytracení Wow efektu, jelikož hra samotná nemůže překvapit pouze obměnou portfolia sportovních disciplín.
Na druhou stranu kombinuje fyzicky relativně náročné sporty s těmi oddechovými a pro hráče často pořádající house párty jde o investici, která v kombinaci s nějakou tou kapkou alkoholu garantuje odvázanou zábavu, o které jistě každý ví, jak může skončit.
Hodnocení: 80 %
Klady: Skvělé využití Kinectu, variabilní sportovní disciplíny
Zápory: Prostorová náročnost, jen občasná zábava