RECENZE: Kniha Metro 2034 zve na druhý výlet do postapokalyptické Moskvy
Marek Hofman
5. 11. 2011
Před rokem vydalo nakladatelství Knižní klub knihu ruského autora Metro 2033. Letos láká Dmitry Glukhovky do tunelů zamořených přemnoženými mutanty podruhé. A nutno dodat, že zábava to bude ještě lepší.
S pokračováními, navíc ještě volnými, se to má leckdy různě. Občas se nepovedou, jindy nestojí ani za pohled na obálku, sem tam však spisovatelé přijdou s dalším dílem, který dokáže překonat předchozí, mnohdy velmi vydařenou knihu. Román Metro 2034 má to štěstí, že k posledně jmenovaným patří.
Oproti knize Metro 2033 má totiž jednu velice zásadní výhodu: nemusí čtenáře uvádět do prostředí. V prvním Metru člověk sledoval Arťomovu pouť napříč podzemím a spíše než na příběh se autor Dmitry Glukhovsky soustřeďoval na popis jednotlivých stanic. Na fungování či nefungování systémů od komunismu přes kastovní společnost po fašismus, které obyvatelé stanic zaváděly.
Metro 2033 na FANZINE.cz:
V románu Metro 2034 se tak už spisovatel nemusel těmito věcmi zaobírat a rozjel příběh plný napětí a akce. Ale aby se z jeho knihy nestalo bezduché vybíjení zmutovaných lidí a zvířat, nezapomněl do textu vplést hlubší myšlenky a filosofování. Avšak nenásilně a tím způsobem, že si u nich odpočine a zauvažuje i čtenář jinak toužící po adrenalinové řežbě.
Z téhle filosofie mentální poškození nehrozí
O hloubání nad smyslem lidské existence se postaral hlavně vypravěč děje, stařec pro svou zálibu v příbězích a dějinách přezdívaný Homér. Na stará kolena se vydává spolu s tajemně vyhlížejícím Hunterem, kterého čtenáři znají již z první knihy, aby prožil alespoň ještě jedno pořádné dobrodružství. Nechce totiž skončit jen jako kronikář, ale hodlá se sám do historie zapsat.
Provázením Lovce však až příliš často naráží na ožehavá témata. Hunter totiž patří mezi velmi malé procento lidí, kteří dokáží s chladnou hlavou vykonávat příkazy jdoucí jakoby od vyšší moci a nehledět na zájmy pouhých jednotlivců, tedy ani svých. Jeho současnou misí je zjistit, co záhadného se děje na stanici Sevastopolskaja, jejíž průzkumníci se nevracejí z výprav.
Způsob, jakým jedná a plánuje, však Homérovi nedává spát a nutí jej zamýšlet se nad otázkami, zda Lovec znamená pro metro požehnání, nebo zkázu či za jakých okolností hrají prim zájmy minoritní skupiny před většinovými.
Dvojici nesourodých postav doplňuje dívka Saša, jež žila se svým otcem ve vyhnanství. K mužům se přidává pouze proto, že v nich spatřuje možnost návratu, a přesto s nimi zůstane i nadále. Čtenáře tak zajímá, co děvče k ne zrovna kladným hrdinům přitahuje. Objasnění jejího důvodu později nabízí další témata k úvahám.
Katastrofa naučila Leonida housti
Vedlejší postavy nepředstavují pro autora důležité figury. Většinu z nich načrtl jen zběžně, mnohdy ani nemají pro děj zásadnější význam. Jednou z výjimek je ale muzikant Leonid, který pronikne do hrdinského trojúhelníku a výrazně ovlivní zejména dva z jeho vrcholů – Homéra a Sašu. Se starcem probere několik filosofických otázek a z dívky vymámí, cože ji táhne k zabijáku Hunterovi.
Čtěte také: Metro Last Light. Kde se v moskevském metru vzali nacisti?
Glukhovsky se však nezaměřil pouze na debaty o smyslu existence člověka zlomeného katastrofou. Čtenářům nabízí i akční pasáže, v nichž se nešetří municí a jaderným zářením zkrášlenými tvory žijícími v tunelech podzemní dráhy. Metro 2034 tak tvoří nádherně vyvážený celek, z jehož čtení má člověk prostě radost.
Pro milovníky postapokalyptických vizí je kniha povinností, užijí si ji ale i lidé jinak sci-fi literaturu obcházející. Pokud dokáží překousnout mutanty, dostanou do rukou napínavý text s občasnými až hororovými prvky, navíc přinášející náměty k zamyšlení.
Název originálu: Metro 2034
Český název: Metro 2034
Autor: Dmitry Glukhovsky
Obálka: 3H Creative Studio
Překlad: Rudolf Řežábek
Počet stran: 304
Rozměry: 150 x 235
Vazba: pevná s přebalem
Vydal: Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2011
Běžná cena: 299 KčHodnocení: **** (70 %)