Svět ovládaný technikou. Prostor protkaný počítačovou sítí. Části těla jsou nahrazovány kovovými součástkami. Vědomosti se získávají z čipů vložených do hlavy. Žijeme v matrixu a jsou zde ti, kteří jej chtějí narušit. Ne vždy jsou to však lidé.
Bible kyberpunku. I tak je nazýván legendární román Williama Gibsona Neuromancer. Právě tato kniha položila základy kyberpunku jako subžánru sci-fi. Kromě zcela nově vytvořeného futuristického světa je Gibson i autorem termínu „kyberprostor“, který se zpopularizoval skrze jeho povídku: Jak vypálit Chrome (1982). Čtenáři po celém světě se tak již desítky let vydávají na dobrodružnou cestu do nedaleké a z velké pravděpodobnosti i možné budoucnosti lidské společnosti.
William Gibson
Jeden z nejznámějších autorů a tvůrce kyberpunku se narodil v roce 1948 v Jižní Karolíně. Jeho knižním debutem byl první díl z trilogie Sprawl Neuromancer, za kterou získal cenu HUGO, Philip K. Dick memorial Award a Nebulu. Pokračováním je pak Hrabě Nula a Zběsilá jízda. Je též autorem mnoha povídek a sbírek např.: Jak vypálit Chrome, Johnny Mnemonic, Zimní tržiště a další. Díky němu se čtenářům po celém světě otevřela virtuální realita, která se pomalu stala naší pevnou součástí.
Etický problém transhumanismu
Chaotický spletenec, kde se v jednom bodě střetávají tři dějové linie. I to je, kromě jiného, kyberpunkový román Hrabě nula (z angličtiny Count Zero). Tato kniha volně navazuje na autorův Neuromancer a rozvíjí tak již započatou trilogii The Sprawl, což je městské prostředí rozprostírající se podél východního pobřeží USA.
Tentokrát se čtenář ocitne v prostředí třetí kybernetické technické revoluce (sedm let od příběhu v Neuromancerovi), kde se pohybují hackeři, kyberkovbojové a ve stínech se kují intriky velkých korporací. Novinkou v počítačovém systému je VooDoo božstvo ohrožující každého, kdo se mu postaví do cesty. A stejně jako v každém náboženství, i zde se najdou příslušníci nově objevené vyšší síly.
Do jisté míry skrytým filosofickým podnětem je otázka „transhumanismu“. Lidské tělo je zdokonalováno a doplňováno kovovými součástkami. Létat vrtulníkem, cizí jazyk a mnoho dalších věcí se naučíte tak, že si vložíte čip s příslušným manuálem do hlavy. Vyvstává tak otázka: do jaké míry zůstává člověk člověkem, když křehké části svého těla, které mu darovala sama příroda, nahradí technologickými a uměle vytvořenými produkty? V jakém bodě se z člověka stane robot?
Tři dějové linie, tři příběhy
Turner, nájemný žoldák, je prvním hrdinou, se kterým se čtenář seznámí hned v úvodu knihy, i když trochu groteskním způsobem. Po neúspěšné akci, kdy byl vyhozen do povětří, se doslova dává dohromady („Oči a genitálie mu sehnali na volném trhu.“). Snaží se zapomenout na svou minulost, ale stojí před ním ještě poslední úkol: pomoci s útěkem biotechnologickému vědci Mitchelovi ze společnosti Maas-Neotek ke konkurenční firmě Hosace. Po divoké přestřelce se vydává na útěk v doprovodu mladé dívky Angie, která je schopná přímého spojení s kyberprostorem.
Bobby Newmark, v matrixu známý jako „Hrabě Nula“, je mladičký outsider z předměstského sídliště, který sní o životě kyberkovboje. Svou budoucnost vidí v nekonečném prostoru matrixu, kde se ovšem v poslední době začaly dít divné věci. Při své první pirátské výpravě do kyberprostoru narazí na nové obyvatele tohoto místa. Jsou jimi Voodoo božstva, která se snaží získat fyzickou podobu. Ze spárů jisté smrti je nakonec vytržen neznámou dívkou a přiveden přímo do centra nově vznikající náboženské sekty.
Příběh kurátorky Marly Kuštové je do jisté doby samostatným příběhem. Od předchozích dvou je vzdálen nejen dějově, ale i geograficky (odehrává se totiž v západní Evropě, konkrétně v Paříži). Po velkém skandálu, který zničil její podnikání v prodeji umění, dostane nečekanou nabídku od bohatého a podivného chlápka jménem Virek. Na trhu se začala objevovat tajemná umělecká díla a ona má vypátrat jejich původ. Jeden z těchto artefaktů by totiž mohl být klíčem k nesmrtelnosti. Z detektivního příběhu se stane boj o holý život.
To, co všechno spojuje
Linie Turnera a Bobyho se protíná ve společné osobě, kterou je záhadná a schopná dívka Angie. Marly Kuštová naopak jako by byla odděleným vyprávěním. Ke konci knihy se ale nakonec všechny tři příběhy spojí v jedno. Čtenář se tak postupně dopátrá zjištění, že i ve zcela chaotickém prostředí existuje logická spojitost vedoucí k překvapivému konci.
Napínavé finále je to, na co se čtenář rozhodně může těšit. Akční scény jsou vyrovnaným tempem rozděleny do všech třech dějových linií a spolu s Gibsonovým umem vykresluje dost negativní vidinu vývoje lidské společnosti, která je bez diskuze spjatá s informačními technologiemi. Na druhou stranu přítomnost Voodoo božstev dává knize lehký nádech tajemnosti a něčeho, co se nedá jen tak snadno uchopit.
Pro fanoušky sci-fi literatury je trilogie Sprawl jakousi povinnou literaturou, neboť stála u zrodu moderní science fiction. Nejsme ale u konce. Do kompletu nám chybí třetí díl s názvem Zběsilá jízda (Mona Lisa Overdrive), která stále čeká na nové zpracování. Ovšem na základě kvality, dokonale propracovaných postav, krásně vyobrazené (i když trochu pesimistické) budoucnosti, je jasně, že se ono čekání vyplatí.
Originální název: Count Zero. Český název: Hrabě Nula. Autor: William Gibson. Překlad Pavel Bakič. Nakladatelství Laser-books, 2015. Počet stran: 330. Cena: 279 Kč.
