2 fotky 
Kniha hrůzy – tento sebejistý název patří nejnovější sbírce netematických hororových povídek. K takovému sebevědomí má ovšem pádný důvod, sešlo se zde několik zvučných jmen oboru, jako je třeba Steven King, John Ajvide Linqvist, Brian Hodge a Caitlin R. Kiernan.
Antologie dokazuje, že není jen děsivým výkřikem. Zdroj: výřez ze zahraniční obálky
Stejně jako Stephen Jones se i my ptáme, co se, sakra, stalo s žánrem hororu? Proč se upíři třpytí a proč se vlkodlaci chovají jako gaučoví psíci? Kam se poděla všechna ta děsivá monstra, noční děsy a krvemilné příšery? Antologie s názvem Kniha hrůzy se vrací k hororu v pravém slova smyslu.
Kniha hrůzy není sbírkou „The best of“ a ani to o sobě netvrdí. Jde o soubor hororových povídek od více či méně známých autorů, kteří se ve svých dílech vrací k původnímu významu slova horor. Objeví se zde jména jako Stephen King, John Lindqvist nebo Ramsey Campbell. Každá povídka je jiná – některé jsou těmi klasickými pulpovými historkami, některé jsou děsivé, jiné prostě jen nechutné a další záhadné. Příběhy nevznikly přímo pro tuto antologii, ze čtrnácti povídek je pět z nich o rozsahu kratší novely a ve všech z nich se mísí krev, záhady, hrůza a občas i humor v tom správném vyvážení.
Čtěte také: Kniha Level 26 přináší Temná odhalení konce detektivní série
Antologie se těžko hodnotí, většinou se nestává, aby celá sbírka byla špatná nebo naopak výborná. Ani tahle není výjimkou – asi těžko se najde člověk, který by neměl alespoň k nějaké povídce výhrady. Buď jsou málo strašidelné – vlastně vůbec ne horory, nebo jsou příliš rozvleklé, nebo nechutné, nebo, nebo, nebo. Dá se ovšem říct, že Stephen Jones je mistrem svého oboru a již po několikáté dal dohromady to nejlepší v daném žánru.
Buďme ale trochu konkrétní – až překvapivě neuchvátila povídka Stephena Kinga – není příliš nápaditá, příběh je velmi přímý, realistický a postrádá onen děsivý prvek, ani posledních pár stránek s oním zeleným bůžkem bolesti ji nezachrání. Peter Crowther zase drží čtenáře od začátku až do konce v napětí – a konec?
Ten je hodně krvavý. Krvavé a přinejmenším znepokojující jsou i povídky Johna Lidquista a Briana Hodge. Podivný dům a starý les v sobě skrývají brutální zlo a staré síly. Povídka Roberta Shearmana působí absurdně; mezi horory rozhodně nepatří, závěrečný obraz ale v člověku zanechá opravdu podivný pocit.
Dílo Reggieho Olivera je jednou z těch delších novel, která je ovšem až příliš rozvleklá. Některé člověku ani neuvíznou v paměti, ale přesto stojí za přečtení. Nejsou špatné, jsou jen horší než ty opravdu skvělé v této sbírce – mezi ně bez pochyb patří Kořeny a vůbec od Briana Hodge, Hudba Bengta Karlsson, vraha od John Ajvide Linqvista a Všechno špatně Ramseyho Campbella.
Kniha hrůzy je rozhodně jednou z nejkvalitnějších sbírek povídek vydaných v roce 2012 bez ohledu na žánr. Povídky se skvěle doplňují, žádná z nich nepůsobí vyloženě navíc, žádná není nudná nebo přímo špatná. Po dlouhé době se na trhu opět objevila sbírka, která stojí za to, sbírka, která opravdu obsahuje to nejlepší.
Název originálu: A Book of Horrors
Český název: Kniha hrůzy
Editor: Stephen Jones
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Les Edwards
Počet stran: 360
Vazba: vázaná
Rozměry: 150 x 210 mm
Vydala: Laser-Books, Praha 2012
Doporučená cena: 359 KčHodnocení: ***** (90 %)
