Nepatří jí její vlastní tělo, teď však cítí naději. Kdysi přišel o vše, teď cítí naději. Myslel si, že tohle ovoce vymřelo, teď cítí naději. Serva, žluťák i kalorik doufají, že budoucnost bude lepší. Budoucnost ale ještě neprošla kontrolním stanovištěm ministerstva životního prostředí.
Paolo Bacigalupi vidí budoucnost skepticky, Ilustrace: Milan Malík
Svět se po energetické krizi zhroutil a lidstvo k němu hledá ztracený návod k použití. Zvýšená hladina moří buší do ochranných hrází, lidé i zvířata umírají na nejnovější mutace virových či bakteriálních onemocnění a genoinženýři se pokoušejí zachránit zbytky staré civilizace. Vizionář Paolo Bacigalupi se vrací do své oblíbené jihovýchodní Asie, aby v debutovém sci-fi románu Dívka na klíček vykreslil svět, k němuž máme mílovými kroky namířeno.
Paolo Bacigalupi
Narodil se roku 1972. Je americký žánrový spisovatel ověnčený řadou literárních ocenění. Přestože jeho tvorba není nijak rozsáhlá a čítá pouze hrst povídek a dva romány, Bacigalupi v současnosti jednoznačně patří k nejužší špičce žánru. Ve většině povídek i v obou knihách staví autor příběh na kulisách postapokalyptického světa, v němž se lidé musejí vypořádat s následky předchozího energetického i materiálního hýření. Kromě toho nedávno vydanou novelou The Alchemist (2011) vkročil i na půdu fantasy.
Svět bez tváře
23. století. Celý svět je závislý na kalorických firmách produkujících geneticky upravené potraviny. Korporace vyvážející rýži, sóju a další plodiny si mnou ruce nad svými zisky, zatímco chudí lidé se tlačí ve slumech a nežádoucí uprchlíci pobývající v Thajsku na žlutou kartu jsou rádi za každý náznak práce. Podmínky k životu ještě nepřekročily smrtelnou mez, ale Thajské království stojí doslova na strmém srázu. Jen několik málo krůčků chybí, aby Bangkok zalilo moře.
Přečtěte si také recenzi na Dívku na klíček od Honzy Nohovce
Přesto země z nějakého důvodu prosperuje. Na jejím trhu se objevují dávno zapomenuté druhy ovoce, které nepodléhají rzi měchýřkovité, což nemůže ujít pozornosti Američanů. Anderson Lake, kalorik jedné z agrospolečností, přijíždí inkognito do města, aby ukořistil výrobní tajemství a obstaral tak pro společnost nové zisky. Kdyby ale někdo jeho plány odhalil, nechali by jej Thajci rozdupat pod obříma nohama megodontů.
Ve městě to totiž opravdu vře. Prozápadní ministerstvo obchodu a nacionalisticky laděné ministerstvo životního prostředí poskakují proti sobě jako dva thaiboxeři čekající na chybu toho druhého, čínský uprchlík Hok Seng se zoufale snaží získat zpět své dřívější postavení a nebojí se žádat o pomoc i u místní mafie a za cenu značných úplatků žije ve městě i uměle vytvořená dívka Emiko, poddajná serva, která o své svobodě může jen snít.
Politika a politikaření
Je až s podivem, do jak silné míry učinil Paolo Bacigalupi svůj první román politickým. Dívka na klíček není pouze aktivisticky laděným příběhem jako řada autorových povídek, které poukazují na environmentální témata. Román ze své nejhlubší podstaty sází na politiku coby vděčné čtenářské téma. Paradoxně tím trochu škodí sám sobě.
Bacigalupi především reflektuje lidskou společnost, samotný příběh mu přitom trochu uniká ze zřetele. Zobrazení zástupci společnosti mají k dokonalosti daleko. Každý něco skrývá, každý nějakým způsobem znečišťuje svou karmu. Hledat mezi hrstkou postav nějakou, s níž by se čtenář identifikoval, je předem odsouzeno k nezdaru. Polarita dobra a zla dostává pořádně na frak.
Figurky na šachovnici
Bohužel, americký spisovatel nenabízí skutečné postavy, ale spíše pěkně vyřezané figurky na složitém celosvětovém plánu. Žádná z postav nemá sama o sobě dostatek sil ovlivnit, co se v románu děje.
Umělá dívka Emiko je prakticky bezbrannou mučednicí nové společnosti, moc azylanta Hok Senga neopouští zdi továrny, v níž pracuje, a dokonce i Anderson je mnohem spíše celým politickým systémem zasažen, než že by byl s to sám něco podstatného učinit. Vývoj románu povětšinou kopíruje vlastní předem navrženou linku, která občas protne políčko s některou z figurek. Na vrub si protagonisté mohou připsat jen pár klíčových situací, vše ostatní pohlcuje všudypřítomná politická mašinérie.
Čtěte také: Bacigalupi, Beagle i Harrison. Fantastická literatura pro náročné roku 2011
Automaticky se čtenáři nabízí srovnání s Malým bratrem Coryho Doctorowa, který u nás taktéž nedávno vyšel. Doctorow sází na poněkud jednodušší pojetí postav, v němž je od počátku rozdělení sil na ty dobré a ty zlé patrné, nechává však své hrdiny také mnohem výrazněji promlouvat do samotného děje. Bacigalupi čtenáře přivádí do pozoruhodného světa nedostatku, v němž se lidé zuby nehty drží posledních zbytků dřívějšího života, příběh však postrádá větší lehkost.
Adept mezi nejdůležitější díla sci-fi
Dívka na klíček je důležitým románem, který milovník sci-fi žánru nemůže vynechat. Jeho širší tematika je něčím, o čem se bude žhavě diskutovat jistě i za další půlstoletí, a kniha samotná je jednoznačným adeptem na bibli biopunku, na Neuromancera nově vznikajícího žánru.
Na druhou stranu se může stát, že vděčný čtenář Bacigalupiho kratších próz bude románem lehce zklamán. Organické a mechanické 23. století jej totiž už tolik neuhrane a boj mezi dvěma politickými frakcemi odehrávající se více v ústech než v činech zdaleka nevynahradí jeho touhu po skutečném dobrodružství a akci. Obojího se mu sice po pomalejší expozici v závěru románu dostane do sytosti, přesto se nelze ubránit vtíravé otázce: Opravdu je tahle společenská knižní agitka tím nejlepším, co se dá z celého konceptu vytěžit?
Název originálu: The Windup Girl
Český název: Dívka na klíček
Autor: Paolo Bacigalupi
Překlad: Richard Podaný
Obálka: Milan Malík
Počet stran: 384
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 150 x 210 mm
Vydalo: Argo, Praha 2011
Doporučená cena: 389 KčHodnocení: **** (80%)
