Rok 1981 byl rokem, kdy se po celém světě proslavil jeden z nejuznávanějších hororových snímků jménem Lesní duch. Je tomu více než 30 let a Lesní duch se vrací zpět do kin v novější a dokonalejší verzi.
Pokud se obáváte, že se filmu ujal úplně jiný štáb, který tuto kultovní klasiku může zničit, jste na omylu. Hlavní tři složky, které pracovaly i na filmu původním, totiž zůstávají. Jsou jimi režisér Sam Raimi, producent Rob Tapert a herec Bruce Campbell. Tento sehraný tým na tvorbu nového remaku bedlivě dohlížel.
Soudobá verze nebyla tedy vložena do rukou žádných neználků, nýbrž těm, kteří se podíleli už na původním konceptu filmu. A proč tedy tento remake? Technika a celkově film se za 30 let pohnuly mnohem dále, a i když je původní Lesní duch klasikou, současná verze jistě osloví mnohem více diváků.
Příběh, který zaujme
Už v prvních okamžicích filmu je jasné, že se jedná o opravdu velký remake. Velký posun vpřed se odehrál zejména v rovině dějové. Zatímco původní dílo vypráví o skupině mladých lidí, kteří jedou na vzdálenou chatu prostě jen pařit, bavit se a užívat života, v remaku má příběh mnohem větší hloubku. Film se dotýká tématu drog.
Mladá Mia (Jane Levy) měla už odmala špatný život a rozhodla si ho vylepšit drogami. Po tom, co se málem předávkuje, však sama uzná, že je nejvyšší čas s tím skončit a spolu s přítelkyní Olivíí (Jessica Lucas), Ericem (Lou Taylor Pucci), svým bratrem Davidem (Shiloh Fernandez) a jeho přítelkyní Natalií (Elizabeth Blackmore) odjedou na rodinnou chatu uprostřed lesů, plnou vzpomínek z jejich dětství.
I když se Rob Tapert vyjádřil, že se nejedná o remake, ale o úplně nové zpracování, tak to, co dělalo originální verzi filmu tak jedinečnou, ve snímku i nadále zůstává. Tím je například zachování tajemné a ďábelské knihy, která se stane příčinou všech problémů, anebo zápletka filmu, která je sice o hodně obohacena, avšak zdravý základ, který diváky před 30 lety tolik zaujal, se nezměnil. Mimo jiné také atmosféra tajemné chaty uprostřed lesů zůstala stejná a od původního filmu se prakticky vůbec neliší.
Původní film měl absolutně mizivý rozpočet, a i přesto se stal jedním z nejváženějších hororových děl až do současné doby. Teď už si tedy stačí představit jen podobný příběh, stejný štáb, moderní filmové zařízení a rozpočet, který dodává štábu mnohem větší možnosti.
Je tu však další věc, která dělá nový film speciálním a o které je vhodné se zmínit. Jak už bylo řečeno, atmosféra chaty původního filmu zůstala nedotčená a film působí velmi naturalisticky. Za toto vše vděčíme režiséru Alvarezovi. Sám dokázal moc dobře vytušit, jak moc by přílišné využití počítačových triků film rušilo, a proto se jej snažil snížit na úplné minimum. Za to mu patří dík.
Verdikt Patricie Burýškové:
Nové zpracování se více přibližuje současnému publiku, příběh působí reálněji než dříve a celkově se jedná oproti původnímu snímku o velký krok vpřed. Výborný krvák nechá málokoho, kdo film uvidí na filmových plátnech, klidným a časem se stane stejnou kultovní klasikou jako jeho originální verze.
Hodnocení: 75 %
Verdikt Oldřicha Mánerta:
Žánrová jednohubka obalená zvratky, krví, slizem a stylovostí dávkovanou po hromadách. Nejlepší horor za hodně dlouhou dobu, kterému je slovo kompromis zcela cizí. Po intenzivní hodině a půl se chce zcela rozemletému divákovi tleskat a křičet: „Prosím, stáhni mě do…. lesa.“ Dosavadní nejzábavnější film letošního roku.
Hodnocení: 90 %
