Když BB/art vydal Brubakerův a Phillipsův Criminal, okamžitě se v Česku utvořila komunita fanoušků této dvojky, fanoušků noiru, drsné školy a všeobecně nekompromisního prostředí Brubakerových detektivek. Nad připravovaným Fatale si tedy mnuli ruce, zároveň se však báli toho, jak se autorům podaří skloubit kriminálku s podkresem fantasy. A jak?
Nicolas Lash toho starého muže nikdy moc neměl rád. Ani zrovna neobdivoval jeho spisovatelskou kariéru. Přesto se zdá, že Nicolasův otec byl mužovým jediným přítelem, takže se k dědictví dostává právě Nicolas. A spolu s ním nejen k podivuhodně vybočující knize, ale také k ještě podivuhodnější ženě, jejíž příběh sahá zřejmě až někam do třicátých let. A která na svůj věk rozhodně nevypadá.
Ed Brubaker
Ed Brubaker (1966) měl vždy zanícení především pro Marvel. Taky neměl na výběr, na místě jeho dětství se nedaly jiné komiksy sehnat. Přesto si během dospívání vypěstoval vztah i k DC a především k drsným detektivkám. O tom všem se můžeme přesvědčit v Criminalu, Fatale, Captainu Americovi, Batmanovi či Gotham Central.
Jsou žánry, které k sobě moc nepasují. Horor a červená knihovna, melodrama a satira, historický a sci-fi, literatura faktu a teenagerská komedie. Přesto naleznete na každou tuto (a šílenější) kombinaci nemálo zástupců potvrzujících, že jdou skloubit bez ztráty špetičky kvality. A totéž udělal Ed Brubaker ve Fatale, kde spojil horor a noir.
Ed Brubaker platí za jednu z největších person současného noirového komiksu. A o pravdivosti takového prohlášení vás dovede přesvědčit hned na první stránce.
Jakmile spustí monolog jedné z hlavních postav naplněný cynismem a bezohledností doplněný výjevy z deštěm kropeného pohřbu, jakmile se na stránce objeví osudová femme fatale, jakmile si v novinách přečtete o smrti své vlastní ženy, na každé stránce té nekompromisní atmosféře podléháte.
Jakkoli by se člověk čichá kvalitativní zlom ve chvíli, kdy se dozví, že ona femme fatale bude za zákonem nejspíš již mnohá desetiletí, ničeho takového se nedočká. Ani když se objeví lovecraftovské příšerky a podivní kultisté. Naopak tyto ryze hororové prvky již tak hutnou atmosféru ještě zahušťují, dokud nedojde takovému stavu, že odrazit se ode dna nebude stačit k tomu, abyste doplavali na hladinu.
Tentokrát také přikročil k nelineárnímu vyprávění, kde se nám mísí několik časových linií a v nichž se rozhodně nezdráhá vodit čtenáře za nos do slepých uliček. A s čím se také rozhodně nehodlá obtěžovat, je to, aby vše čtenáři podstrkoval přímo pod nos. V náznacích, ve jménech, v tom všem se skrývá propletené pozadí bezcitného světa.
Scenáristicky se nám stále Brubaker předvádí na vrcholu sil, úspěšně konkurující Criminalu. Zato kresebně Sean Phillips Criminal snad ještě překonává. V jeho podání jsou osudové krásky opravdu osudové, v jeho podání jsou stíny temnější než nejtemnější inkoust, v jeho podání jsou tváře řezané břitvami a v očích planou plameny posedlosti.
Atmosféra pekla v nás, atmosféra chlapce z pekel
Nemálo tomu napomáhají barvy Davea Stewarta, jehož práci můžeme znát například z Hellboye. Hellboye zmiňuji především proto, že právě jeho paletu použitá kontrastující škála připomíná. Když se objeví kultisté, jste si jisti, že ty světlo reflektující lennonky už jste někde viděli. A jste si jisti, že z toho nečiší pranic dobrého.
Fatale ukazuje Brubakera z trochu jiného světla, než jak jej dosud známe. Máme zde vše, co od něho očekáváme, ba co od něho požadujeme, ale tentokrát jsme dostali něco navíc. A to něco navíc je znepokojivé. Znepokojivé a fascinující. Znepokojivé, fascinující a zatraceně chutné.
Originální název: Fatale #1: Death chases me
Český název: Fatale #1: Smrt je mi v patách
Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Sean Phillips
Překlad: Martin D. Antonín
Počet stran: 136
Vazba: Paperback
Vydal: BB/art, Praha 2017
Doporučená cena: 399 Kč
