Svět bez elektřiny ve svém příběhu představí americký spisovatel William R. Forstchen. Ačkoli postapokalyptických knih se dá v regálech knihkupců nalézt spousty, román Vteřinu poté se v několika ohledech přece jen liší.
Dokáže si někdo z nás představit svět bez elektřiny? Zdroj: sxc.hu
Lidstvo je na elektřině zcela závislé. Díky ní funguje zemědělství i průmysl. S její pomocí se nám dostává potravin, pitné vody a léků. Bez ní bychom nevěděli, co se děje ve světě. Bez elektřiny by si tuto recenzi přečetlo jen minimální množství lidí. Přestane-li jít proud, zastaví se i vývoj ve všech oblastech.
Otázku, jak by vypadal svět po výpadku, si v románu Vteřinu poté položil i spisovatel William R. Forstchen. Vrátilo by se lidstvo jen o jedno dvě století zpět? Těžko. Tehdy se dokázali bez elektřiny snadno obejít. Ne, současné společnosti by v takovém případě hrozil středověk. Temný a nelítostný.
William R. Forstchen
Americký spisovatel, který se orientuje také v historii vojenství a vojenských technologiích. Tyto znalosti pak využívá ve svých knihách. K nim patří mimo jiné román Gettysburg o alternativní historii americké občanské válce nebo šestidílná military sci-fi Wing Commander.
Děj románu se odehrává ve Spojených státech. Rodina bývalého armádního důstojníka Johna Mathersona žije poklidně a spokojeně, každodenní stereotyp narušují jen občasné triviální problémy. A podobně si vede i celé horské městečko Black Mountain. Že se děje něco nezvyklého, Johnovi a dalším obyvatelům začíná docházet až ve chvíli, kdy výpadek proudu trvá už půl druhého dne. A nezdá se, že by k jeho nahození mělo dojít kdovíjak brzy.
Severokarolínské městečko tak najednou musí řešit věci, o kterých se nesní ani chovancům psychiatrických léčeben. V obchodech dochází potraviny, bez zásob je i lékárna. Automobily až na pár výjimek nejezdí. V ulicích narůstá panika a stačí jen krok a vypukne anarchie.
Co dělá civilizaci civilizací?
Forstchen nabízí čtenářům svou katastrofickou vizi. Ukazuje, k jakým krokům by pravděpodobně docházelo. Autoritu získá hrstka jedinců privilegovaných díky jejich zkušenostem (učitel historie a bývalý důstojník John Matherson), znalostem a dovednostem (doktor Kellor) nebo vlastnictví zbraně (policista Charlie).
Společnost se rozdělí na jednoduché my a oni. Jakýkoli neznámý se dostává na mušku domobrany. Zbylé jídlo a léčiva je třeba šetřit, ne je rozdávat cizákům. Problémy představují i zloději ve vlastních řadách. Autor naráží na ožehavé téma – přestává bez elektřiny platit i právo? A jak potrestat viníky?
Po celou dobu si spisovatel nepřestává klást podobné otázky. Poukazuje na nepříjemná fakta, jež trápí nejen USA, ale všechny vyspělé země. Staří lidé se dožívají vysokého věku jen s pomocí léků. Díky moderní medicíně mohou žít i diabetici a jedinci s kardiostimulátory. Každý den mnoho lidí přijímá více kalorií, než spotřebuje, pitnou vodou se všemožně plýtvá.
Na čtenáři pak zbývá, aby si vše uvědomil a zamyslel se nad tím.
Kniha zaslouží pochvaly i výtky
Variací na podobné téma se objevují stovky. Zůstane-li opomenuta postapokalyptická stránka románu, i čistě výpadkem elektřiny se zabývá několik literárních a seriálových děl. Čeští čtenáři si patrně vzpomenou na Tmu Ondřeje Neffa. Jen těžko lze Williama Forstchena napadat za plagiátorství. Oba autoři k látce přistoupili po svém. Kdo Tmu již absolvoval, nenajde v knize Vteřinu poté moc nového. Užít si ji však přesto může.
Román nehraje zbytečně na city. I když se pár dojemných scén objeví, nepůsobí samoúčelně. Na obtíž tak pro neamerického čtenáře bude jen přehnaný patriotismus, který z některých pasáží přímo tryská. Zatímco jiní spisovatelé by se ptali, zda lidé v podobných situacích zůstávají lidmi, Forstchen si klade otázku: „Jsme stále Američané?“
Vhodné i pro nefanoušky
Nespornou výhodou představuje autorovo vysvětlení výpadku elektřiny. Nesvádí jej na mimozemšťany ani na šílené vědce. Připisuje ho elektromagnetickému pulzu, který spálí veškeré elektrické a elektronické systémy. Navíc tvrdí, a doslov kapitána americké námořní pěchoty Billa Sanderse mu přikyvuje, že k takovému scénáři může skutečně dojít.
Z tohoto důvodu a také proto, že k námětu přistupuje značně civilně, si román mohou vychutnat i čtenáři, kteří sci-fi jinak neholdují.
Název originálu: One Second After. Český název: Vteřinu Poté. Autor: William R. Forstchen. Překlad: Pavel Pokorný. Ilustrace na obálce: Vojtěch Kybal. Nakladatel: Knižní Klub, 2012. Počet stran: 416. Doporučená cena: 299 korun.
Hodnocení: ****(70 %)