2 fotky 
Na Marsu nemají vlněné ponožky. Tam nahoře totiž ovce nejsou. Zato tam osadníci mají jurty, rovery, jednu nemocnici a prvního marťana – ten je ovšem ještě na houbách.
Kniha Tam nahoře ovce nejsou, jejímž autorem je Eda Vlasák, klame tělem. Pod fasádou sci-fi se skrývá neobvyklé dílo, které vědecko-fantastický příběh o kolonizování Marsu kombinuje s memoáry o životě v Československu.
Dílo to není nikterak dlouhé, svou podobou připomíná spíše obsáhlejší povídku. Devadesát stran uteče jako voda. Tomu napomáhá i fakt, že kniha je členěna do krátkých, dvou až třístránkových kapitol.
Život v komunismu a cesta na Mars
Kratší rozsah ale není to, co ji nejvýrazněji odlišuje od současné produkce. Tím je netradiční spojení science-fiction a pamětí člověka, který v Československu prožil válku, komunismus, revoluci a devadesátá léta. Hlavní hrdina Lukáš je stárnoucí muž, který se na sklonku života rozhodl vydat jako osadník na Mars. Dlouhou cestu vesmírem si zkracuje deníkovými záznamy, ve kterých vzpomíná na svůj život.
Toto vzpomínání nicméně příliš nesouvisí s hlavní dějovou linií. Knihu proto lze brát, řečeno s trochou nadsázky, jako 2 v 1. Pokud ale čtenář chce především vědecko-fantastické dobrodružství, mohl by vzpomínkové části přeskočit a nic moc by se nestalo.
Nevadilo by, že nejde o klíčový prvek zápletky, pokud by vzpomínky byly něčím významné pro celkové vyznění děje, nebo by se nějak vymykaly. To se ale neděje. Jsou vyprávěním pamětníka o tom, jaký byl život dřív, a vzpomínáním na rodinné osudy. Ačkoli jistě mají značný osobní význam, neobsahují nic, co by čtenář už v nějaké formě neslyšel, případně sám nezažil. Pro román je to ale málo. Nedá se totiž ani říct, že by tvořily s „marsovskou“ složkou výrazný kontrast, protože jim chybí společný ústřední motiv a mezi oběma částmi neexistuje takřka žádná paralela.
Dlouho očekávaný první marťan
Sci-fi složka pak, jak už bylo předestřeno, vypráví příběh o osidlování Marsu. Ten je o poznání zajímavější. Čtenář naskakuje do rozjetého vlaku a úvod tak může být trochu matoucí, než si udělá obrázek, jak všechny ty technologie asi vypadají a fungují. To už ale patří k žánru.
Děj se točí okolo prvního počatého dítěte na Marsu a zároveň očekávaného příletu nových kolonistů. Staví na dobrém nápadu a splétá dohromady řadu dějových linií. Nejde sice o nic, co by ve čtenářích dlouho rezonovalo, ale zápletka je inteligentní a stejně tak postupné proplétání jednotlivých osudů. O to víc zamrzí fakt, že chybí působivá pointa, zakončení, které by tomu všemu dalo větší smysl. Některé vedlejší zápletky navíc nejsou dotaženy do konce a čtenář se proto někdy cítí trochu ošizený.
Zdroj: Knižní obálka
Postav vystupuje na malém prostoru poměrně hodně. Autor představuje celou řadu charakterů, od osadníků přes novináře až po umělou inteligenci. Bohužel si tato rozmanitost vybírá svou daň v podobě určité mělkosti, nebo lépe řečeno letmosti. Řada postav se knihou jen mihne a ani o těch hlavních se toho čtenář moc nedozví. Řada z nich by přitom určitě měla co nabídnout. Hrdinové navíc postrádají důležitá rozhodnutí, která by je utvářela charakterově. Občas se tak stávají jen jmény na papíře, která prostě jen přecházejí ze stránky na stránku.
Tam nahoře ovce nejsou má díky originálnímu nápadu velký potenciál, který ale naplňuje jen z části. Dílo stojí na pomezí mezi literárními žánry, což se odráží v ději, který zůstal na půli cesty. Není tak sevřený a konzistentní jako v povídce, ale zároveň se nestačí vyvinout natolik, aby naplnil románu. Po jazykové stránce nejde nic vytknout, nápaditou myšlenku a dobře vykreslené prostředí Marsu však sráží chybějící napětí a výraznější závěr.
Vydání knihy se připravuje skrze crowdfundingovou kampaň. Pokud vás neobvyklá kombinace sci-fi a memoárů zaujala, můžete ji podpořit na následující adrese.
Název: Tam nahoře ovce nejsou. Autor: Eda Vlasák. Obálka: Jakub Řídký. Nakladatel: Crowdpress, 2018. Počet stran: 87.
(Pozn.: Na recenzi jsem měl k dispozici pouze rukopis, finální vydání knihy se teprve chystá. Kniha ještě může projít menšími změnami a nemohu proto hodnotit korektury ani grafickou úpravu.)
