Menu
FANZINE.cz
Filmové recenze

RECENZE: Muž z oceli. Supermanovi se stalo, že ho převálcoval záporák

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

16. 6. 2013

Před sedmi lety to vypadalo, že se na dlouhou dobu rozloučíme s největším superhrdinou DC Comics (a dost možná celkově všech superhrdinských komiksů). Superman ale letos nabral druhou mízu.

Zack Snyder v posledních letech odpočíval. Po epických Watchmenech představil Legendu o sovích strážcích a Sucker Punch, přičemž ani jedním filmem neohromil (snad jen ta vizuální stránka mu pořád jde). Pak se ale vrhl na snad nejznámějšího komiksového superhrdinu, kterého jedni obdivují a druzí ho pro jeho dokonalost nenávidí. A představil takový film, že lépe snad ani natočit nešel.

Je totiž poměrně zajímavé, co se dá zatím o Muži z oceli dočíst na nejrůznějších fórech, kde hodnotí filmoví kritici. Jen málo z nich považuje snímek za perfektní. Najde se mnoho, kteří usínají během první části s flashbacky k Supermanovu dětství a kritizují rozvláčnost děje. Téměř stejné množství z nich si ale stěžuje naopak na druhou část, kde akce střídá akci a emoce z filmu pomaloučku vymizí. Kde je tedy pravda?

Nesourodý film pro nesourodé publikum

Nejspíše v tom, že Snyder natočil celkem nesourodý film. Když se na něj díváme jako celek, mnoho diváků dokáže přesně říct, jaká atmosféra jim sedí více a jak by si svého dokonalého Supermana představovali. Na druhou stranu tím Snyder ale vyhověl masám – masové publikum je totiž poměrně heterogenní, a tak se mu nelze zavděčit na 100 %. Nabídl tak psychologičtější první polovinu snímku a stejně tak i druhou část plnou demolování Metropolisu.

I kvůli tomu, že Snyder rozjíždí dvě odlišné formy ladění, se Muž z oceli vyšplhal na délku dvě a půl hodiny. Kupodivu by ale vůbec nevadilo, kdyby se za pár měsíců objevil stejně jako v případě Watchmenů sestřih, který by nás zavrtal do sedačky na 215 minut.

Film má totiž obrovské cíle, a tak by vůbec nevadilo některé pasáže rozpracovat. Je to vidět hned v prvních okamžicích. Na poměrně dlouhou dobu zde autoři rozehrávají Kal-Elův útěk z Kryptonu (což mimochodem hodnotím jako celkově nejlepší část snímku). Poté se hlavní hrdina dostane na planetu Zemi, kde se, bohužel formou laciné berličky zvané flashbacky, seznamujeme s jeho dospíváním a druhou, lidskou rodinou. Dozvíme se, jak se mimozemšťan cítí v okolí vystrašených lidí, kteří odmítají cokoliv a kohokoliv jiného. A pak přijde zlom.

Po psychologii musí přijít destrukce

Na scénu totiž přichází ne až takový záporák generál Zod. Od tohoto momentu vyplní plátno rozsypané sklo, padající mrakodrapy a zdemolované ulice. Jako by si Snyder řekl – vždyť takoví Avengers nebo poslední Transformeři měli obrovský úspěch… A co mají společného? Masivní exploze a ničení v závěru.

Režisér spolu se scenáristou Davidem S. Goyerem (Batman přichází, ale také Ghost Rider 2) rozehrává velkou hru. Chtějí se ponořit do myšlenek Supermana a jeho vyvrhelovských pocitů. Zároveň ale chtějí naplnit očekávání diváků, kteří mají za sebou akční spektákly poslední doby.

video
play-sharp-fill
01:46

Kromě oné konzistence ale není příliš co filmu vytknout. Kupodivu casting dopadl výborně, i když do Henryho Cavilla diváci moc šancí nevkládali. Však také ve Válce Bohů nebo v thrilleru S ledovým klidem ukázal, že jeho obličej moc výrazů neumí a spíš než superhrdina působil jako nešika (navíc dost ne-sexy).

Kdo ale viděl Tudorovce (a hlavně poslední sérii), Cavillovi věřil. Inu, podařilo se. Jistě, pořád nejde o nějak závratně charakterní roli, takže toho Cavill neměl tolik na práci, ale konečně Superman nepůsobí vypucovaně a metrosexuálně. Ustřihli mu kudrlinku a vysvětlili, jak se správně nosí slipy. A kdyby o jeho psychologickém rozpoložení občas vypovídalo i něco jiného než flashbacky, Cavill by ztvárnil konečně takového Supermana, který může být sympatický i jeho odpůrcům.

Dvoumetrový padouch, který není klasickým padouchem

To by ale proti sobě také nemohl mít záporáka s tváří Michaela Shannona. On spolu s perfektně ztvárněnými otci (Russell Crowe a Kevin Costner) je tu pak tím, kdo skutečně ukazuje herectví, i když jde jen o komiksárnu.

Pomáhá tomu i fakt, že oproti takovému Michaelu Cumberbatchovi ve Star Treku 2 je jeho postava rozpracovaná a má v sobě ukrytý skutečný rozpor (a ne jen zdánlivý). Když se divák zamyslí nad jeho motivy, může v nich možná najít i částečné porozumění – jde o takového druhého Ozymandiase, který ale pár věcí odkoukal od Hitlera (hodně zjednodušeně řečeno). V poslední Zodově scéně je pak jen na vás, jestli své dílo na rozloučenou dokonal či ne.

Minimálně herecky ale generál Zod vítězí.

Minimálně herecky ale generál Zod vítězí.

Ostatní očekávatelné prvky filmu, které dopadly na jedničku, už téměř není potřeba vypisovat. Hans Zimmer přinesl další výtečný soundtrack, který dokáže dojmout tiššími pasážemi, i vybudit vášně dunivými dechy. Vizuální stránce také nelze moc vytknout (snad kromě neustálých zoomů), ale to je u Snydera už skoro samozřejmostí.

Verdikt Pavlíny Nouzové:

Pavlína NouzováNový Superman není dokonalý, a to ať už mluvíme o filmu či postavě. Jenže tvůrci se očividně pokusili zavděčit co největší skupině diváků, a tak smíchali leccos. Je jen otázkou, jestli se tomu dokážete přizpůsobit, anebo vás bude první/druhá část nudit. Pokud jste ale nečekali vyhraněný film, tedy ryze realistického Supermana/akční nálož, nebude pro vás Muž z oceli ztrátou času.

Paradoxně je ale tentokrát na místě trochu odradit od technických vymožeností. Zaprvé 3D je ve snímku zbytečné a nezařídí vám žádnou hloubku obrazu. Zadruhé kino IMAX je poslední dobou nepochopitelně uřvané, a tak čím se budete blížit k závěru a destrukci všeho možného, hlava vám začne pomalu vypovídat. Co se týče 4DX, s tím u Muže z oceli zkušenost nemáme. Ale zřejmě to bude pořádně házet.

Hodnocení: 80 %

Verdikt Oldřicha Mánerta:

Oldřich MánertJednou změníš svět, synu. Kdo by to byl čekal, že komiksový machr z Kryptonu bude nejvíce excelovat ve skromných intimních momentech, kdy probírá svůj smysl života s otcem s tváři Kevina Costnera. První hodina a půl Muže z oceli tak funguje takřka geniálně. Když však film přitlačí na první signální, jde všechno do…no minimálně do průměru.

Z oduševnělé a emocemi našlapané podívané se stává standardní akční velkofilm, s deseti konci a megalomanskou akcí, při které padají mrakodrapy po stovkách. Z pocitové chuťovky přeskočíme do bezpohlavní digitální mazanice a zpět už se nevrátíme. Velká škoda, Snyder měl našlápnuto na zápis do komiksové síně slávy. Bohužel mu přibouchli vrátka těsně před nosem. Hodnocení 70 procent vyvažuje očekávání nekompromisní režisérské verze, které se s trochou štěstí jednou dočkáme.

Verdikt: 70 %

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Muž z oceli. Supermanovi se stalo, že ho převálcoval záporák

Hide picture