5 fotek 
Lady America si konečně ujasnila, koho miluje. Princ Maxon to dávno ví, jenže si není jistý odezvou. Jejich vzájemným citům stojí v cestě tři půvabné dívky i neustálé útoky rebelů. A zatímco lid Illey bývalou Pátou začíná obdivovat, král ji nesnáší.
America musí být v Selekci První, aby získala prince Maxona. Zdroj: výřez knižní obálky.
Nadmíru populární literární série young adult dystopie Selekce se před několika týdny i u nás dočkala svého velkého finále. Již před třemi lety spatřil světlo světa autorčin stejnojmenný román, který u nás vyšel až v roce 2014 a na něj pak o rok později navázal svazek Elita (originál 2013). Nyní svým netrpělivým ctitelkám (asi se nedá příliš očekávat, že by tenhle popelkovský cyklus oslovil větší část mužského publika) představila Kiera Cassová její závěrečný díl.
Zatímco v prvních dvou svazcích – Selekci a Elitě – se dospívajícím milovníkům fantastiky představily hlavní postavy i jejich vztahy, stejně jako nerozhodnost ústřední hrdinky, v románu První je z pohledu Americy již vše jasné. Důstojník Aspen je pro ni jen krásnou vzpomínkou, i když stále přítomnou, a její srdce patří Maxonovi. Problém je, že jeho křišťálově jasné city se poněkud kalí, navíc získala téměř všemocného protivníka.
Kiera Cassová
Narodila se v roce 1981 v Jižní Karolíně, kde i vyrůstala. Vystudovala historii na Radford University a nyní žije se svou rodinou v Blackburgu ve Virginii. Miluje tanec, knihy, natáčení videí, chlapecké kapely a jí nezdravé množství dortů. Naopak nemá ráda létání nebo saláty. Psaní používala jako terapii, ale přišla na to, že přesně chce dělat a na čem je závislá. Debutovala knihou Siréna (vydala samonákladem) a záhy následovala v Harper Teen trilogie Selekce (Selekce, Elita, První – příběhy Americy). Nyní pracuje na jejím rozšíření (The Heir – z pohledu Eadlyn, dcery Americy; The Untitled Fifth Book) nebo románech o dalších hrdinech série (Maxonovi, Aspenovi, královně Amberly, Marleen) a na cyklu Happily Ever After.
Vítězství či prohra Americy ovlivní budoucnost království
America Singerová postoupila z Elity mezi čtyři poslední uchazečky o princovo srdce. Přes počáteční odpor k soutěži, mučivou lásku k Aspenovi a rezervované přátelství s Maxonem, se již rozhodla. Konečně ví, že šťastná může být jen s princem. Situace s rebely je stále komplikovanější a potvrzuje se princova teorie o dvou frakcích. Navíc jedna z nich je ochotná komunikovat. Ale jen s princem a Mer.
Zdroj: knižní obálka.
Ta má trůn má na dosah ruky, v paláci se cítí jako doma a představa, že bude princeznou, už ji neděsí. Jenomže Maxonova jistota mizí a svéhlavá rusovláska si zoufá. Přestože je díky svým výstupům o zrušení kast a osvobození „zločinců“ mezi lidem stále populárnější, královna jí fandí a příznivce má i mezi rebely, pro krále je čím dál nepřijatelnější. A jeho vůle je zákon.
Prostořeká hudebnice vyrůstá v dost zajímavé budoucnosti
Mer Singerová žije v Illey, jejíž lid je rozdělený do osmi kast. Její rodina pochází z Páté a přes zákaz miluje Šestého – kamaráda z dětství Aspena a on ji. Nemá jí však co nabídnout, proto se s ní rozejde, než vstoupí do Selekce. America nevěří, že v ní vydrží, potřebuje se vyrovnat s rozchodem a peníze za účast pomáhají její rodině. Rezervovaný vztah s hnědookým Maxonem, který zná jen pseudoživot v paláci, se mění v přátelství a posléze i lásku.
Jediným problémem je fakt, že do paláce nastoupí jako vojenská stráž Aspen. On i Mer postoupí v hierarchii a vzpomínky na vzájemnou první lásku je svazují. Proto rozpolcená America nedokáže odsouhlasit sňatek Maxonem a uzavřít Selekci či Elitu. Zpočátku ani není příliš oblíbenou kandidátkou, což se však mění podobně, jako se vytrácí její cit k zelenookému důstojníkovi.
V románu První má America v srdečních záležitostech jasno a čeká, až se princ vysloví. Maxon váhá, protože jej Mer dosud držela v nejistotě a on má jedinou možnost žádat o ruku. Nad hlavou dívce visí nejen hrozba, že milovaný princ si ji nezvolí, stále brutálnější útoky některých rebelů, intriky soupeřek či tajemství, jež by ji mohla stát nejen skvělou budoucnost.
Dystopie s blyštivým pozlátkem plesových šatů
Svět, do kterého je zasazeno vyprávění Kiery Cassové, vznikl na ruinách naší současnosti. Autorka se o něm a o historii jeho vzniku příliš nezmiňuje, přesto některé detaily uvádí. Jsou totiž klíčové pro jednotlivé zápletky jejího příběhu. Po čtvrté světové válce na Zemi vznikly nové státy s novými hranicemi, státy a nepřáteli. Romance Mer a Maxona se odehrává v království, jehož podmínky jsou v mnohém podobné třeba Divergenci.
Na rozdíl od její teoretické demokracie zde vládne monarchistická diktatura. I zde jsou obyvatelé uměle rozděleni do několika kast, které určují jejich oblékání, vzdělání, povolání i samotný život. Neberou ohled na jejich nadání, tím méně přání. Ze současnosti se do Illey dochovala džínovina, televizní přenosy, pro někoho antikoncepce a francouzština nebo provincie Karolína. Mnohé se zde však liší.
Diktatura omezuje každodenní život všech stejně, jako určuje pravidla a zákony, kterými se obyvatelé řídí. Patří k nim bičování dětí, když z hladu kradou, zavírání těhotných nevdaných žen do vězení, stejně jako věznění za nevhodné styky mezi kastami. Velkým strašákem je i vojna, jíž se musejí zúčastnit všichni mladíci a netuší, zda budou spíše illejští policisté, palácová ochranka nebo padnou na bojištích nekonečných válek.
Proč nevyužít to, co funguje – třeba i vícekrát
Zdroj: knižní obálka.
Série si půjčuje také některé kulisy a detaily z jiných young adult dystopií – například Hunger Games. I v Selekci se najdou provincie, z nichž se vybírají zástupci na vojnu a zástupkyně do Selekce, v mnohých kastách bída, ale je tu i učitelka potenciálních princezen nebo plesové šaty a další róby beroucí dech princi i čtenářům. Leccos z obšírného líčení palácového luxusu se dá nalézt také v další literární dystopii z poslední doby – Skleněnému trůnu.
V případě Selekce jsou ale na pořadu spíše problémy Popelky než asassina. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o sérii prvotně určenou mladšímu publiku, je výše uvedené nejen pochopitelné, ale i vítané. Základem cyklu jsou princeznovské trable s volánky a líčením, potíže s láskou a milostným trojúhelníkem. Jejich protiváhu tvoří linie rebelů s krvavými detaily, adrenalinovým schováváním v tajných chodbách, půlnočními schůzkami nebo zraněními.
Román První má ale pro čtenáře připravené i další napínavé momenty. Povětšinou se týkají temného tajemství Americy a Aspena, jehož totožnost je v souvislosti s Merinou první láskou princi stále neznámá. A čím déle tomu tak je, a hlavní dvojice si přísahá na pravdu s otevřeností, tím je napětí silnější a nepříjemnější. Nejen s ohledem na bičování Americiny zamilované kamarádky ze Selekce, ale i kvůli ohrožení Merina happyendu s princem.
K úspěšnému příběhu je třeba nejen akce a napětí
Zdroj: distributor.
Kromě adrenalinových scén je však potřeba vyprávění zabydlet i zajímavými postavami, které by zmíněné turbulence nachystaly, ustály a o něž by mělo cenu se bát. V sérii by mnohé, včetně charakterů hlavních a vedlejších postav, historie, sociologie i rebelské tematiky, mohlo být propracovanější, ale pro příběh stačí, jak to je. V příběhu je několik problémů, které se musejí do konce románu dočkat uspokojivého vyřešení.
Princ si musí zvolit budoucí ženu a hlavně přístup krále i jeho vztah k Americe se musí vyžehlit, mohl by totiž být pro hlavní dvojici kamenem úrazu. Navíc je panovník v podstatě nejvýraznější zápornou postavou. Ostatní se promění natolik, že jejich jednání nakonec lze i přijmout. Většina postav zde je pozitivních – America je sympatická rebelka, Maxon není tak upjatý, jak se zdálo, Aspen není takový padouch a dokonce i mnohé dívky ze Selekce mají co říci.
Závěrečný díl trilogie přináší mnohá překvapení i vysvětlení, která v předchozích dvou dílech chyběla. Někomu by možná mohlo být líto několika potenciálních námětových linií, které se nabízely a nebyly využity nebo nápadů, které se v První i v celé Selekci objevily a vzápětí zapadly. Na druhou stranu tato zklamání nebyl natolik silná, aby kazila samotný příběh.
Poslední díl trilogie splnil, co se od něho očekávalo a důstojně zakončil čtivou holčičí sérii s cukrkandlovými obálkami. Co bylo třeba, vyložil, ostatní nechal být. Při ukončování všech zápletek se víceméně obešel bez oslích můstků a ctitelé Kiery Cassové i její tvorby si užili velké finále. Dočkali se rozuzlení zamilované romance, někte(ří)ré se možná dojali, a protože je na obzoru úvodní díl další autorčiny série, jistě se těší na chvíle příjemně strávené četbou.
Český název: První. Název originálu: The One. Autor: Kiera Cassová. Překlad: Jana Montorio Doležalová. Nakladatel: CooBoo – Albatros Media, 2015. Počet stran: 280. Doporučená cena: 269 korun.
