7 fotek 
Kosmická loď s nemluvnětem přistála v srdci Sovětského svazu. Z mladého úderníka oplývajícího superschopnostmi vyrůstá propagandistická ikona, která Stalinovi zajistí vojenskou převahu nad celým světem. Jak by vypadal svět, kdyby SSSR vyhrál závody ve zbrojení? Čtěte recenzi na komiks Superman: Rudá hvězda na FANZINE.cz!
Superman: Rudá hvězda vytváří mýtus o dobrotivém tatíčkovi Stalinovi v technicoloru padesátých let. zdroj: Superman: Red Son
Lidé měli vždycky pozitivní vztah ke kontrafaktuální historii. Snad každý z nás si kladl otázku, jak by asi vypadal současný svět, kdyby se historie ubírala jiným směrem. Kdyby Římské impérium nikdy nezaniklo, či kdyby nacisté ovládli svět.
Čtěte také: Vybrali jsme 6 nejlepších komiksových her se superhrdiny
S podobnou myšlenkou si zahrávají i autoři komiksu Superman: Rudá hvězda, který poskytuje satirický vhled do světa známých postav z DC Universe. Kosmický modul s nemluvnětem dopadl na zemi o dvanáct hodin později, kvůli čemuž se ocitl v srdci Sovětského svazu. Malý chlapec se stal členem zemědělského kolchozu, aby se jednou stal symbolem absolutní převahy a neporazitelnosti komunistického impéria.
Mark Millar
Patří mezi jedny z nejuznávanějších komiksových autorů. Ke komiksové tvorbě ho prý inspirovalo osobní setkání s Alanem Moorem, jenž je jeho velkým tvůrčím vzorem.
Mezi jeho nejúspěšnější tvorbu patří mimo jiné díla The Ultimates, The Authority, Wanted a Kick-Ass, přičemž posledním dvěma jmenovaným komiksům se doznalo cti v podobě vytvoření stejnojmenných filmových adaptací. Autor je také od roku 2007 držitelem prestižní ceny Stana Leeho.
Atmosféra studené války pročpělá pulpovým nádechem vyzařuje z každé stránky, geniální námět umožňuje autorům dostatek prostoru pro kritiku současné americké zahraniční politiky či konspiračních teorií o vzniku Nového světového řádu ovládaného malou skupinkou jednotlivců.
Tatíček Stalin trousí hlášky
Výborně působí práce kombinující jak velký politický až filosofický přesah se sarkastickým humorem vypouštěným z úst známých světových politiků. Hláškující Stalin si nebere servítky s nikým ze svých podřízených, takže jeho brzké smrti okolo dvacáté stránky snad budou čtenáři i litovat.
Mimo jednoho z největších světových samovládců zde vystupují i postavy z druhé strany Železné opony, konkrétně například prezidenti Eisenhower a Kennedy. Žádný z nich však není vykreslen s takovou důsledností, jako je tomu v případě v popkultuře velmi negativně vnímaného Richarda Nixona.
Čtěte také: REPORTÁŽ: Festival fantazie 2012 čelil invazi návštěvníků i zahraničních hostů
Vzhledem k velmi nadprůměrnému zpracování příběhu není vyprávění o rudém Supermanovi degradováno na pouhou ideologickou změť americké interpretace dějin, autoři se na svět dívají antiutopickou optikou stírající rozdíl mezi nastupující diktaturou rudé či bílé hvězdy.
Superman i Luthor totiž nabídli lidstvu utopii, ale někteří si i přesto přáli žít v pekle.
Komiksová adaptace jinak velmi profláklého příběhu se tak stává jednou z největších žánrových klasik srovnatelných s legendárními Watchmeny, se kterými sdílí podobnou atmosféru. Tento přístup tak Rudou hvězdu katapultuje mezi jednu z nejvíce morálně vyspělých zpracování klasického příběhu.
Samotný děj je v mnohém o to zajímavější, že dokáže uspokojit jak skalní žánrové fanoušky, tak čtenáře se zájmem o politiku či pouhé fandy komiksového univerza. V příběhu totiž vystupují i další klasické postavy či motivy, ať už se jedná o příběhy s Batmanem či Green Lanternem. Superman, jehož zbraněmi jsou vedle ideologie srpu a kladiva také laserové oči či superdech, proti sobě poštve kdekoho.
Znalci veškeré DC mytologie se navíc budou rozplývat blahem nad rozpracovanými detaily paralelní reality. Postavy umně používají narážky týkající se toho, jak by asi svět vypadal, kdyby Superman onoho dne přistál ve Spojených státech.
Lex Luthor by se kámošil se Supermanem
V komiksu se tak více či méně objevují i Supermanovi blízcí, ať už se jedná o jeho adoptivní maminku či Lexe Luthora, jenž si například povzdechne, že kdyby byl Superman Američanem, jistě by z nich byli nejlepší přátelé.
Ničím nezaostává ani hlubší zpracování postav, každá z nich má svůj specifický slovník a v zásadě jedná racionálně či podle svého přesvědčení. Zajímavé je pak sledovat především vývoj Supermanovy osobnosti, když i přes naivitu mladého komsomolce stále usiluje o blaho všeho lidstva. Velkou hodnotu představují také pasáže naznačující další vývoj světa. Na zeměkouli tou dobou žije už šest miliard komunistů a posledními kapitalistickými státy jsou USA a Chile, které však stojí na pokraji rozpočtového a společenského zhroucení.
Čtěte také: Fanoušek Star Wars si postavil počítačový case. Vypadá jako kráčející tank AT-AT
Poměrně zdařilý je také překlad. Ten působí poměrně přirozeně. Fyzické zpracování české verze je tradičně na vysoké úrovni, jak již bývá u BB artu pravidlem. Odpovídá tomu ale i doporučená cena stanovená na 499 korun.
Ve výsledku jde o precizní komiks, který dokáže oslovit široké spektrum čtenářů, ať už komiksových fandů či jen laických zájemců o studenou válku a současné světové dění. Svým vyzněním a zpracováním se může rovnat lepším žánrovým klasikám. Zamrzí však pozvolna oslabující kvalita přímo úměrná historickým změnám, kdy je druhá polovina komiksu natolik vytržená z kontextu současné reality, že tak rezignuje na své největší lákadlo – hrátky s historií.
Vyšperkovaný závěr se pak nedá nazvat nijak jinak než skutečně skvělým zakončením.
Název originálu: Superman: Red Son
Český název: Superman: Rudá hvězda
Autor: Mark Millar
Překlad: Martin D. Antonín
Obálka: Dave Johnson
Počet stran: 168
Vazba: vázaná
Rozměry: 168 x 238 mm
Vydal: BB art, Praha 2012
Doporučená cena: 499 KčHodnocení: ***** (90 %)
