Jak známo, Philip K. Dick psal své knihy velmi rychle. Pozoruhodné tempo se na kvalitě nijak nepodepisovalo, spíše se zdá, že se autor dostával do tvůrčího rauše. Tentokrát však působí nevrle a roztěkaně.
Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz
Philip K. Dick obvykle nenabízí optimistickou budoucnost a Marsovský skluz v čase není výjimkou, ale extrémem. Důvodů mizérie života na Marsu vidí autor celou řadu – mimo ty, které tam mají teprve vzniknout, se jich také spousta importuje ze Země.
Naprostá absence čehokoli pozitivního nebo konstruktivního dělá z Marsovského skluzu v čase knihu o rozkladu ve všech rovinách. Pesimismus se vtírá mimochodem, jakoby do knihy nechtěně prosakoval (do jaké míry nechtěně, je právě ta otázka). V důsledku ovlivnil nejen autorovu vizi života na Marsu, ale i kvalitu knihy.
Čtěte také: O. S. Card představuje chameleonskou knihu Zrada. Exceluje i jako nezkušený
Jelikož problémy sužující marsovskou společnost Dick nepředkládá uceleně a smysluplně, vzniká často dojem, že ne všechny implantoval do knihy vědomě. Některé se pravděpodobně objevují, protože obklopovaly samotného autora a ten je buď chápal jako neutrální společenské jevy, nebo je nevnímal vůbec. Hranice mezi záměrem a autorovou určeností kontextem není zřetelná.
Navíc Dick někdy tak trochu podléhá nešvarům, které sám tepe. Vyčítá sice kolonizátorům rasismus vůči domorodým Marťanům, ale sám podléhá stereotypu, když tzv. negrochidy „vybarví“ jako přírodní typy se schopnostmi spíše v oblasti magie než rozumu. Stejně tak stereotypně předpokládá v případě znuděné manželky jedné z postav, že jako východisko z citové frustrace a předměstské nudy zvolí nevěru s podomním prodavačem (samotný průběh nevěry připomíná laciný erotický román).
Jako nejzajímavější součást kulis děje Marsovského skluzu v čase se jeví – pro Dicka nezvykle – politicko-ekonomická situace. Vyjma nejbohatší státy kolonizující Mars (mezi nimi pochopitelně nechybí židovský stát Izrael) se mocenských bojů účastní novodobé cechy většinou technických profesí. Proletariát v montérkách se podle autora nevyhnutelně chopí kapitálu i půdy a tím nastane vláda ignorantů a buranů toužících ze všeho nejvíce po vířivce, a to v podmínkách, ve kterých například psychologové doslova suší hubu.
Více či méně originálních nápadů se objeví mnoho, ale to jde bohužel ruku v ruce s největší potíží knihy. Philip K Dick naťukává jedno téma za druhým, ale nikdy se nedostane dál než k jejich hrubému načrtnutí. Proto si čtenář dříve či později položí zásadní otázku –
O čem to vlastně je?
Hybatelem děje je v Dickových knihách vždy nějaký základní motiv, princip nebo paradox, kolem kterého se pak točí příběhy postav. Například v novele Počkej si na loňský rok dávala do běhu události droga se schopností přenášet v čase, ale zároveň smrtelně návyková již po první dávce. Ve Třech stigmatech Palmera Eldritche zase postavy nebyly schopné rozeznat realitu od halucinací. Něco takového Marsovskému skluzu chybí.
O co jde, zůstává nejasné po celou dobu čtení. Ve středu děje se nechtěně ocitá Manfred Steiner, malý autista schopný vidět do budoucnosti. Jedna z mnoha vesměs nesympatických postav chce využít jeho schopností a zjistit, která část Rooseveltových hor půjde cenově nahoru. Zápletkou postavenou na pozemkovém spekulantsví se Dickovi nepodařilo vyvolat napětí, převážila lhostejnost.
Přečtěte si: Stroj času H. G. Wellse vezme čtenáře do budoucnosti roku 802 701
Pro příběh stěžejní schopnost Steinera vidět do budoucnosti stojí na chatrných předpokladech. Jako těžký autista prý vnímá okolní dění zrychleně. Dejme tomu, ale proč by kvůli tomu měl vidět do budoucnosti, nikdo skutečně logicky nevysvětlí.
Protože Dick vytváří znova a znova slepé uličky, Marsovský skluz v čase nikdy nevtáhne do děje. Nepomůžou ani postavy, jejichž motivace a vzájemné vztahy jsou nepochopitelné a příběh většiny z nich zůstane na konci velmi otevřený. Rádoby šťastné, ve skutečnosti pokrytecké smíření manželů řeší krizi zřejmě pouze dočasně.
Výsledek opravdu působí jako přepis pilotního dílu sci-fi seriálu slibující rozpracování všech naznačených témat v dalších dílech (snad by takový seriál dopadl dobře). Rozhodně jedna z nejslabších kniha geniálního Philipa K. Dicka.
Název originálu: Martian Time-Slip
Český název: Marsovský skluz v čase
Autor: Philip K. Dick
Překlad: Emil Labaj
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 264
Vydal: Argo, Praha 2011Hodnocení: *** (50 %)
