3 fotky 
NHL je klasickou sportovní hrou, kterou vydavatel chrlí do obchodů v pravidelných ročních periodách s někdy většími jindy menšími změnami. Jak dopadla sedmnáctka? Čtěte recenzi na kultovní hokejovou stálici patří v portfoliu českého hráče ke klasice od dob legendárního vítězství v Naganu.
Světový pohár v ledním hokeji pod záštitou kanadsko-americké NHL je u konce. Překvapení se nekonalo a cennou trofej na konci velkolepého finále přebíral kanadský kapitán Crosby. Jaké by to asi bylo, kdyby si trofej odvezli domů čeští hokejisté? Slavilo by se stejně intenzivně, jako v roce 1998 po vítězství v Naganu? Na tuto otázku nám NHL 17 neodpoví, zážitek z hraní však poskytne perfektní.
Sedmnáctka je pro hokejové fandy před začátkem sezóny v NHL to pravé. Má však smysl investovat nemalou částku do hry, jež se od minulého ročníku příliš nezměnila? V tomto případě ano.
NHL 17: Do Toronta pro pohár
Klíčovou změnou oproti předchozím ročníku je mód WCH 2016, ve kterém je možné zahrát si za jeden z osmi nejlepších hokejových týmů světa. Načasování vydání hry s probíhajícím turnajem je pecka.
Konečně jde o mezinárodní turnaj, v němž mají všechny týmy věrně zpracované dresy. Podařilo se tak alespoň částečně vyřešit neduh, který herní komunita dlouhodobě kritizovala. Koncept turnaje je parádní, zamrzí však nemožnost upravovat sestavy a rozšiřovat je o hráče, na něž nezbyla v nominaci řada.
Jaké by to asi tak bylo přihodit si do sestavy české reprezentace Jaromíra Jágra?
Poněkud úsměvné je, že ačkoli je zpracování dresů výborné, to samé nelze říci o mezinárodním turnaji, kde většina týmů reprezentuje svoji vlast s odpornými jednobarevnými dresy s pouhou vlajkou na hrudi.
Během prvního odehrání turnaje jsem se nesmírně těšil na závěrečnou animaci a hráče radující se společně se světovým pohárem. Jaké však bylo mé překvapení, když se místo pořádných oslavných famfár po finálovém zápase odehrála pouze animace podávání rukou.
NHL, it´s in the game
Nejnovější díl oblíbeného konzolového hokeje však není pouze o novém módu. Klíčových změn doznal především herní projev na ledě. Zápasy jsou dynamické, hratelnost je komfortní, to vše při zachování vysokého standardu. Po bližším seznámení se s ovládání působí nové nhklo velice realistické.
Pro rychlejší objíždění branky v útočném pásmu lze nyní držet hůl pouze jednou rukou, při zajíždění za branku s cílem přihrát do prostoru před brankovištěm, kde stojí forwardi čekající na teče a dorážky, lze nyní bruslit pozpátku. Při střele nezřídka dojde ke zlomení hokejky. Právě tyto drobné detaily dodávají hře potřebnou špetku koření, díky níž se hráčům tento titul doslova zaryje pod kůži.
Bitky jsou akční a plné síly, ocenil bych však větší variabilitu úderů.
Hra vypadá působivě, ale zastarávání použitého enginu už začíná být znát. Doufejme, že se příští rok dočkáme dílu postaveného na platformě Frostbite, jako je tomu u kopané FIFA.
K dispozici jsou nové módy, primárně Draft Champions, v němž si hráči mohou náhodným principem sestavit vlastní tým včetně ikonických jmen hokejové historie. Úkolem je pak vyhrát několik zápasů, za něž pak hráč získá odměny využitelné v online režimu.
V alternativním případě stojí za to vyzkoušet manažerský mód, v němž se hráči vcítí do role majitele hokejového klubu. V rámci správy svého klubu lze změnit dresy, přestěhovat klub či pořádně přepálit cenu lístků. To vše v atraktivně vypadajícím, přesto však přehledném menu.
Ačkoli NHL 17 vypadá solidně, po několika zápasech si ostřílení příznivci virtuálního hokeje všimnou celé řady chybek. Brankáři se stále pohybují jako nějaké plastové postavičky, jsou pomalí a nemotorní. Hra mi také během testování jednou spadla, úvodní verze si tak jistě zaslouží nějaký ten opravný patch.
Recenze NHL 17: Verdikt
Nejlepší zpracování hokeje ve videohrách trpí klasickými bolístkami z minulých dílů. Přibylo několik nových módů, zážitek z hokeje je zase o něco vyšší. Pro fanoušky této série povinnost, nováčkům bych spíše doporučil počkat na změnu enginu.
