Menu
FANZINE.cz
Fantasy knihy, fantasy literatura

RECENZE: Tina Salo 5: Petra Neomillnerová tentokrát mezi Vlky Sudet

Dagmar Čechová

Dagmar Čechová

15. 2. 2011

Jedna z mála českých spisovatelek fantasy se po půl roce vrací s pokračováním řady knih o Tině Salo s titulem Vlci Sudet. Pátým dílem do série však přináší obměnu v podobě jiného vypravěče. Bude to i tentokrát fungovat?

Ilustrační foto Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz

Tinin přítel a milenec Kay z nudy vyrazí za svou milenkou na jižní hranice Čech. Místo milostných hrátek ho ale čeká vyšetřování – upírku Saskii někdo zabil a rozhodně věděl, co dělá. Detektivní práce je pro Kaye ale španělskou vesnicí, a tak si na pomoc povolá Zlatu, místního vlkodlaka. Ale ani ona, ani Konrád a několik dalších měňavců mu nedokáže pořádně pomoci, a tak nakonec musí zakročit Tina. Tu ale teď trápí strach o Timoteje a problémy s otcem.

Nový vypravěč, stejné vyprávění

Poměrně úspěšná série od Petry Neomillnerové dostala nového vypravěče – je jím upír Kay. Co k této změně autorku vedlo jen těžko říct – jestli si myslela, že už jsou čtenáři Tininým stylem znuděni, nebo jím byla znuděna ona sama, se nedá soudit. Zvlášť když i Kay zní nápaditě podobně jako Tina. Ano, rozdíly mezi nimi jsou, Tina je ohnivější, ostřejší, celkově sympatičtější. Oproti ní je Kay pětkrát vylouhovaný čajíček, který svoje repliky opakuje každých pár stránek. Chybí mu akčnost a ona krvežíznivost, kterou oplývá Tina.

Na druhou stranu konečně dostávají více prostoru i jiné postavy než je ústřední hrdinka, Kay má vlastní zájmy i hlavu – i když ne tak schopnou jako jeho milá. Bohužel nám ho autorka ukázala jako méně schopnou Tininu kopii s poměrně banálními cíli, které jsou především postel, krev a mrtvoly. A slunce.

Je ale nutné doplnit, že i Tina se v pátém díle série zdá být trochu bez šťávy. Naštěstí to ovšem zapadá do příběhu, kde jí pletky s otcem a nechtěná zodpovědnost unavují. Nicméně, když čtenář porovná Tinu z prvního dílu Sladká jak krev a nynější Tinu, sám pozná, že už není tak zábavná jako bývala. Je pravda, že se vyvíjí a dokonce i tak, jak si situace, ve kterých se ocitá, žádají, ale otázkou je, jestli to člověka nezamrzí.

O co tu vlastně jde?

Vlci Sudet je kniha buďto velmi náročná na soustředění – čímž se takřka vyřazuje z kolonky odpočinkové literatury – nebo je její příběh jednoduše zmatený. Do děje vstupuje mnoho nových postav, některé jsou důležité, některé ne. Na scénu se dostává nové prostředí šumavských lesů a zasněžených měst, a navíc je před čtenáře postaven úkol vyrovnat se s tím, že hlavním hrdinou je Kay, sám zmatený jak netopýr ve dne. Nejdřív někoho zabije, sám ale ví, že to bylo málo, tak zabije pár dalších, což je stále málo, tak zavolá Tinu a spolu zabijí ten zbytek. Nicméně řešení je to jen přechodné. Řešení čeho? Kdo ví.

Dlouhý seznam jmen nových postav, jejich role a schopností je natolik zmatečný (a příliš rychle se měnící), že může čtenáře několikrát přivést k tázavému obličeji. Pointa celého příběhu a jeho začlenění mezi ostatní díly je také zvláštní a lze jen doufat, že se objasní v dalších knihách. Pokud ne, posouvají se Vlci Sudet na úroveň řadové detektivky a prakticky se z celé série dají bez mrknutí oka vypustit.

Poměrně zvláštní je úsilí, jaké autorka vložila do popisu okolí – především co se pustoty a zasněženosti týká. Minimálně dvakrát v každé kapitole se dočteme, jak má které auto problémy s klouzavými silnicemi nebo příkrými kopečky.

Povzbuzující se ale fakt, že Petra Neomillnerová nezapomněla, jak napnuté čtenáře nechala po předchozím díle Smrt u archanděla. Změní se Kayovy schopnosti, bude moci na slunce? A co to bude znamenat pro ostatní upíry? A co Dyre? O mnohých z těchto věcí se mluví více než nadějně. A navíc ne jednou, právě tak akorát, aby nás autorka navnadila na další díl – ten by měl vyjít v druhé polovině letošního roku pod názvem Tanec s carevnou.

Vlci Sudet jsou již pátým dílem série o Tině Salo. Dá se říct, že málokterá série to dotáhne tak daleko, aby nepotřebovala nějakou novinku. Inovace v podobě nového vypravěče se však úplně nevydařila a vlastně celá kniha je takovou odbočkou od hlavního děje. Otázek příliš mnoho nezodpoví, spíše jich po přečtení poslední stránky zůstane víc než na začátku, a tak může člověk jen doufat, že se všechno zase vrátí do starých kolejí.

Název: Vlci Sudet
Autorka: Petra Neomillnerová
Obálka: Karel Kadlec
Počet stran: 211
Vazba: vázaná
Rozměry: 125x200mm
Vydal: Brokilon, Praha 2010
Doporučená cena: 228 Kč

Hodnocení: *** (60 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Tina Salo 5: Petra Neomillnerová tentokrát mezi Vlky Sudet

Hide picture