Menu
FANZINE.cz
Literatura

RECENZE knihy Williama S. Burroughse Hebká mašinka

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

23. 5. 2019

Ani více než dvě desítky let po Burroughsově smrti nemáme, přestože se jedná o možná nejzásadnější postavu z celého beat generation a kontrakultury druhé poloviny dvacátého století, jeho dílo zkompletované v češtině. Po Nahém obědě bývá za jeho nejdůležitější dílo považována Trilogie Novy. Téměř šedesát let po americkém vydání u nás konečně vychází její úvodní svazek, Hebká mašinka.

To se vám takle jednoho dne, zrovinka dyž jste se oddávali solidní sodomii s příslušníky nehumanoidních ras z vnějšího vesmíru, opojený drogou vytvořenou z kostní moučky vápencových pásovců nemající vedlejší účinky, ale způsobující po první šleze závislost, zhroutila logika a vnímání času a prostoru. Vnímání já. Svět explodoval v záplavě konspirací, respirací a inspirací, kolem vás časoví agenti, myšlenková policie a homofobní rasističtí kovbojové z amerického jihu. Mayští bohové s libidem celé střední Afriky. Vítejte v hlavě Williama S. Burroughse. Držte si klobouky, tohle není horská dráha, ale pád do propasti génia plné rektálního slizu, karbolového mýdla a slovního prachu.

William Seward Burroughs
Přečtěte si o Burroughsově výletu na pole komiksu…

K Burroughsovi jsem se kdysi dostal přes jeho Nahý oběd. Knihu, která bývá považována za jeho opus magnum, za jeho životní dílo. Osobně si mnohem více cením například Západních zemí, ale už Nahý oběd mě usvědčil v tom, že Burroughs bude osudové literární setkání. Tak chorobná a tak bohatá fantazie, taková nekompromisnost v tvůrčí svobodě a taková nepřístupnost čtenáři se jen tak nevidí. Už tehdy jsem znal pověst jeho střihové Trilogie Novy a nemohl se dočkat. Suché a nezáživné novely jako Feťák, Teplouš nebo spolupráce s Kerouakem A hroši se uvařili ve svých nádržích to očekávání lehce srazily k zemi, ale pořád tu ta desetiletí čekalo. A vyplatilo se.

Zvedne se laskavý čtenář ze svých vápenců a zvedne telefon? – str. 171

Hebká mašinka představuje Burroughse českému čtenáři v takové podobě, v jaké jej nezná, nezakusil-li jízdu Nova expressem. Do Burroughsova halucinačního podsvětí již měl několikrát možnost nahlédnout, ale tentokrát se jedná o vrchol jeho střihové kariéry.

Již tak choromyslné výjevy permutují pod ostřím nůžek a skládají se v ještě podivnější a znepokojivější slovní obraty, věty jsou utínány v půli, slova získávají svobodu, o níž si Marinetti mohl jen nechat zdát, aby pak byla vmanipulována Burroughsovými mrtvými feťáckými prsty do portrétu předpeklí mysli posedlé manipulací.

Snad právě pro Burroughsovu manipulaci střihy ale nevzniká guláš a galimatyáš spojovaný například s dadaisty. Ne, v Burroughsově díle jde o obranu před manipulací formou jazyka (vizte Burgesse, vizte Sapira a Whorfa, pro přístupnější verzi vizte Orwella) a objevování skrytých souvislostí, stejnou měrou jde ale o perfektní vyjádření Burroughsova neobvyklého a černočerného humoru (i sám Kerouac řekl, že název knihy A hroši se uvařili ve svých nádržích mohl představovat jeden z Burroughsových soukromých vtípků). A nutno říci, že funkční. Na obou rovinách. Máte tu něco zcela neobvyklého, ale také něco, kde se můžete buď děsit, anebo smíchy válet po podlaze.

I přes mnohem roztříštěnější strukturu však, porovnáme-li ji například s Nahým obědem, působí Hebká mašinka neuvěřitelně svěže a čitelně. Jistě, není to úplně Stephanie Meyerová, ale tempo Hebké mašinky vás nutí nořit se do nových výkladů již vyřčeného s nečekanou lehkostí, a občas hltáte stránku za stránku bez takových záseků, jaké mohou doprovázet právě zmiňovaný Nahý oběd.

Snad tím, že v Nahém obědě jste se vždy napíchli na nějaký narativ, aby vás to vždy po chvíli smetlo s cesty, kdežto v Hebké mašince bloudíte v lese, aby čas od času mezi stromy proleskl další střípek narativu. A snad i proto mnohem zřetelnějšího a snadněji uchopitelnějšího (kdo mi bude tvrdit, že za Hebkou mašinkou neprobublává opravdová dějová linka, nečetl tu knihu pořádně).

… pod sprchou mýdlové bubliny vaječného masa seismické záchvěvy rvané výstřiky semene… – str. 6

Nakladatelství Maťa už snad deset let připravuje v Rauvolfově překladu vydání Burroughsových Divokých hochů. Vzhledem k tomu, kolik energie musí takový překlad zabrat, se není čemu divit. A kromě Rauvolfa mě napadá snad jen jediný žijící český překladatel, který by se s knihou takových nároků dokázal poprat. Rauvolfovi se zde nedá vysmeknout než obrovská a neskutečná poklona.

(jedno jediné pošťouchnutí, které mi nedá: na straně 155 se křičí All out of Time and into Space!, v češtině Všichni ven z Času a do Vesmíru. Nemohu se zbavit dojmu, že jde o totéž tvrzení jako v Západních zemích, kde mají takový transport slíbený, a kde space i v překladu nepředstavuje vesmír, nýbrž prostor. Ale to už je jen osobní domněnka, která nic nemění na neuvěřitelné bravurnosti jazykového převodu, tím více, že kdo má sakra vědět, jakej space měl ten magor na mysli?)

Originální název: The Soft Machine
Český název: Hebká mašinka
Autor: William Seward Burroughs
Překlad: Josef Rauvolf
Počet stran: 192
Vazba: Pevná
Vydal: Argo, Praha 2019
Doporučená cena: 298 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE knihy Williama S. Burroughse Hebká mašinka

Hide picture