RECENZE: Noc žraloka. Scenáristické absurdity připlouvají ve 3D

Do kin přichází další silně podprůměrný horor. Co se stane, když se mládež na výletě setká se žralokem?

Horory se často odehrávají u řeky, jezera nebo na moři. Roli nebezpečných zabijáků v nich hrají vodní živočichové jako žraloci, krakatice a různé druhy ryb a plazů. Důvod je prozaický. Scenáristicky je tisíckrát jednodušší svléknout vnadnou dívku u vody, než se o totéž pokoušet v nákupním centru nebo na horské dráze. Také hororová novinka Noc žraloka 3D (2011) obsahuje množství podvodních záběrů slečen v bikinách.

Režisérem snímku Noc žraloka 3D je David R. Ellis. Ve filmové branži začínal jako dublér, postupně se vypracoval na druhého režiséra a v roce 1996 debutoval samostatným snímkem o zvířátkách Neuvěřitelná cesta 2. Poté se již orientoval na vážnější žánry – thriller Cellular (2004), druhé a čtvrté pokračování Nezvratného osudu nebo hororový Azyl (2008). Na kontě má také filmovou chuťovku Hadi v letadle (2006).

Jezerní žraloci

Snímek neoplývá originalitou ani překvapivostí. Narativ by se dal bez váhání označit za klasický. Parta vysokoškoláků odjíždí na víkend na chatu (respektive letní sídlo) u jezera. Odpočinkovou pohodičku, alkohol všeho druhu a feel-good music však brzy vystřídá boj o život a hltání jezerní vody za zvuku ponurých bubnů. Podobnými záležitostmi jsou i filmy Krokodýl (2000), Jezero (1999), Piraňa (1978), Žraloci útočí (2005) a desítky dalších, které plní noční vysílací časy mnoha televizí a většinou jsou tou lepší alternativou k pořadům typu Volejte věštce. To z nich ale nedělá dobré filmy.

Potápění se žraloky? Klec vás nezachrání, Zdroj: distributor filmu

Pokud jste se správně zarazili nad kombinací žralok – jezero, tak vězte, že výskyt žraloků mimo oceán je tím nejméně absurdním prvkem snímku. Rychlý dotaz v internetovém vyhledávači odhalí, že v Jižní Americe a Asii se skutečně tyto zubaté rybičky v řekách a jezerech objevují. Proti absurditám všeho druhu se však divák u sledování tohoto filmu obrnit musí hned z počátku. Lovením ukousnuté ruky ze dna jezera, bojem a lá DiCaprio v Pláži (2000) nebo žralokem rychlejším než motorový člun se film pouze rozehřívá.

Očima Oldřicha Mánerta: Rozeberme si to. Noc žraloka 3D. Už podle názvu se film musí z větší části odehrávat pod vodou. To znamená v absolutní tmě. Tma a 3D nejdou a nikdy nepůjdou dohromady. Z nepříliš chytré rovnice vychází, že divák na plátně nevidí v podstatě nic. A když o tom tak přemýšlím, je to vlastně dobře. Pod černočernou tmou se totiž skrývá čistokrevný brak bez špetky nadhledu, ve kterém postavy překvapivě vstávají z mrtvých, a když už si myslíte, že to nemůže být horší, připluje do scény deus ex machina alias hrdinný labrador. Masakrování nesympatických teenagerů tu bylo již mnohokrát a ve většině případů mnohem lépe.

Hodnocení: odpad

U většiny hororů bývá snadné předvídat základní kostru příběhu, jeho průběh i počet přeživších. V Noci žraloka však lze s úspěchem uhádnout, která scéna ba dokonce záběr budou následovat. Divák poučený výše zmíněnými předchůdci zvířecích hororů snad nemůže být ani na minutu vyveden z míry. Co je však horší, ani jednou se nelekne.

Čert vem neoriginální děj. Nelze však nazvat hororem snímek, kde neexistuje napjatá atmosféra ani moment překvapení. Všechny klasické žánrové prvky jsou zde samoúčelné a nesplňují svůj základní (a jediný) účel – vyděsit diváka tak, aby se na dovolenou vydal raději do jižních Čech a podpořil tak zpomalující se ekonomiku své vlasti.

A co na to Spielberg?

O filmu Čelisti (1975), kultovním předchůdci všech vodních hororů, koluje legenda, že režisér ukázal titulního hrdinu až na konci, protože jeho plechový žralok jinak neměl šanci publikum řádně vyděsit. V průběhu let možnosti filmových triků značně pokročily, a proto se jejich vody žraloky jen hemží. Divák většinou dostane mnoho příležitostí, aby si je pořádně prohlédl. Noc žraloka je tak vlastně krokem zpět. Jak bylo vidět například v Sanctum (2011), podvodní nebo tmavé scény ubírají třetímu rozměru na efektnosti.

V Noci žraloka je také viditelnost velmi špatná a paradoxně tak divák žraloky ve vodě takřka nezahlédne. To však neznamená, že by divák získal dojem skryté hrozby nebo že by snímek hrál na podobnou strunu jako Spielbergův horor. Většinou jde pouze o chaotické záběry míhajících se končetin, ploutví, bublin a vodních řas. Řemeslnou důkladností se nevyznačují ani scény na suchu a jedinou dobrou podívanou se stává wakeboarding provozovaný jednou z postav. Obdobná videa ale lze nalézt na internetu a není třeba kvůli nim chodit do kina.

Mirek Dušín radí: Neskákej hořící do studené vody

Herci jsou obsazeni tak, aby vyhovovali ústřednímu kontrastu – bezstarostná parta vysokoškolských dětí (college kids) versus primitivové z vidlákova. Ze známějších tvářích připomeňme hlavní blondýnku Saru Paxton (Aquamarine, Poslední dům nalevo), ústředního vtipálka Joela Davida Moora (Avatar) nebo drsného krasavce Chrise Carmacka (O.C., Butterfly Effect 3). Herectví všech začíná a končí údivem nad přítomností žraloka v jezeře a jedním až dvěma srdceryvnými výkřiky.

Noc žraloka následuje smutný osud nedávné novinky, Nezvratného osudu 5. Oba snímky postrádají originalitu, atmosféru i moment překvapení, avšak starší horor předvedl alespoň slušně vymyšlené způsoby smrti. Jeho žraločí následník nemá ani to. Hororový žánr se v současnosti prezentuje bezmyšlenkovitými spotřebními devadesátiminutovkami. Dívat se na ně nedá, ale s určitou hladinou alkoholu v krvi je lze zařadit na program pátečního večera.

Pokud to ale divák myslí s hororem vážně a požaduje určitý standard, měl by se raději zaměřit na pátrání po hororových klasikách, popřípadě hledat v jiných než anglicky mluvících zemích. V Noci žraloka nenajde ani snahu o slušně odvedenou práci. Když nepočítáme práci na trojrozměrném obrazu, nejdéle tvůrcům pravděpodobně trvalo vymyslet název.

Noc žraloka 3D (Shark Night 3D)

Horor / Thriller
USA, 2011, 91 minut

Režie: David R. Ellis
Hrají: Sara Paxton, Dustin Milligan, Chris Carmack, Joel David Moore, Katherine McPhee, Chris Zylka, Singua Walls

Hodnocení: 1*