Kuřimská kauza o dvou týraných chlapcích a třináctileté holčičce, která vlastně tak úplně třináctiletou holčičkou nebyla, zatřásla českým sebevědomím, médii i legislativou tak jako jen málokterá událost posledních patnácti let a ještě pořád nám kdesi v zapadlé části mozku hnije. Hnila tam i Vojtěchu Maškovi, Marku Šindelkovi a a Marku Pokornému, kteří se rozhodli ďábla vymésti tím, že jej přetaví do komiksu. Do Svaté Barbory.
Svatá Barbora se naštěstí nestává dalším mediálním mrchožroutem parasitujícím na hrůzném případu, ne. Namísto toho se autoři nebojí slátat útržky a hypotézy fabulační příběhovou nití. Nebojí se něco si přimyslet stejně jako se nebojí některé aktéry vynechat. Zbude nám zde tak podivný mystický příběh Barbory. A mnohem více jejího otce jakožto démona stojícího v pozadí.
Vojtěch Mašek
Komiksový scenárista a kreslíř Vojtěch Mašek představuje na českém poli už stálici. Ale stálici, která stále přináší něco nového. Člověk od něj může vidět masověji oblíbené Hovory z rezidence Schlechtfreund, mayovku Ve stínu šumavských hvozdů nebo jeden díl Čechů, ale stejně ho překvapí experimentálními postupy v Chybě, Monstrkabaretu Freda Brunolda nebo Pandemoniu.
Nejspíše právě onen zmiňovaný přístup vytváří ze Svaté Barbory tak silné dílo. Nikoli spojovací dějová linka, která je jednoduchoučká a slouží jen jako berlička ke kladení hypotéz a domněnek, ale právě domněnky.
Vzhledem k zamotanosti a stále trvající neobjasněnosti vlastně ani jiný formát než teoriemi pospojované fakty nezbýval. Před čtenářem tak jednotlivé postavy rozvíjejí své úvahy o předurčenosti, mysticismu a sektářství, o umělém vtělení mesiáše a především o snaze manipulovat. O snaze získat moc. O temných stránkách lidské duše stejně jako o nevinné naivitě.
Stejně jako hlavní postavu vás pak jednotlivé úvahy strhávají do momentu, kdy nevíte, co si myslet. Mají tohle autoři podložené z nějakých zdrojů, nebo si to prostě vymysleli? Je hrůznější, když si uvědomíte, že jste podobné zvěsti před těmi lety také zaznamenali, nebo když si nejste jisti, zda tyto vzpomínky nejsou jen ve vaší hlavě? Plakát na Videodrome nemohl v kanceláří viset náhodou.
Struktura založená na spekulacích funguje na výbornou. Vedle jistého tříštění linky reflektujícího roztříštěné psychiky nejednoho z aktérů se ukazuje nakolik geniální volbu představoval Marek Pokorný na post kreslíře.
Ten v měnících se rovinách vyprávění míchá různé výtvarné styly, aby podtrhl jiný původ onoho daného segmentu. Vedle hlavního kresebného přístupu tak narazíme na dětské čmáranice, zjednodušené plochy jednolitých barev či geometricky schematické stránky.
Jistě a neochvějně sleduje kometa svou dráhu
V mnohých částech pak celkové rozvržení panelů připomíná až práci Chrise Warea, kdy se k panelům přistupuje skoro jako k cihlám, z nichž se staví dům. S architektonickou přesností klást miniaturní čtverečky a obdélníčky na sebe, až vytvoří neproniknutelnou zeď. A jak už to se zdmi bývá, jedna může být druhé podobná, ale zcela jistě při druhém pohledu najdete, že je něčím naprosto jiným.
Svatá Barbora opět ukazuje Vojtěcha Maška jako jednoho z předních českých scenáristů. Tentokrát exceluje nejen na poli komiksovém, ale leckterý senzacechtivý spisovatel příběhů založených na skutečné události by se od něho měl též přiučit, jak k tak citlivému materiálu přistupovat. Marek Šindelka je mu již věrným spolupracovníkem (Chyba) a Marek Pokorný se zde ukázal v tak vyspělé podobě, v jaké jsme jej dosud neměli možnost vidět.
Název: Svatá Barbora
Scénář: Vojtěch Mašek, Marek Šindelka
Kresba: Marek Pokorný
Počet stran: 208
Vazba: Brožovaná
Vydal: Lipnik, Praha 2018
Doporučená cena: 549 Kč
