Tisícerá myšlenka je třetí kniha trilogie Princ ničeho, rozsáhlého fantasy příběhu, který má jen málo podobných. Nezkušený Kanaďan tu uzavírá dílo, které si zaslouží velkou pozornost. Přestože je docela náročné, dokáže čtenáře výrazně odměnit.
Ilustrace na obálce zahraničního vydání první knihy trilogie
Je to silný pardox: Tisícerá myšlenka představuje nejtenčí knihu série, a přesto musí vypovědět tu nejepičtější pasáž celé trilogie – závěrečný klimax v Šimehu, kam inritská svatá válka putuje. Podobně jako mistr Tolkien, R. Scott Bakker už většinu důležitých detailů sdělil, a musí jen doklepnout tu koncovku, v níž Frodo dojde na místo určení a vhodí Prsten…
Ale trilogie Princ ničeho není vůbec jako Pán prstenů, přestože obě jsou rozsáhlými fantasy příběhy s bohatým pozadím. Je spíš podobný současnému hitu Píseň ledu a ohně od G. R. R. Martina, ale ani tam není přirovnání nejpřiléhavější. Ne nadarmo někteří kritici tvrdí, že tenhle Kanaďan zásadně přeoral principy výpravné epické fantasy. Tisícerou myšlenkou tato přeměna vrcholí v masivním měřítku.
Změna paradigmatu ve všech ohledech
Dobrý autor beletrie spojí ve svém vyprávění všechno, co by si lačný čtenář jen mohl přát. Děj, postavy, svět, atmosféru, svůj jazyk, u těch náročnějších i filozofický přesah. Bakkerovi se to daří přímo mistrovsky. Přestože jeho série má jisté háčky – čtenář si na něj několikrát ohromeně zanadává při probírání se podrobným shrnutím prvních dvou dílů v úvodu trojky – právě tyto háčky jsou však tím, od čeho se autor odráží k výšinám.
I tentokrát si silný kus knihy uzurpuje příběh svaté války, která se, nyní zmítaná vzájemnými roztržkami, omámená náboženským šílenstvím kolem Válečného proroka a prožraná špehy Konzultu, pomalu valí na svaté město Šimeh, kde všechno skončí. Přesně do not milovníkům epických scén, předestírá autor bitevní scény v plné šíři tak brilantně, že dokáže zaujmout i ty, kteří válečnému šílenství neholdují.
Přesto se celá trilogie a Tisícerá myšlenka snad nejvíce ze všeho soustředí především na postavy a na jejich výstupy. Ačkoli R. Scott Bakker vypráví příběh o světových Apokalypsách, samotní jejich aktéři jsou ještě důležitější. Hrdinové třetího svazku prochází finálními přerody svých osobností – nejlepším příkladem je Esmenet, jež se musí vypořádat se svou změnou z nenáviděné prostitutky a čarodějníkovy ženy v družku Proroka.
Autorův fantasy svět není ani zdaleka černobílý jako jiné; dopřává čtenáři mnoho různých úhlů pohledu. Už jen Kellhus, ideální prototyp nezničitelného kladného hrdiny, není ve skutečnosti nic jiného než chladně kalkulující lidský stroj. Anebo ne? I on si musí projít vlastní změnou paradigmatu.
A přesně tady, v úvahách jednotlivých nešťastníků, se naskýtá i místo pro filozofický přesah, kterým autor oslňoval i v předcházejících svazcích a zde ho dovádí k dokonalosti skrz nová odhalení. Myšlenky, které stojí za jeho světem, magií, postavami, znovu potvrzují svou sílu a hloubku. A přesto nepadají z nebe, ale objevují se v pravý čas, v souladu s tím, co se odehrává.
Ženy byly okna, skrze která mohli muži nahlédnout do jiných mužů. Byly nestřeženou bránou, místem kontaktu pro hlubší, bezbrannější já. A Achamian si teď dokázal přiznat, že byly doby, kdy se bál divokého davu, který si ho jejíma téměř nevinnýma očima zkoumavě prohlíží. Utěšoval se jedině tím, že on je poslední, kdo s ní vlezl do postele, vždycky bude poslední.
A ona teď byla s Kellhusem. (str. 145)
Bakker skutečně vzal koncept výpravné fantasy a posunul ho o úroveň jinam. Zahlcen veškerými dojmy z četby, člověk nestačí zírat na popsané události. Příkladem za všechny budiž spojení, které autor vytváří mezi závěrečným postupem na Šimeh a tisíci let starými událostmi První Apokalypsy, kterou umožňuje spatřit v celé její kráse.
Jak kniha spěje ke konci, zvraty se kupí na sebe a každou ostrou momentku střídá obraz ještě intenzivnější. Je fascinující, že i v takových chvílích dokáže autor perfektně zvládat svůj jazyk, jak dokazuje výborný překlad jeho přirovnání, metafor a jazykových obratů v podání Petra Kotrleho.
Svět se kolem něho točil víc a víc a obyčejné věci se stávaly děsivými. Černé stromy se po něm sápaly, svými nehty mu drásaly tváře a ramena. Neviditelné kameny ho kopaly do prstů v sandálech. Měsíc obklopený prstenci ho odhaloval. (str. 198-199)
Jen s jednou chybou
Tisícerá myšlenka a trilogie Princ ničeho jako taková má vlastně jen jednu chybu. Navzdory tomu, že vznikala dvě desítky let, debutující autor se v ní nestihl vypsat. Přestože mnoho stránek dovádí takřka k dokonalosti, zdá se, že si ukousl přece jen o kousek větší sousto, než dokázal sežvýkat.
Vyprávění je to úžasné, ale jeho genialitě stříhají křídla závěrečné minuty, jež se zdají až příliš uspěchané, i za předpokladu, že měl Bakker snahu o efektní vygradované finále. Jako bývá závěr prvního dílu kritizován za to, že se v něm neděje prakticky nic, co by čtenář nečekal, tady se toho děje až příliš na to, aby to byl člověk schopen pochopit z minima informací, které autor podává.
I tak ale zůstává Princ ničeho triptychem, který si zaslouží vavříny a který kritici opěvují zaslouženě. Dosud nedokončená trilogie Aspect-Emperor, která na Kanaďanovo první dílo volně navazuje, tak přináší velká očekávání – už jen kvůli tomu, že by v ní autor měl být zkušenější. Český nakladatel se nechal slyšet, že myšlenka i tohoto překladu není zcela mimo mísu.
Název originálu: Thousandfold Thought
Český název: Tisícerá myšlenka
Autor: R. Scott Bakker
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: David Rankine
Počet stran: 496
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 150 x 210 mm
Vydal: Triton, Praha/Kroměříž 2011
Doporučená cena: 359 Kč
Hodnocení: ***** (100 %)