Sylvia Plathová platí za kultovní ikonu. Nejdůležitěji se do dějin literatury zapsala jako básnířka, nad jejímiž verši strávil Jan Zábrana desetiletí (to není jednotné číslo), ale přesto se jejím neproslulejším dílem stal její jediný román Pod skleněným zvonem.
Esther by mohlo leckteré americké děvče závidět. Dívka z venkova studuje se stipendiem a vyhrává dokonce i soutěž o pobyt v New Yorku se stáží v prestižním módním časopise. Z dívky se stává ženou. A v tom je ten problém. Co ji jako ženu čeká? Co ona vlastně od života čeká? Má vlastně cenu se o něco snažit, když tak či tak nakonec zemře jako každý jiný a zapomene se na ni? Esther propadá depresím a nachází jediné řešení; stejné jako sama autorka: Sebevraždu.
Sylvia Plathová
Americká básnířka a spisovatelka. První báseň napsala v osmi letech, od roku 1956 do roku 1961 manželka anglického básníka Teda Hughese, roku 1963 páchá sebevraždu. Známá je především jako autorka básnických sbírek The Colossus and Other Poems a Ariel, nebo jediného románu Pod skleněným zvonem. V roce 1982 posmrtně obdržela Pulitzerovu cenu za poezii.
Pod skleněným zvonem je klíčovým románem. Pro mnohé a především feministky klíčovým v rámci formování myšlení, ale především klíčovým románem ve smyslu roman à clef. Plathová do něj zašifrovává své vlastní postoje, vlastní zkušenosti a především vlastní obavy. Mohli bychom jej označit i za něco jako arteterapii, terapii psaním, pokus, jak se vyrovnat s vlastními neurózami a sebevražednými sklony. Jen v případě Plathové takhle moc nezafungoval.
Zatímco ze dna tůně životu vládnou utkvělé hvězdy, Plathová snaží se vylíčit osobní mentální propad do prázdnoty a existenciální úzkosti, kde jsou jen lži, samé lži a navíc žal. Z pozice básnířky volí k tomu navíc velice nezvyklou polohu čistého všedního stylu oproštěného od jakékoli metaforičnosti či obrazotvornosti.
Právě ve stylu Pod skleněným zvonem ale nalézáme hlavní nedostatek románu.
Odosobněný, laxní rukopis bez jakéhokoli šmrncu zkrátka těžko někoho zaujme. Ano, možná tak alespoň koresponduje s citovou vyprahlostí hlavní hrdinky, ale v absenci bohatšího děje nepřítomnost spisovatelského kouzla zabolí. Tak kultovní autorka, a přitom styl, který si svou rigiditou a fádností zadá se studentskými pracemi ze středních škol.
Kniha bývá nazývána nihilistickou, ale k nihilismu má zatraceně daleko. Označení z cynismu už se bránit nelze, a právě ten občas knihu alespoň trochu zachraňuje v těch několika málo vtipných momentech, kdy Esther dává volný průchod svým projevům nenávisti v odpovědi na přívětivost ostatních nebo kdy selhávají její pokusy o sebevraždu.
Někteří lidé jako já musí žít v pekle ještě před smrtí, aby tak odčinili to, že o ně přijdou po smrti, protože nevěří v posmrtný život
Když kulhá styl, mohl by knihu povznést alespoň děj, ale takové naděje se rozplynou již po několika stranách.
Prvních sto stran se plácá na místě a Estheřin pád do temnot je tak pozvolný a uzívaný, jako když se chcete na pískovišti sklouznout na zaručeně bezpečné skluzavce s minimálním spádem. Pak přijde alespoň trochu zábavný moment marných sebevražedných sklonů a nakonec zajímavá část odehrávající se v sanatoriu. Ta by fungovala, ale posledních šedesát stran celý román nespasí.
Sylvia Plathová je bezesporu kultovní autorkou. A Pod skleněným zvonem kultovním románem. Ale bohužel si svůj status nezískal zpracováním či obsahem, ale tragickým osudem jeho autorky a zjevnými paralelami mezi ní a protagonistkou příběhu. Škoda, protože minimálně obsažené myšlenky o samostatnosti žen by si zasloužily zajímavější prostředí, v němž se s nimi čtenáři/-ky setkají.
Originální název: The Bell Jar
Český název: Pod skleněným zvonem
Autor: Sylvia Plathová
Překlad: Tomáš Hrách
Počet stran: 212
Vazba: Brožovaná
Vydal: Argo, Praha 2018
Doporučená cena: 278 Kč
