Tom Cruise zachraňuje svět! Už zase. Jeho nový hrdina je ale tentokrát pěkný slizoun, kterého moc rádi uvidíte umírat. Tuhle letní podívanou si zkrátka nesmíte nechat ujít.
Časová smyčka je docela vděčné téma, které otevírá velké množství nových možností, navíc se prakticky nemusíte bát následku. Takže se režisérovi následně nemůžeme divit, že se za kamerou vyblbne víc, než děcko, co vtrhlo do cukrárny.
To aspoň platí i Dougu Limanovi, který právě do kin vyslal svou novou akční sci-fi Na hraně zítřka. Do filmu se totiž americký režisér pokusil narvat od každého trochu, takže kromě hi-tech akce nechybí třeba ani romantika, humor, špetka psychologie, politiky i patetického tlachání. Ve finále ale z téhle všehochuti vznikne zábavný dvouhodinový akčňák, který se nebere moc vážně. A to ho šlechtí.
Hra skončila. Další pokus?
A o co tedy jde? Tom Cruise se vrací na plátna jako podplukovník Bill Cage, který v životě nedržel zbraň v ruce a při pohledu na krev nekompromisně omdlívá. Zkrátka ideální postava do akčnáku, že? Jeho prací je totiž medializace dlouhodobé války s Mimiky, mimozemšťany, kteří plánují obsadit Zemi a lidi vyhubit.
Sebevědomí Cageovi rozhodně nechybí a jednoho krásného dne na něj také dojede. A tak se znenadání ocitne ve vojenském táboře, který má další den zaútočit na Mimiky na pláži v Normandii. Aby se ale opakovalo triumfální historické vylodění, je Cage nucen tu samou bitvu prožívat pořád dokola a ke konci umřít nějakou brutální smrtí. A zdatně mu v tom sekunduje elitní členka speciálních jednotek Rita Vrataski (Emily Blunt), která pro ránu nejde daleko.
Proti emzákům se spojí celý svět včetně téhle trochu nerovné dvojky. Zdroj: Warner Bros.
Oba herci ve svých rolích excelují, rozhodně nelze tvrdit, že by jeden druhému jenom dělal křoví. A to je s podivem právě v případě Emily Blunt, kterou si pamatujeme především z romantických filmů a komedií. Kvůli téhle roli ale poctivě trénovala, a dokonce se prý naučila i bojové umění krav maga, takže vyděšené výrazy jejích kolegů na plátně nemusí být úplně hrané.
Příležitost nechat hlavního hrdinu opakovaně umřít, aniž by zavedl děj do nějaké slepé uličky, využil Liman opravdu dobře. Režisér si hodně vypomohl i drsným humorem, který tíživou atmosféru dokola opakujícího se dne odlehčuje.
A možná je to i dobře, protože se tím film citelně odlišuje od starších snímků s motivem časové smyčky, které se často zaměřovaly právě na frustraci hlavní postavy. Momentů, kdy se zoufalost situace projevila, pár najdeme, ale podplukovník Cage zřejmě preferuje trpět jenom vnitřně.
Příjemná letní oddechovka
Naopak trošku nešikovně jsou sestříhány právě momenty, kdy se stejná událost už poněkolikáté opakuje. Polovina vtipných gagů je totiž založená jen na tom, že když víme, co se (ne)stane, tak se tomu zasmějeme. Což nevadí, pokud stejnou scénu nevidíme skoro v plném rozsahu už popáté, a pokaždé s jiným vtípkem. Některé tyhle momenty na začátku zbytečně brzdí děj.
Zápletka se pořádně rozejde až v druhé polovině filmu a v tu chvíli zároveň ubudou gagy založené na opakující se scéně. Naopak akce zrychlí a chvílemi není vůbec snadné se v tom zmatku orientovat. Závěr, ostatně jako celá zápletka, většina diváků uhodne ještě dřív, než si koupí lístek. Na druhou stranu, není tohle přesně to, co od letního akčňáku očekáváme?
Verdikt Nely Christovové:
Pomalu přestává mít smysl počítat, kolikrát už Tom Cruise zachránil svět před hrozící apokalypsou. V téhle roli se cítí dobře a ví, že mu my, diváci, tuhle žánrovou monotónnost odpustíme. Tentokrát si ze své postavy půlku času dělá legraci a dokonce se několikrát vážně srandovně nechá zabít.
Ano, zabít. Ani nejde o žádný spoiler, on totiž sám podtitul Žít. Zemřít. Zažít znovu. docela výstižně charakterizuje dějovou linku. Nekonečná časová smyčka, která hlavního hrdinu až do zbláznění vrací do stejného dne, poskytla režiséru Dougu Limanovi prostor se pořádně vyblbnout.
Zároveň se kvůli tomu opakují už několikrát zažité okamžiky, přesto je pořád na co se dívat, což ostatně platí i pro Emily Blunt, která si střihla první pořádnou akční roli a rozhodně Cruisovi jenom nehraje druhé housle.
Hodnocení: 80 %
Verdikt Pavlíny Nouzové:
Přesně takhle má vypadat akční sci-fi, které neaspiruje na žádnou ohromující myšlenku a v podstatě chce jen pobavit – ale zároveň nejde o film, který oceníte snad jen tehdy, když přimhouříte obě oči a vypnete mozek.
Jeho hlavní hrdina je slizoun, z něhož se stane sympaťák a kterému divák postupně čím dál víc drží palce. Perfektně propracovaný charakter, vtipné vtipy, nápaditý narativ, vydařeně natočená akce (včetně „nepřehlednosti“, která tentokrát není vůbec na škodu a slouží svému účelu – Den D si už navždy budete představovat jen se šmejdem z vesmíru).
Hodnocení: 90 %