5 fotek 
Dlouho očekávané pokračování Sirotčince slečny Peregrinové – vyprávění o podivných dětech – je na světě. Druhý díl v sobě nese prvky dětské naivity, pevné odhodlanosti, hrdinských činů i milostných patálií. Vstupte s námi do časových smyček a staňte se podivnými!
Dívka je jistě ráda, že přežila smrtící útok. Ale jak bude jíst? Zdroj: Yota.cz
Mimořádná pouť, jež započala v prvním díle Sirotčince, pokračuje nebezpečnou cestou do velmi podivného města Londýna. Ransom Riggs na stránkách knihy předvedl neuvěřitelnou fantazii a vervu, se kterou se vždy pouští do psaní.
Opět v knize nechybí vizuální doprovod. Jednotlivé stránky zdobí nadmíru podivné fotografie, jež dodávají příběhu tajemný nádech. Nejednou čtenáři přeběhne mráz po zádech.
Ransom Riggs
Americký spisovatel a filmař se narodil na dvě stě let staré farmě v Marylandu. Vystudoval anglickou literaturu na Kenyon College a filmovou i televizní tvorbu na University of Southern California. Pracuje jako blogger a cestovatel (Strange Geographies – eseje z jeho cest). Na svém kontě má pár krátkých filmů. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je debutem. Mezi jeho další díla patří Talking Pictures: Images and Messages Rescured from the Past a The Sherlock Holmes Handbook: The Methods and Mysteries of the World’s Greatest Detektive.
Pokračuje se bez přestávky
Vyprávění navazuje tam, kde skončil první díl. Děti usazené na třech vratkých loďkách plavou na vlnách širého moře, nechávaje za sebou svůj dlouholetý domov. Vydávají se do neznáma s cílem pomoci své ymbryně – slečně Peregrinové – která je uvězněna v podobě ptáka.
Zdroj: Jota.cz.
Děti se tak proplétají zemí zmítanou válkou. Není to však jediné nebezpečí, jemuž musejí čelit. Za každým rohem se skrývá lest i nástraha. Ty připravili netvoři s úmyslem všechny podivné pochytat. Jaký k tomu mají důvod, bude pro postavy i samotné čtenáře šokující.
Hlavní protagonista Jacob Portman se, díky schopnosti odhalit netvory v jejich lidské podobě, dostal do pozice vůdce skupiny. Nechal za sebou svůj normální, pubertální život a rozhodl se přidat k podivným.
Během nebezpečné cesty, kdy se ujal povinnosti dovést všechny děti do bezpečí, musí učinit důležitá rozhodnutí, která se týkají nejen jeho života, ale hlavně lásky k Emmě Bloomové, slečně, jež ve svých rukou dokáže stvořit oheň.
Pobavit a zároveň i poučit
V příběhu se objevuje jistý symbolismus a odkazy na jiná literární díla. Zda to byl Riggsův záměr či pouhá shoda okolností není jasné. Příkladem lze uvést bouři, proti níž musely děti bojovat hned na začátku knihy.
Osamělí poustevníci usazení na vratkých lodích, houpání na vlnách, přemýšlení o budoucnosti a vůbec o smyslu jejich cesty i životů. Sama bouře je pak vystaví první zkoušce, jež musejí složit. Spojitost s dílem Ernesta Hemingwaye Stařec a moře je víceméně jasná.
Zdroj: Yota.cz
Další symbolikou je pak kniha Podivných pohádek, která zázračně přežila bouři a děti si ji ve chvílích strachu i smutku společně čtou. Lecjakému vnímavému čtenáři může tato kniha a její poselství připomínat Ezopovy bajky. Například Pohádka o prastarém lese plným podivných zvířat a obrovi jménem Cuthbert, který byl za svou dobrotu i obětavost proměněn v kámen.
Jak však děti brzy zjistí, kniha pohádek není jen sbírkou vymyšlených příběhů pro děti. Jsou to mapy a návody, kde jsou další smyčky (světy vytvořené ymbrynami pro ochranu podivných, které jsou postaveny mimo prostor i čas) a jak se do nich dostat.
Tahle skutečnost jim došla hned ráno, když v nedalekém jezeře objevily onoho zkamenělého obra. Ze zvědavosti se ponořily do jeho kamenných úst, které v sobě skrývaly vchod do smyčky. Následujícím vodítkem jim pak byla pohádka Holubi od svatého Pavla.
Farma podivných zvířat
Ve druhém dílu se být podivným nevztahuje pouze na lidi. V časové smyčce, jejímž vchodem jsou ústa zkamenělého obra, jsou podivnými zvířata, jež mluví a chovají se jako lidé (nosí oblečení, jedí u stolu). Fotografie psa jménem Addison MacHenry je velice výstižná – velké kulaté brýle a dýmka v ústech je opravdu kouzelná.
Zdroj: Jota.cz.
Nacházejí se zde ovšem bizarnější zvířata: žirafo-oslice jménem Deirdra, která nerada prohrává v kartách. Dále slepice, které jsou díky svým explodujícím vejcím přezdívané apokalyptické slepice. Zvířata se v knize obecně ujímají vedení.
Bez podivných holubů by děti nenašly cestu do další smyčky, bez Horácových včel by děti jistě skončily v zajetí odporných netvorů. Ukázka jejich moci je viditelná i v obyčejných lidských příslovích: děj se vůle ptačí místo děj se vůle Boží, pes nám žehnej místo Bůh nám žehnej. Toto obrácené pojímání rolí je velice úsměvné.
„Podivné“ úvahy nad podivnými událostmi
Riggs se v pokračování Sirotčince daleko více zaměřil na psychologii postav. Krásně se například dostává do vnitřního světa Jacoba. Na stránkách knihy předvádí urputný boj mezi osobními potřebami, city k Emmě a povinnostmi, jež chlapci vyplývají z nově nabyté funkce vůdce podivných.
Schopnost rozpoznat netvory v normálních lidech zdědil po svém zesnulém dědečkovi, který ji vytrénoval do dokonalosti. A Jacob sám propadá beznaději a zoufalství, neboť ostatní na něj spoléhají, přestože on si sám sebou není jistý.
Zdroj: Yota.cz
Jacobův vnitřní svět je vykreslen velmi důvěryhodně. Co ale jistým způsobem část hodnověrnosti postrádá je milostný vztah mezi jím a Emmou. Místy se dá označit za přehnaný. Jejich intimní chvíle, jak o sobě přemýšlejí – prožívaná intenzita jejich citů se spíše očekává u dospělého než v myslích dospívajících dětí.
Emma je jiný případ. Tělo má dětské, ovšem duší je to již starší paní. Její nestárnutí způsobil pobyt v časové smyčce. Jak se čtenáři mohli dozvědět v prvním díle, časové smyčky nespadají pod čas, který plyne v našem světě (konkrétně v časové smyčce, odkud děti pocházejí, se jeden den opakoval stále dokola).
Podoba každé smyčky záleží na jednotlivé ymbrině – paní smyčky. Tudíž její chování se dá lehce pochopit, neboť psychicky je Emma na vyšší úrovni. Jenže Jacob je skutečný, dospívající kluk a jistě si mnoho čtenářů pomyslí, že tak dojemně a dospěle by své city těžko nějaké dítě popsalo. I když láska dělá divy.
Co dále může čtenáře trochu vytrhnout z příběhu je nesrovnalost, se kterou se setká ve smyčce podivných zvířat. Ta se nachází ve vzdálené minulosti, kde nežijí lidé, a neexistuje elektřina. Přesto je mluvící pes Addison přezdíván Doktor Doolittle.
Mohla to být snaha autora o pop-kulturní vtip, který si ovšem dobře nepromyslel. Na druhou stranu by se to dalo vysvětlit tím, že jedno ze zvířat pochází z „naší“ doby a do smyčky bylo přivedeno. V příběhu však žádný náznak není a č tenář si může jen domýšlet.
Velká část textu se věnuje i filosofickým rozjímáním. Za chvíle přemýšlení určitě stojí Riggsovi „podivné“ úvahy. Děti se snaží přijít na důvod, proč nestvůry loví všechny ymbryny a podivné.
A jak je možné, že zničehonic mohou vstupovat do smyček, když historie dokazovala, že to nejde? Z podobných otázek se vyvinou zajímavé názory o možné evoluci nestvůr, ale zodpoví také, čím jsou podivní odlišní od normálních lidí.
Dočkáme se filmového zpracování?
Druhý díl Sirotčince by rozhodně neměl chybět v žádné z knihoven fandů do záhad a mystérií. Kniha splňuje podmínky důležité pro kvalitní literaturu: zajímavý a poutavý příběh, jako třešničku na dortu i děsivé, autentické fotografie.
Milovníci knih při četbě ukojí nejen svou žízeň po hodnotném textu plného záludných kliček a originálních slovních spojení. Ale svůj mozek a oči budou namáhat i při zkoumání jednotlivých fotografií, které své objekty skrývají v temných stínech.
Filmová adaptace prvního dílu se pomalu klube na svět. Pokud bude mít výsledný film úspěch, je velice pravděpodobné, že se na filmová plátna dostane i druhý díl. A jestli se režie opět ujme Tim Burton, čtenáři v rolích diváků se rozhodně mají na co těšit.
Inspirace pro filmové zpracování je v knize opravdu plno. A kdyby náhodou došla, stačí se podívat na vyprávění provázející fotografie. Ransom Riggs jimi ještě umocnil hotový tahák pro budoucí film.
Český název: Sirotčinec slečny Peregrinové – Podivné město. Originální název: Hollow City (Miss Peregrine’s Home for Peculiar Children II.). Autor: Ransom Riggs. Překlad: Bronislava Grygová. Nakladatelství: Jota, 2014. Počet stran: 424. Cena: 368 korun.
