Atomové náboje hvízdají vzduchem. Hrdinové nemusí mluvit, jen si posílají vzpomínky, prostor ani člověk není pevně daný. Hannu Rajaniemi představuje novou scifi, která přechází přes tradiční kulisy žánru a ukazuje zhusta nový svět.
Román Kvantový zloděj překvapí po všech stránkách. Autor: Kekai Kotaki
Budoucnost není jistá, a proto mají autoři science fiction na výběr z plejády možností, kterým kladou meze pouze omezení vlastní představivosti. V edici Moderní díla SF nakladatelství Laser-books vyšla kniha Kvantový zloděj, kterážto posunula hranice žánru opět o kousek dál.
Finský autor Hannu Rajaniemi vtiskl knize nezapomenutelný punc svého matematicko-fyzikálního vzdělání. V jeho románovém debutu tematicky mísí budoucnost lidstva, podstatu komunikace, lidské svobody i státního zřízení. Vyrovnává se tak s klasickými motivy, kterým však vtiskává podobu svého ryze originálního světa, takže čtenáře vidíc je v úplně jiném světle, začne měnit své názory.
O Kvantovém zloději se hovoří jako o postuhumánní sci-fi. Ačkoliv škatulkování děl není pro knihu nijak přínosné, právě tento termín se pro podstatu textu hodí nejvíce a vystihuje samotný ideologický základ díla. Člověk, takový jaký jej známe, už není. Lidská kostra, orgány a mysl přestávají být ústředním motivem. Smrt není konečná veličina, zůstává pouze mysl. Jakoby Rajaniemi četl díla Marshalla McLuhana, který tvrdí, že média jsou extenzí člověka a dovedl jeho myšlenky ad absurdum.
Tělo nehraje roli
Osobnost lze přenášet do jiných těl, postavu lze nově vytvořit, přidat vylepšení. Technologie jako taková již ztrácí mantinely viditelného reálna a zmenšuje se do atomových rozměrů. Pro čtenáře těšícího se na futuristické zbraně, fotonová torpéda a podobné rekvizity to bude nesmírné překvapení. Veškerý svět v Rajaniemiho představě ztrácí tradiční rozměr a fungují na atomové bázi, přičemž sama věc může být daným atomem. Hrdinové tak bojují zbraněmi tak futuristickými, až to fanouška klasického světa, na který byl zvyklý, překvapí.
Stejným způsobem fungují i média. Autor dává do kontrastu klasická psaná média s moderní podobou komunikace. Slova již nejsou potřeba, lidská mysl funguje spolu s externí pamětí, která je společná. Myšlenky lze přenášet přímo z mysli do mysli, člověk tak místo procesu kódování a dekódování zprávy na informaci prostě rozvzpomene.
Hannu Rajaniemi stvořil svět naprosto jedinečný, který se vymyká všem dosavadním zvyklostem. Čtenář tedy bude muset od první stránky překlenout posun ve vnímání věcí tradičníma očima, anebo bude pro dílo ztracen. Autor si v tomto bodě udržel maximální profesionalitu, a tak místo toho, aby děj utonul v maximálním vysvětlování v úvodu, do jeho světa čtenář proniká postupně. Stává se tak, že konkrétní technologii autor sice bez skrupulí používá napříč celým dějem, až si čtenář na ni navykne a bez návodu okouká a pochopí, jak asi funguje a až pak ji autor vysvětlí.
Zlodějna nejvyšší jakosti
Děj knihy se točí okolo zloděje takové kvality, že jeho posledním kouskem byla krádež celé planety. Paradoxně jej však čtenář na začátku knihy najde ve vězení, odkud bude zachráněn krásnou neznámou a dostane úkol výměnou za tělo. Ve vězení byla totiž pouze jeho mysl a věznitelé měli velikost atomů.
Ačkoliv autor používá takto futuristické kulisy, jisté tradičnosti v příběhu se nevyhne, ať vymyslí bizarnost jakoukoliv. Čtenář zmateny a vyděšený z tak nově pojatého prostředí se tedy bude moci upnout na starý známý příběh: „Udělej pro mě to, co chci, a dostaneš svobodu.“
Jenže, ohraný příběh neohraný, Rajaniemi mu vtiskává novou podobu a nové hranice. Rozvíjí vztah mezi postavou zloděje a jeho zaměstnavatelky, mísí je s postavou detektiva, z nichž všichni jsou natolik svůdně sympatičtí, že čtenář bude pendlovat ve své oblibě od jednoho k druhému. Příběh se i lahodně zvrtne, jak to tak v detektivkách bývá a jelikož je to detektivka v prostředí sci-fi, nechybí u toho futuristické souboje a výbuchy.
Postava Isidora jest promítnutím archetypálního detektiva, jeho protivník a hlavní hrdina Jean naopak typický dandyovský zloděj, který ač správně záporák, strhává na sebe sympatie publka. Všechno klape v důvěrně známých kolejích, ačkoliv vedou naprosto neznámou a nečekanou krajinou.
Kvantový zloděj překvapí po všech stránkách. Na obálce knihy lze najít zmínku, že kniha patří do žánru solidní sci-fi, ale můžeme tam najít motivy, kterých si všímali autoři v 80. letech v hnutí kyberpunku, můžeme tam nalézt typické motivy pro hybridní subžánry new weird, celé je to obalené do pouzdra ze staré dobré vesmírné sci-fi. Namísto sody je do knižního drinku přimíchaná tradiční detektivka. Výsledkem je koktejl, který funguje, dobře se čte a ukáže čtenáři, že sci-fi nabízí neustále něco nového a neokoukaného. Nominace na prestižní knižní ocenění si kniha plně zasloužila.
Název originálu: The Quantum Thief
Český název: Kvantový zloději
Autor: Hannu Rajaniemi
Překlad: Daniela Orlando
Obálka: Kekai Kotaki
Počet stran: 352
Vazba: brožovaná
Rozměry: 105 x 165 mm
Vydal: Laser-books, Plzeň 2012
Doporučená cena: 279 Kč
Hodnocení: 100%