Každý karneval v sobě skrývá cosi temného. Když se pak na jeho parket přiřítí obdivovatel Edgara Allana Poea s velkolepou fantazií, můžete se vsadit, že půjde přímo o Temný karneval. Možná měl trochu zpoždění a po více než sedmdesát let o sobě jen dával vědět časopisecky či v jiných výborech, ale první sbírka povídek Raye Bradburyho konečně dorazila do Česka.
Vše začne Rodinnou sešlostí. Proč? Protože i upíři, vlkodlaci a jiná stvoření noci si rádi dopřejí nějaký ten dýchánek. Pokud vás už ale nemrtví nudí, zkuste vyjít naproti třeba mrtvým, ať už jsou mrtvi skutečně nebo jen domněle, anebo těm, kteří na smrt zkrátka a prostě nevěří. Ano, smrt číhá za každým rohem. A když ne ona, pak něco horšího.
RayBradbury
Přečtěte si o autorovi Temného karnevalu…
Ray Bradbury vešel ve známost především coby autor vědeckofantastických příběhů (ačkoli on sám za jediný svůj vědeckofantastický román považoval 451 stupňů Fahrenheita). O to svěžeji působí hororovo-thrillerová nátura Temného karnevalu.
Ač mění náměty, ač zde saháme do hlubokých čtyřicátých let a prvopočátků Bradburyho spisovatelské dráhy, lez vypozorovat, že imaginací a obrazotvorností byl otelen již od doby, kdy poprvé napsal „Ema mele mámu“.
Bohatostí svého jazyka a tím, s jakou zručností a lehkostí dovede popisovat jakoukoli věc tak, že o ní chcete slyšet více a stále, ve svých efébských letech překvapuje. Mile překvapuje. Tak metaforické a poutavé vypravěčské schopnosti mu musel závidět nejeden desetiletími zkušeností prolezlý autor.
Dodává nemoc muži na kráse?
Vrcholy tvoří především povídky Nádrž a Vítr. Při čtení těchto povídek si člověk dovede představit i to, že by Bradbury napsal dlouhý román jen o tom, jak voda teče kanály. A dost možná by šlo o jeho nejlepší dílo. Naprosto úchvatné a návykové.
Oproti stylové vycizelovanosti ovšem stojí náměty a příběhy povídek. Přisuzuji to Bradburyho nevyzrálosti a nezáludnosti mládí, ale něco tomu chybí. A ne jedné povídce, ale téměř všem.
Problém je, že si sice užíváte to kouzelné vyprávění, ale děj? Ten vás k usnutí nudí.
Vážně chceme sledovat příběhy upíří rodinky? Vážně nás zajímá člověk pojídající se zavražděnou rodinou? Snad ne šílený hrobník a upřímně doufám, že ne dětský vrah. Čertíka v krabičce omlouvá to, že ve své době možná nešlo o tolik (tolik!) omšelé téma. Povídky postrádají tah na branku a napětí. Buď konec očekáváte od začátku, nebo tak nějak vyšumí. Na každý pád by bylo velice odvážné vůbec označit ukončení většiny příběhů za pointu, byť i špatnou.
Kniha tak působí jako domácí úkol ze slohu. Ano, ze stylistiky student obdrží jedničku, ale natolik přímočaře se vede za svým cílem, nadto tak jednoduchoučce a pitomě vymyšleným, že zaslouží pár stupňů srazit. Dokonce jako správný student bez nápadu natahuje a snaží se splnit minimální potřebný počet znaků pro odevzdání.
Bože můj, vždyť já mám v sobě kostru!
Přesto působí označení bez nápadu poněkud tvrdě. Povídku Kostra staví na bezkonkurenční myšlence, ale chybí příběh, v kterém ji podat. Stejně tak Vítr či Žila byla stará žena by zasloužily přepracování po letech a po nějakých těch zkušenostech. Najdou se ale i výjimky – vedle lyrizující Nádrže, která by nebýt nezvládnutého konce fungovala, je to prvotřídní Mrtvý muž. Povídka postavená na výtečné myšlence, najde se v ní humor a příběh také nějak plyne.
Temný karneval je pro fanoušky Raye Bradburyho povinností. Jde o první jeho povídkovou knihu, kde se setkáme s mnoha jeho leitmotivy (i postavami, viz rodinu Elliotovu, jejíž části však patří k tomu nejslabšímu v knize) a seznáme, že měl vytříbený styl bez ohledu na věk. Pokud ale chcete dobré čtení s kvalitním příběhem, sáhněte po něčem mladším.
Originální název: The Dark Carnival
Český název: Temný karneval
Autor: Ray Bradbury
Překlad: Petr Caha, Jarmila Emmerová, Jiří Hanuš, Josef Hořejší, Tomáš Korbař, Stanislava Menšíková, Vojtěch Pala
Počet stran: 344
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Albatros Plus, Praha 2018
Doporučená cena: 349 Kč
