Co se ruské literatury týče, nalezneme v ní snad stejně klasiků jako v literatuře francouzské či anglofonní. A to nutně nemusí jít jen o autoryz devatenáctého století jako vousáči Dostojevskij a Tolstoj, klasika v té obří říši vznikala i ve dvacátém století. Vedle Nabokovovy Lolity, Pasternakova Doktora Živaga nebo Solženicinova Jednoho dne Ivana Děnisoviče je takovým kultem Mistr a Markétka Michaila Bulgakovova.
Ďábel přijel do Moskvy. Po tom, který tam vládl do Velké říjnové revoluce, a tom, který jej vystřídal, se ruskou metropoli rozhodl navštívit satanáš pocházející skutečně z opravdových pekel. A v jejích ulicích vytvoří takový groteskní cirkus, že se z něj budou Moskvané vzpamatovávat ještě několik let.
Michail Bulgakov
Michail Bulgakov se narodil na konci devatenáctého století do rodiny učitelky a profesora teologie. A do rodiny členů bělogvardějců, kvůli čemuž po občanské válce jeho bratři emigrovali do Paříže, kdežto Michail skončil jako felčar na Kavkaze. Na poli literatury prorazil roku 1928 jako autor Bílé gardy, svou pozici ale utvrzoval již v samizdatu (např. Psí srdce) nebo posmrtně (Mistr a Markétka).
Román Mistr a Markétka ovlivnil nesčetné množství dalších umělců. Na poli literatury zde můžeme vidět Salmana Rushdieho a jeho Satanské verše, na poli hudby například Patti Smith, Pearl Jam nebo Rolling Stones a jejich rokenrolovou hymnu Sympathy for the Devil.
Rokenrol. Nezmínil jsem to slovo omylem, protože to je přesně to, čím Bulgakovovo životní dílo jest. Mistr a Markétka je rokenrolová vypalovačka roztažená na téměř pět set stran. Neskutečná jízda, kde nikdy nemůžete čekat, co ta ďábelská suita vyvede na další straně. Taškařice a oheň po životě, zábavná groteska valící se tempem hráče na bicí s Parkinsonovou chorobou. Kdo říkal, že se knihy řazené do klasiky vždy musí vyznačovat nadměrnou suchostí a sériózností?
V Mistrovi a Markétce se stejně jako vedle humoru vážná nota vyskytuje vedle magické centrifugy zcela běžný svět. Magický realismus si vedle Jižní Ameriky našel další útočiště právě v Sovětském svazu, a Mistr a Markétka patří mezi nejvýživnější důkazy.
Tato symbióza neskutečného a skutečného však funguje na výbornou. Nedrhne, čtenář se nad ničím nepozastavuje a nemá ani problém přijmout dějovou linii vystřiženou z biblického apokryfu. Bulgakov navíc zvolil ten zvláštní přístup, kde příhody z dnešní Moskvy (třicátých let) píše odlehčeně, s nadhledem a humorem, rozverně, kdežto linii Piláta Pontského odehrávající se na počátku našeho kalendáře v Jeruzalémě suchým účelovým stylem.
To, co bychom považovali za skutečnost, je přece jen hra, ale něco, co se příčí uvažování každého logicky založeného člověka, se tváří jako reálná věc, o níž neradno žertovati. Jako by zde stylově podtrhoval chování Moskvanů, kterým dělá problémy přijmout očividné, které se odehrává před jejich očima, ale raději uvěří tomu, co možná poněkud skřípe, ale všeobecně je uznáváno.
Rukopisy nehoří
Nejen v tomto bodě představuje Mistr a Markétka také políček ve tvář vládnoucího režimu. Bulgakov do příběhu skrze Mistrovu linii a pálení knih zakomponoval i autobiografické prvky. Jediné štěstí, že rukopisy nehoří.
Na již tak mnohovrstevnatý román se tak ještě nabaluje možnost dešifrovat postavy a události – které z nich založil Bulgakov na svém životě a reálných předobrazech, a které vyfabuloval? A jak si vlastně vyložit vztah k onomu pekelníkovi, když vzbuzuje takové sympatie a ani ten pekelný cirkus, jejž rozpoutává, se nezdá až tak pekelný a neopodstatněný?
Chcete-li si doplnit povinnou literaturu či základní kulturní vzdělání, ale bojíte se náročnosti Woolfové, nepřístupnosti Ginsbergovy nebo opulentnosti Dostojevského, sáhněte po Mistrovi a Markétce. Šílená jízda plná zábavy, která si ale přesahem a obsahem nezadá s největšími díly světové literatury.
Originální název: Мастер и Маргарита
Český název: Mistr a Markétka
Autor: Michail Bulgakov
Překlad: Libor Dvořák
Počet stran: 472
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Odeon, Praha 2019
Doporučená cena: 499 Kč
