Argo již po nějaký čas pracuje na zkompletování jednoho z nejlegendárnějších britských spisovatelů 20. století, George Orwella, v češtině. Po denících, břitkých esejích a vrcholných reportážích už toho nechybí mnoho ani z románové tvorby. Nejnovější přírůstek je nové vydání autorovy prvotiny, Barmských dní.
Pan Flory je zbabělec. Jinak se nedá vysvětlit to, jak ochotně snáší ostatní Angličany v klubu, kteří neustále na Barmu nadávají, nešetří rasistickými urážkami, kypí pokrytectvím a ztělesňují povýšenou aroganci. Zato U Pchou Ťin zbabělcem není. Jinak se nedá vysvětlit jeho velkolepý plán plný machinací, úplatků a pomluv. Tyto dvě cesty se zkříží právě v Barmských dnech, aby Orwellovi daly prostor ke kritice kolonialistického údobí v Barmě.
George Orwell
Přečtěte si 10 nejslavnějších citátů George Orwella…
George Orwell v Barmských dnech zpracoval své zkušenosti nabyté u barmské policie. Kniha se tak zabývá především rasismem a předsudky, přičemž obojí jednoznačně odsuzuje. Zde můžeme také vidět hlavní účel knihy. Bohužel ji ale slepuje něco jako děj.
Dějem nazývám jednoduchoučkou zápletku hodnou patnácti stran. Zápletku, která konkuruje červené knihovně dvacátých let se svými pitomoučkými, archetypálními postavami, bahnem nezáživné nudy a otřesným příběhem vydávajícím se za zlotřilost z nejvyšších.
Barmské dny mají vážně přes tři sta stran? Mohu se optat, co se stalo během první poloviny? Ach, ano, pan Flory chodil do klubu. A pak? Aha, sklouzlo to k prašivé love story.
Zápletku se spiknutím autor odvážně rozehrává hned na prvních stránkách, kde se ji také nebojí rovnou rozplést, protože, víte, co kdyby to pak někomu nedošlo? To samé vlastně musí provést s postavami a při líčení jejich minulosti pro jistotu převypráví tucetkrát tytéž prohřešky v jiných inkarnacích, abyste na každý pád věděli, že ten charakter je vážně neměnný. A je. Nečekejte nějaké proměny osobnosti, překvapení či zvraty; každý následuje stezku, již mu autor vyšlapal pomalu ještě před jeho nástupem na cestu.
Člověk má až chuť vykřiknout: Hele, George Orwell si myslí, že jsem idiot! Protože jedině idiotovi musíte stále opakovat to samé. A nepomůže tomu ani Orwellův styl, který si nezadá s tím nejprůměrnějším a nejnezáludnějším z anglických literárních děl.
Aby mohl své myšlenky podsunout komukoli, volí ten nejsušší informativní styl bez uměleckých ambic. Úctyhodné, ale z kunsthistorického hlediska naprosto scestné stanovisko. Tím spíše doléhá v Barmských dnech, kde se několikrát k literárním kvalitám sám vyjadřuje. Nad odbytým koncem ve stylu X dopadl takhle, Y zase takhle pak už jen zakroutí hlavou.
„Zasloužili si pozornost, to jistě, ale i tak to byl jen poddaný národ“
Řeknete si, že o tohle přece u Orwella nejde. Že Orwell se nečte kvůli příběhu nebo nedejbože kvůli literárním kvalitám, ale kvůli jeho myšlenkám. Ano.
Ale jakkoli se dají v Barmských dnech prezentované myšlenky označit za úctyhodné, jakkoli dobře Orwell vystihuje britskou povrchnost a pokrytectví, jakkoli máme chuť povstat a vykřiknout spolu s ním proti odpornému chování mnohých protagonistů, nemůžeme si nevšimnout jisté chudosti daných postřehů. Jinak se nedá vysvětlit to, že co pět stránek opakuje stále těch samých pár bodů kritiky. Jediná změna přijde s nástupem páně Verralla, kdy do Orwellova arzenálu přibývá kritika synků boháčů, ovšem stále to připomíná vyprávění dědka v hospodě, který si stále dokola mele tu svou.
Přes všechny literární poklesky Orwellovy prvotiny se nedá označit za vyprázdněnou knihu. Ne, Barmské dny obsahují nádhernou, trefnou kritiku, která v mnoha případech rezonuje ještě dnes. Nadto se Orwell naštěstí nezdráhá pustit i do tábora Barmánců s jejich chamtivostí a chtivostí. Jen toho je na tři sta stran dlouhý román k uzoufání, k uzoufání málo. Kdyby raději zůstal u reportáží a esejů.
Originální název: Burmese days
Český název: Barmské dny
Autor: George Orwell
Překlad: Zuzana Šťastná
Počet stran: 328
Vazba: Brožovaná
Vydal: Argo, Praha 2018
Doporučená cena: 298 Kč
