Magdalena je přímořským kolumbijským departementem, který bývá často sužován silnými větry, bouřkami a záplavami. Dvě třetiny roku jej trápí zdánlivě nekončící lijáky, zatímco zbylou třetinu čelí silným suchům. To vše se promítá do tvorby místního nositele Nobelovy ceny za literaturu, Gabriela Garcíy Márqueze, a někde v této oblasti se ke konci osmnáctého století nejspíše odehrává i jeho pozdní próza O lásce a jiných běsech.
Sierva María je dcerou apatického markýze v přístavním kolumbijském městečku, kterou spíše než její apatičtí rodičové vychovávají jejich původem afričtí otroci. Tak tomu bylo alespoň do doby, než ji pokousal pes nakažený vzteklinou, což přimělo jejího otce, aby si jí ve svých obavách o veřejnou potupu konečně začal všímat. To rozfoukává mlýnská kola příběhu, který nedává v prostředí, kde se vzteklina léčí nejčastěji vymítáním ďábla, nic dobrého tušit, přestože mnohým nastalá situace dovoluje poprvé v životě pocítit opravdovou lásku. Protože, jak známo, mlýnská kola dobrých úmyslů melou pomalu, ale jistě.
Gabriel García Márquez
Gabriel García Márquez (1927 – 2014), první a dosud jediný kolumbijský spisovatel oceněný Nobelovou cenou za literaturu, nezačínal jako romanopisec, ale jako novinář; tuto polohu také můžeme vidět v jeho Devadesáti dnech za železnou oponou nebo Zprávě o jednom únosu. Když už ale napsal velký román, vešel do povědomí jako klasika, ať už mluvíme o Sto rocích samoty nebo o Lásce za časů cholery. Mnohem více se však etabloval v oblasti kratších, ale neméně kvalitních novel jako Plukovníkovi nemá kdo psát, Kronika ohlášené smrti nebo O lásce a jiných běsech.
Kdyby se v anotaci nepsalo, že se O lásce a jiných běsech odehrává na konci osmnáctého století, možná by to čtenáře ani nenapadlo.
Ano, na severu Kolumbie v knize stále kvete obchod s otroky, nade vším se vznáší oblak všemocné Svaté Inkvizice a se vzteklinou se stále válčí buď mastičkářstvím, nebo vymítáním ďábla, ale to je asi tak vše; navíc vše může tvořit v díle autora známého pro prolínání snového a skutečného nebo minulého a přítomného pouhou básnickou licenci či zveličení skutečného. Čtenář tak při čtení chvílemi zapomíná na časovou osu a jako by mezi řádky každou chvíli spatřoval Kolumbii devadesátých let, aby okamžik nato na jejím předměstí navštěvoval zchudlé markýze a klariské kláštery.
Tato atmosféra bezčasí dává příběhu zcela jiné vyznění; ukazuje představovaná témata jako nezakotvená v čase, namísto aby je prezentovala jako znaky nějaké doby. V Márquezově příběhu se hemží, jakoby mimoděk a zcela přirozeně, projevy rasismu, a žádné z postav ani nepřijde na mysl pomýšlet na etické problémy obchodu s otroky. Na pódium nastupuje také dopad slepé víry a kolonialismu. Základní téma však zůstává pozitivní a vlastně typické: že nakonec ještě výše než víra v cokoli a ještě výše než vzájemné sváry je láska.
Ačkoli se může na základě předchozího zdát, že Márquez žongluje se závažnými tématy, vše se odehrává jen jaksi okrajově a O lásce a jiných běsech působí v porovnání s jinými autorovými knihami poněkud mělce. Kolumbijský nobelista neztrácí svou schopnost uhranout slovy (ačkoli těžko říci, zda na tom nemá stejnou zásluhu překladatel Vladimír Medek), stále dokáže čtenáře vést za ruku chodbami příběhu svižně a poutavě, ale tentokrát jej v něm nepotopí ani po kotníky; vezmete-li si na tuhle vycházku pořádné pohorky, přejdete ji sice s dobrým pocitem a suchou nohou, ale bez pamětihodného zážitku.
Nepřítel využívá spíš našeho důvtipu než našich omylů
Pro tuto lehkost může O lásce a jiných běsech působit jako dobrý vstup do autorova díla. Neuvrhne čtenáře do magické reality nebo do reálné magie, ale dá mu alespoň přičichnout k Márquezově magii slov. Nezapíše se mu do paměti jako přelomové dílo, ale s nepatrným množstvím štěstí jej alespoň přesvědčí, aby zkusil i jiný autorův svazek.
V zahraničí bývá O lásce a jiných běsech považována za jednu z nejskandálnějších autorových knih. Tuto auru si vydobyla svým tématem – láskou mezi více než třicetiletým knězem a dvanáctiletou holčičkou. Citlivějším povahám se může ono téma i v Česku trochu příčit, a je to tedy zapotřebí brát na mysl, patříte-li do jmenované skupiny – jakkoli nevinně jej autor zamýšlel a popsal.
O lásce a jiných běsech patří mezi autorovy pozdnější prózy a představuje zřejmě knihu, na níž je jeho respekt k ruským realistům nejpatrnější – kdyby čítala desetkrát tolik stran a neodehrávala se v tropické Kolumbii, byl by fatalismus jejích postav jako vystřižený z ruských velikánů. Márquez už v době napsání knihy bohužel většinu toho nejdůležitějšího řekl, jeho styl tím však na ničem netratil. A tratil-li, český čtenář stejně nemá šanci takový pokles poznat, protože v mistrovském překladu Vladimíra Medka by kouzelně zněl i kolumbijský recept na arepas.
Český název: O lásce a jiných běsech
Původní název: Del amor y otros demonios
Autor: Gabriel García Márquez
Překlad: Vladimír Medek
Počet stran: 128
Vazba: Pevná vazba
Vydalo: Euromedia Group – Odeon, 2021
Doporučená cena: 259 Kč
