RECENZE knihy Stephena Hawkinga Stručné odpovědi na velké otázky
Ondřej Pešek
20. 3. 2021
Být fyzikem není totéž jako být rockovou hvězdou. Jen málokomu se podaří stát se v moderních časech známým i mimo obor. Takovým jasným příkladem toho, že se to přecejen může povést, byl Albert Einstein, ale to už nějaký ten pátek bude; jinak většinou lidé na otázku, zda znají nějaké fyziky, odpovídají jmény staletí starými – Newtonem, Galileiem, možná Ampèrem, Foucaltem nebo Bohrem, možná dokonce Archimédem. Z těch z druhé poloviny dvacátého století tam ale vždy probleskuje ono jedno jméno – Stephen Hawking.
Když se stanete slavným vědcem, nese to s sebou mnohé. Jednou z věcí, kterým budete nuceni čelit, je fakt, že lidé budou chtít znát na určité věci váš názor. Půjde o zcela zanedbatelné otázky, půjde o zcela pitomé otázky, ale půjde také o ty velké. V poslední knize Stephena Hawkinga jsou shrnuty jeho odpovědi na deset těch největších, s rozptylem od těch tázajících se na boží existenci přes popis černých děr až po předpovědi budoucnosti lidské rasy.
Stephen Hawking
Kdo by neznal Stephena Hawkinga. Ředitel výzkumu kosmologie na univerzitě v Cambridge, vědec zabývající se singularitami, černými dírami a samotným časem a objevitel tepelného záření černých děr, které po něm bylo i pojmenováno. Tento fyzik se navíc za léta práce stal doslova celebritou i mimo pole přírodních věd. Do jisté míry za to mohl také jeho nezaměnitelný vzhled poznamenaný amytrofickou laterální sklerózou, ale především pak fakt, že jeho knih popularizujících kosmologické teorie jako Stručná historie času nebo Vesmír v kostce se celosvětově prodaly desítky milionů kusů. A aby toho nebylo málo, sám Hawking se čas od času mihl v nějakém seriálu či filmu (například Star Trek) a ve filmových ztvárněních jeho života ho hrály hvězdy jako Eddie Redmayne nebo Benedict Cumberbatch.
Téměř jako by něco, čemu by se Hawking dozajista vysmál, mělo dojem, že musí vše vyvážit. Zatímco byl Hawking fyzicky stižen poruchou motoneuronu, po psychické stránce dostal do vínku dva obrovské dary.
Tím prvním byla schopnost dívat se na složité problémy moderní fyziky z úhlů, které jiným ani nepřicházely na mysl. Druhý dar zní prozaičtěji, ale není o nic méně významný – schopnost vysvětlovat teoretickou fyziku srozumitelným způsobem. A protože viděl v nesrozumitelnosti moderní fyziky hlavní důvod úpadku její popularity, rozhodl se věnovat obojímu stejnou měrou.
To neznamená, že si Stručné odpovědi na velké otázky přečte bez problémů i člověk, který vychodil základní školu z páté třídy. Nikoli. Středoškolská fyzika se určitě hodí. Nějaká zmínka z vysoké už asi tolik není zapotřebí, ačkoli vám mnohé může prohloubit a dát do širších souvislostí. Případně stačí vlastní zájem. Tak či tak, kdyby ve vás nevládlo ani jedno z jmenovaného, asi na Hawkingovu knihu ani nečtete recenzi, protože vás vlastně neláká ani kniha samotná.
Hawking se vyhýbá rovnicím. Tentokrát se vlastně vyhýbá i grafům a obrázkům. Působí dojmem, že si s vámi prostě jen povídá; nepřednáší, nevysvětluje, vlastně se čtenářem jen tak klábosí o tématech, která ho zajímají. Vysvětlení přijde samo jako zcela přirozený vedlejší produkt.
Každá kapitola, každá otázka má jakési vlastní plynutí, v němž ideálně vše zapadne do sebe, a čtenář skrze historii pohledu na věc a její různé aspekty pochopí dřeň toho, jak by to mohlo fungovat nebo z jakých pozic Hawking vychází ve svých závěrech. Perfektní záležitost pro jakékoli laické i odborné kosmology, perfektní vstup de světa teoretické fyziky psaný s humorem a lehkostí.
Kvantová mechanika. Trochu to připomíná supermarket
Kniha vyšla až po Hawkingově smrti a je víceméně kompilátem materiálu, který chtěl Hawking vydat. To se na knize bohužel trochu podepsalo. Ačkoli žádná kapitola nepůsobí vyloženě slabě, kvalita kolísá; zatímco první kapitoly se vyznačují vycizelovanou skladbou prokládanou argumenty a teoriemi, v druhé polovině kniha ztrácí dech.
Nevadí, že se některé informace opakují, protože tomu se nelze ve snaze odpovědět na související otázky vyhnout, ale odpovědi trochu postrádají na síle a vyargumentovanosti. Nejspíše se to dá připsat méně vědecké podstatě otázek – namísto odpovědí na otázky jako co je uvnitř černé díry se odpovídá na otázky typu jak uváříme budoucnost – ale nic to nemění na faktu, že si z nich čtenář odnese mnohem méně než z předchozích. V případě, že jej opravdu jen zajímá Hawkingův názor, bude spokojen; v případě, že se chce něco dozvědět o teoretické kosmologii nebo fyzice, bude pro něj druhá polovina odpovědí jen slabým odvarem té první.
Stručné odpovědi na velké otázky možná nepatří mezi Hawkingova nejsilnější díla, přesto jsou ale ukázkovým případem dobře napsané popularizační literatury a rozhodně Hawkingovým tematicky nejrozmanitějším dílem. Představí teoretické základy z mnoha oblastí způsobem pochopitelným víceméně každému, ale přesto stále přínosným i pro lidi z oboru. Jen na konci píchne ta myšlenka, že se touhle knihou most k jedné z největších ikon moderní fyziky uzavírá. O tom, jak velká je to ztráta, svědčí i to, že kniha má (v tomhle počtu docela vyčerpávající) tři předmluvy a jeden doslov.
Český název: Stručné odpovědi na velké otázky
Původní název: Brief Answers to the Big Questions
Autor: Stephen Hawking
Překlad: Rudolf Chalupský
Počet stran: 224
Vazba: Pevná vazba
Vydalo: Dokořán – Argo, 2021
Doporučená cena: 298 Kč