Těžko tomu věřit, že od vydání Ruda uběhly již tři roky. Rudo v době vydání semlel veškeré čtenářstvo svým nekompromisním cynickým humorem a bezcitnými hláškami na každé stránce. Od okamžiku vydání Ruda se Majling stal jedním z nejoblíbenějších slovenských autorů v Česku, a nyní by rád tuto pozici potvrdil Ruzkou klazikou.
Na jaká témata jsme mohli při čtení ruských klasiků narážet? Na Boha a otázky pravoslaví? Na lásku mezi odlišnými živočišnými druhy? Na beznaděj a ztrátu chuti k životu? Suicidální tendence? Neopětovanou lásku? Falešnou lásku? Zástěrku v lásce? Využívání ostatních ? Pak si pište, že na ta samá témata narazíte i v Ruzké klazice.
Daniel Majling
Daniel Majling (*1980) prorazil v Česku roku 2015 komiksem Rudo (už dříve publikovaném na facebooku), poté roku 2018 antologií Ruzká klazika, ale už dříve se na Slovensku mnohem více věnoval divadlu, především dramaturgii. A to dokonce i ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Za asi nejzajímavější počin se dá považovat adaptace Irvina Welshe Ucpanej systém.
A proč Ruzká klazika? No, znáte třeba značku Jack Wolfskin? Tak v Číně můžete narazit na John Dogskin. Místo Pumy tam máte třeba Panthera. No, a když se Číňané rozhodnou falšovat ruskou klasickou literaturu, máte ruzkou klaziku.
Daniel Majling v Ruzké klazice předkládá pastiše Dostojevského, Krylova, Čechova a ostatně celé ruské klasiky. Alespoň údajně. Ano, někdy se opravdu zadaří vystihnout atmosféru nebo styl, ale většinou se to bohužel pastišem nebo parafrází, kterou čtenář očekává, nazvat nedá. Ač se povídky odehrávají v ryze ruském prostředí, bohužel chybí stylová autenticita.
Když odhlédneme od zklamání, co se týče ruskosti povídek, Majlingův styl je velice příjemný. Sice není tak nihilistický či cynický jako v Rudovi, ale přesto nemilosrdný, dravý a velice čtivý. Majling působí jako velice chytrý autor a jeho fantazie je nespoutaná. A zábavná. Takže i když se zpočátku leknete, že povídka o výkalech bude plná trapného fekálního humoru, okamžitě vás přesvědčí, že tak laciná nebude a svými šílenými nápady si vás podmaní. Možná se nebudete smát nahlas jako u Ruda, ale minimálně úsměv by vám na tváři Ruzká klazika vykouzlit mohla.
Příjemné jsou délky jednotlivých povídek. Ačkoli by díky Majlingovu stylu rychle plynuly i delší kousky, je hezké narazit na autoranetrpícího obsesí vykecávat se. Zkrátka se jde hned na věc. Žádné kecy a běž k věci.
Majlingův cynismus je zde patrný téměř na každé stránce. Schopnost ironizovat společnost a ostatně cokoli na tomhle světě (i na tom nebeském, ve výtečném epilogu k povídce Vzkříšení) s grácií a humorem ve čtenáři dokonce občas dovede vzedmout jakýsi vztek, ale přesto jej to nevyplivne znechuceného a nenávidějícího celý svět. Jen si tu síru dštící jízdu užije.
Na druhou stranu pak občas působí ona naštvanost, rozhořčenost a cynismus až lacině. Nejzřetelněji se to projevuje ve fiktivním rozhovoru Jak jsem se stal falešným klasikem. Zápalka neustálého tnutí do Slovenska a jeho obyvatel nevykřesla onu potřebnou jiskru a i přes hlášky, které by se jinak daly považovat za majstrštyky (Prožít pár let v Súdánu znamená, že jste dobrodruh, a pokud to přežijete ve zdraví, můžete svými historkami bavit pařížskou, londýnskou nebo newyorskou společnost. Prožít pár let u nás znamená, že jste vůl.), už od počátku sází na příliš snadné karty. Je to jako vtipy o postižených: Vždycky jsou alespoň trochu vtipné, ale taky zatraceně laciné.
Každý člověk snese jen určitou míru dobra v krvi
Jakkoli jsem si u Ruda pochvaloval překlad Ondřeje Kavalíra, včetně vtipů převedených na české reálie, u Ruzké klaziky mám dojem, že stylistika na několika místech drhne. Nejednou narazíte na trochu krkolomnou stavbu věty nebo špatně zvolené slůvko sice stejného významu, ale v daném kontextu nevhodné. Například do hornin či čehokoli zpravidla pronikají nečistoty, nikoli špíny. Škoda, protože v Rudu to Kavalírovi šlapalo opravdu dobře.
Ruzká klazika je knihou, na jejíž vydání se po úspěchu Ruda těšilo mnoho Majlingových fanoušků. A možná právě tato očekávání mohou za to, že jsou fanoušci lehce zklamáni, přestože by jinak šlo o vcelku příjemnou sbírku zábavných povídek. Nu, nezbývá než doufat, že komiks Zóna bude vzhledem ke zvolenému médiu úroveň Ruda připomínat více.
Název: Ruzká klazika
Autor: Daniel Majling
Překlad: Ondřej Kavalír
Počet stran: 116
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Labyrint, Praha 2018
Doporučená cena: 245 Kč
