Druhé pokračování napínavé série Archiv na sebe nedalo dlouho čekat. Talentovaná autorka Victoria Schwabová před čtenáře postavila Dveře do prázdnoty. Není se však čeho bát. Nezve nás do místa ničeho, ale naopak do místa, kde se Historie stává skutečností.
Bravurně vyvedená kniha zvenčí i zevnitř. To je Victoria Schwabová. Spisovatelka, jež své vyprávění zasadila do třech oblastí: Vnějšek, Úžiny a Archiv. Slavné pořekadlo zní: „Když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou.“ To by však nemělo platit ve světě, v němž vládne Archiv. Jeho pracovníci, lovci a strážci se musejí postarat o to, aby vše zůstalo zavřené. Ovšem temné síly si vždy najdou skulinku, kudy proklouznou ven.
Nejdřív jedno, potom druhý
Stejně jako v případě prvního dílu Archiv je i pokračování lákavé na pohled. Na obálce se střídají všechny možné odstíny fialové barvy. Prostředku kralují čtyři klíčové dírky. Klíč k jejich odemčení najde každý čtenář ve svém srdci. Jedno otočení a ocitne se v příběhu, kde spánek není místem k odpočinku.
Kniha se skladbou nijak neliší od své předchůdkyně. Kapitoly jedna až třicet dva v sobě obsahují celý příběh. Opět se zde čtenář setká se zvýrazněnými částmi textu. Nyní se však nejedná o cestu do daleké minulosti Maciina dětství. Čtenáře to navrací do děje prvního dílu, kdy Mac již žije v bývalém hotelu Coronado, který se pro ni a její rodiče stal novým domovem. Skrze tyto pasáže se vysvětlují události vyprávěné přítomnosti.
Nebylo by dobré sáhnout po druhém díle dříve než po prvním. Bez znalostí historie, fungování a vůbec smyslu celého Archivu a jejích zaměstnanců bude pro neznalce lehké se v příběhu ztratit. Některé věci jsou objasněny skrze již zmiňované zvýrazněné části textu, ovšem úplné pochopení celého kontextu nenabízí. Tudíž nechat si ujít požitek z prvního dílu by byla obrovská chyba.
Sny se dají lehce smísit s realitou
Mackenzie Bishopové začíná školní rok na nové soukromé střední škole. Uběhly pouze tři týdny, co ona a Wesly málem zemřeli a Mac to nedokáže pustit z hlavy. Trpí nočními můrami. V nich ji pronásleduje Owen, oživlá Historie chlapce, který ji oklamal a kterého musela vrátit do dveří vedoucích do Prázdnoty. Zlé sny nechtějí odejít a spánek nepřináší žádný odpočinek. Navíc nová škola a noví lidé vidinu lepší budoucnosti nepřinášejí. A co teprve překvapivá novinka, že Wes chodí na stejnou školu. Co o něm ještě neví?
Mac se dostává na pokraj zhroucení. Má strach, že přichází o rozum. Oči se jí klíží a i ve dne slýchá melodii, kterou si Owen vždy broukal. Bojí se, že bude shledána nezpůsobilou a přijde o svou pozici Správce. To by znamenalo vymazání paměti, čemuž se Mac snaží za každou cenu vyhnout. Předstírá, že má vše pod kontrolou. Situace se zhorší, když se kolem ní začnou ztrácet lidé. Agáta – šéfka její sekce Archivu – jde Mac nemilosrdně po krku. Je přesvědčená, že právě ona je za všemi těmi zmizeními.
Kdyby aspoň doma mohla najít útočiště. Jenže všechna svá zranění už nemůže před rodiči skrývat. Navíc její sny získávají kontrolu i nad jejím tělem. Náměsíčnost způsobí, že si vážně poraní obě zápěstí a rodiče tak nabydou dojmu, že se pokusila o sebevraždu. Mac se tedy ocitá pod drobnohledem psycholožky, jejích vlastních rodičů a Agáty. Dokázat svou nevinu je proto o mnoho těžší.
Na hřiště přicházejí další děti
Jelikož se hrací pole rozšířilo o prostředí střední školy, nemohla autorka vynechat ani její účastníky. Seznámila čtenáře s fungováním školy. Představila hierarchii popularity a pravidla, kterými se všichni studenti musí řídit. A díky tomu byly odhaleny dosud skryté stránky našich hrdinů.
Krásným příkladem je Wesly. V Archivu to byl černě oděný kluk, co si líčil oči barvou černého uhlu a tlustá vrstva gelu na vlasy mohla snadno přilepit kdejakého ptáčka. Vnější obal ovšem často klame. Na ulici by se mu asi každý obloukem vyhnul. Ve skutečnosti je to milý a inteligentní mladík, který se radši drží zpátky od společnosti. Ve škole je z něj pak pravý opak. Díky svazujícím školním pravidlům o oblékání (nosí uniformu), líčení a chování má Mac i čtenáři možnost vidět Wese v jiném světle. Upravený a učesaný vypadá jako naprosto jiná osoba.
Do jejich milostného života se přichomýtne Cash, který se Mac ujme hned první den školy, neboť jako student nejvyššího ročníku má na starosti nováčky na škole. Zápletka bude každému čtenáři hned jasná, jakmile zjistí, že Cash a Wes jsou nejlepší kamarádi. Milostný trojúhelník jak vyšitý. A kdo nakonec získá srdce Mac? Na to Mackenzie nemá čas myslet. Sledují ji dva Lovci a není jasné, zda je to pro její ochranu, či jsou to špioni samotné Agáty.
„Vše, co povstane, se zhroutí“
Náznak, jak se bude děj vyvíjet a k čemu dojde, lze nalézt ve výkladu učitele občanky, kterou Mac navštěvuje. „Společnost se svých občanů bojí. Drží je pevněji a pevněji, odpor roste, až se převrátí v činy. Ty mají dvě formy: Revoluce a Reforma.“ Čtenáři z prvního dílu vědí, že Owenovi šlo přesně o tohle – porazit Archiv. Jeho posláním do dveří Prázdnoty se zdálo, že revoluce je zažehnána. To ovšem byla chyba.
Dynamika příběhu malinko pokulhává. Victoria se až příliš soustředí na popis vnitřního života hlavní hrdinky. Několik stránek se točí stále kolem toho samého. Noční můry vedou k vyčerpání a to má za následek nesoustředěnost, roztěkanost i paranoiu. Zrychlení tepu ovšem jistě mnohým čtenářům přivede rozhodnutí, že veškeré problémy Mac prostě vyřeší sama, nikoho tím nebude zatěžovat, aby nikomu neublížila. Přesto je jistě všem jasné, že by to bylo mnohem lehčí. Tím by se ovšem Mac i čtenáři ochudili o prozření, které nakonec z příběhu vyplyne.
Svižný jazyk provede čtenáře akční a napínavou atmosférou celé knihy. Jediným problémem je, že jej člověk přečte velmi rychle. Knihu pak uloží do knihovny a musí čekat na další pokračování. Je to ovšem břemeno, které stojí za to nést. Archiv i Dveře do prázdnoty jsou knihou, která patří na horké pláže, zasněženou chatu i do postele a k šálku dobrého kakaa.
Originální název: The Unbound. Český název: Dveře do prázdnoty. Autorka: Victoria Schwabová. Přeložila: Magdaléna Stárková. Nakladatelství: CooBoo, Praha 2014. Počet stran: 328. Doporučená cena: 289 Kč.
