Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE komiksu Emmanuela Guiberta Martha & Alan

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

8. 12. 2019

Před téměř desítkou let vyšel u nakladatelství Meander první svazek komiksové trilogie Alanova válka od u nás ještě neznámého Francouze Emmanuela Guiberta. Teprve pátý svazek jejich komiksové edice Pro Emu. Teprve druhý od zahraničního autora. Dnes edice čítá téměř čtyřicet komiksů a jméno Emmanuel Guibert můžeme zaznamenat pod sedmi z nich. S novinkou Martha & Alan pod osmi.

Emmanuel Guibert se v komiksu Martha & Alan vrací právě k hrdinovi Alanovy války, válečnému veteránovi Alanovi Ingramu Copeovi, jen se zabývá mnohem více jeho přátelstvím s Marthou ještě před vypuknutím války. Nabízí tak pohled na vyrůstání v předválečných Spojených státech.

Emmanuel Guibert
Francouzský komiksový tvůrce není Čechům vůbec vzdálený. Roku 2010 Guibert Prahu navštívil v rámci KomiksFEST!u a o pět let později to zopakoval v Plzni. V češtině mu vyšla třídílná Alanova válka (též se nějaké části odehrávají v Čechách) a dvě předkračování Alanovo dětství a Martha & Alan, dokumentární Fotograf a Zprávy od Alaina a spolu s Joannem Sfarem vytvořená Profesorova dcera.

K onomu Alanovi se Guibert již vracel v Alanovu dětství. Alanovo dětství překvapilo Guibertovou změnou stylu. Od čisté zjednodušující linky v černobílé se přesunul k rozevlátější kresbě s dechberoucím barevným otvírákem topícím se v modré (a pak žluté). A ani ve své novince se nebude opakovat.

Marthu & Alana Guibert vyvedl již kompletně v barvě. A pracuje s ní výtečně. Ve chvíli, kdy okny do domů proniká světlo nebo scénu osvicují svíce, nabývá čtenář dojmu, že se vše zalévá oslnivým zlatem, a i stíny působí nebývale útulně. Když reflektory aut prosvěcují tmu brzkého rána, máte chuť sedět na verandě a upíjet s Alanem horkou čokoládu. Když slunce šplhá po kmeni cedru, máte chuť přivonět k jeho vyhřáté kůře.

V Alanově dětství jsem kdysi chválil především autorovu práci s prázdným prostorem. To platí stále. Prázdné plochy ve scénách dovádění v prázdném korytu nepotřebují ani čátku, aby v nich čtenář viděl souběžné cesty, stejně jako vyobrazení oblíbených stromů nepotřebuje pozadí, abychom si je zasadili do skutečného prostředí.

Výraznými barvami a a prázdným pozadím se Guibertova daří výjimečná věc: Přesně zachytit ducha dětství. Vystupující, barevné detaily, které nám zůstaly se svým kouzelným nádechem v paměti, ale z kterých naše mozkové kapacity již odfiltrovaly pozadí. Jasně si vzpomeneme na náš oblíbený strom, na který jsme šplhali s kamarádkou, ale jaká okna měl dům vedle, to už nevíme. Nebo jestli tam vůbec nějaký dům byl.

Kdysi jsem se dala na studia, tak toho přece kvůli obrně nenechám

Ale protože barvy nejsou dostatečný krok vpřed, liší se od předchozích knih s vojínem Martha & Alan ještě více svou kompozicí. Na každé stránce máte jen jeden obrázek doprovázený textem, případně se obrázek rozprostírá dokonce přes stránky dvě. Přesto vše funguje a nijak neztrácí na komiksovosti či plynulosti vyprávění. Záblesky dětsví. Listování fotoalbem vzpomínek.

Právě v tom je i síla a sdělení komiksu. Ano, občas se čtenář může nad popisovanými příběhy lehce usmát, ale nějaký silný příběh nebo nervydrásající emoce rozhodně nesmí čekat. Jde spíše o atmosférické čtení, které poslouží jako osobní stroj času. Máte-li chuť se nechat přenést zpět nebo jen obdivovat Guibertovu neuvěřitelnou práci se světlem, rozhodně nesáhnete vedle.

O čem se nemohu nezmínit, to jest poslední kapitola, zachycující jen pláž vyvedenou v modré. Nevím, co to ten Guibert s tou modrou dělá, ale stejně jako v Alanově dětství se nemohu ubránit listování těmi pár stránkami pořád dokola.

Originální název: Martha & Alan
Český název: Martha & Alan
Scénář a kresba: Emmanuel Guibert
Překlad: Alena Jurion
Počet stran: 120
Vazba: Brožovaná
Vydalo: Meander, Praha 2019
Doporučená cena: 368

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE komiksu Emmanuela Guiberta Martha & Alan

Hide picture