Menu
FANZINE.cz
Recenze her

RECENZE: NFS: The Run je maskovaný Žigulík tvářící se jako Ferrari

Tadeáš Kubů

Tadeáš Kubů

18. 11. 2011

OBR: NFS The RUN Mnoho herních sérií tápe při svém vývoji, ale u žádné z nich není nemohoucnost vývojářů znát víc než u série Need For Speed. NFS: The Run se přes úspěch předchozích dílů propadá do propasti přeplácaných bezduchých závodních her. Proč? Čtěte recenzi na TOPZINE.cz.

OBR: NFS The RUN

McLaren, no jaká větší závodní vás napadá? zdroj: ea.com

Sérii Need for Speed bychom směle mohli přirovnat k opilci vracejícímu se v půl šesté ráno z baru domů. Občas zahne dobře, občas špatně, ale každopádně mu cesta trvá dlouho a kdo ví, jestli dopadne dobře. Po několika letech náznaků, že by vše mohlo být jak má, kdy kombinace NFS Hot Pursuit a Shift donutila nejednoho fanouška série vytáhnout peněženku a koupit si rovnou oba tituly, tu opět máme zatáčku do uličky, ve které panuje černočerná tma. A kdo ví, jestli nebude i slepá.

Béčkový film možná, ale áčková hra ani náhodou

Těžko se vybírá, čím u hry začít, nejspíš by to měla být asi největší inovace. Ano, i v předchozích dílech jsme příběh měli, ale nikdy nebyl tak stěžejní jako u The Run. A to je právě první hřebíček do rakve. S béčkovým příběhem, který více méně jde shrnout do vět „Ups, potřebuju 25 miliónů, jinak mě zabije mafie. Ještě že je tu čirou náhodou tenhle závod napříč USA“ hra velice rychle ztrácí na atraktivitě.

RECENZE: War in the North pokračuje ve vykrádání Pána prstenů

Rozhodně nejde říct, že by příběh nebyl plný velkých zvratů. Laviny jistě jsou velká pecka, ale k čemu je souboj s lavinou, když víte dopředu přesně, kdy přijde. A je to právě přesně ten striktně daný scénář, který hru zabíjí. Pokud bychom se vrátili k filmové metafoře, NFS: The Run by rozhodně nešel do kin, vyšel by možná jako fajnovka pro fandy závodů na DVD, protože ten plytký příběh na víc prostě nemá.

Prachy nejsou, tak na co mít garáž

Stejně jako u NFS: Hot Pursuit, ani v tomto díle nedostanete garáž na svá vozítka. A proč něco takového vůbec mít ve hře, kde nějaká in-game měna vůbec neexistuje. A aby seznam nekončil moc brzy, tuning opět není, takže zapomeňte i na jakékoli mrkání na svůj bourák v showroomu.

OBR: NFS The RUN

San Francisco se v slunci přímo koupe

Na druhou stranu je nutností říct, že vozový park je tu opět široký, a ať fandíte německé preciznosti nebo splašenému stádu italských plnokrevníků pod kapotou, najdete tu svého miláčka. Všechna auta jsou jako vždy licencovaná, takže žádné fiktivní značky jako u konkurence.

Grafika je hladká jak dětská prdelka

Abychom NFS: The Run pouze nehanili, grafické zpracování je skvělé. Jako základní argument, kterým toto tvrzení lze podložit, je kromě všech trailerů fakt, že hra běží na Frostbite enginu. Ano, je to ten stejný engine, na kterém ulítává nový Battlefield 3 a pokud je něco, čím byla a je tato hra skvostná, tak je to grafika, tedy na PC.

RECENZE: Skyrim vás naučí, že skolit draka není žádná sranda

Ať už frčíte San Franciscem, jedete po Golden Gate Bridge, který je zahalený v mlze, nebo třeba utíkáte před výše zmíněnou padající lavinou, tak se připravte na vizuální hostinu. Tedy pokud máte dost výkonné PC na to, abyste dostali The Run na dostatečně vysoké detaily. Další malá vada na kráse je fakt, že stejně jako u Battlefieldu na operačním systému Windows XP tuhle hru nerozběháte, což vzhledem k širokému spektru fanoušků závodních her je to ještě větší vada než u nějaké střílečky.

Frčíme rovně jako vždy

Když se zaměříme na jízdní model, nelze Black Boxu, který hru stvořil, moc co vytknout. Model je velice podobný předchozím dílům a tam si nebylo na co stěžovat. Need for Speed: The Run si nehraje na žádnou simulaci okruhového závodění, a tak tu máme klasickou rychle odsýpající podívanou plnou nárazů do soupeřů, jisker a bouraček a všech možných i nemožných módů, které ale povětšinou chtějí jednu a tu stejnou věc: šlápni na plyn a jeď.

Na závěr tu máme dlouho propagovanou možnost vystoupit z auta. V tom případě se dostanete do módu podobného zabíjení bossů v God of War. Pro ty, kdo tuto rubačku nehráli, jde primárně o mačkání správných tlačítek v pravou chvíli, která nastane, když se vám zobrazí na monitoru a tomu odpovídá i konání hrdiny. Ale to do této hry jednoduše nesedí. Naštěstí těchto prostřihů ve hře moc není.

[youtube_660]vEwUtcDkOgs[/youtube_660]

Verdikt

Jak bylo zmíněno na začátku, NFS: The Run je velký opilecký krok stranou, který přes výtečnou grafickou stránku a příjemnou arkádovou hratelnost neoslní svým příběhem. Ten by měl přitom celou hru nést a držet hráče u obrazovek, ovšem sráží opět celou sérii na kolena. Doufejme tedy, že EA brzy vystřízliví a my se dočkáme opět kvalitní arkádové závodní hry, kterých je v posledních letech jako šafránu a Need for Speed: The Run jí není určitě.

Hodnocení: 55 %

  • Klady: Grafika, velký výběr licencovaných bouráků, arkádová hratelnost, reálné lokace
  • Zápory: Příšerný příběh, absence garáže, tuningu a měny, nespustitelné na Windows XP

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: NFS: The Run je maskovaný Žigulík tvářící se jako Ferrari

Hide picture