Menu
FANZINE.cz
Deskové a karetní hry

RECENZE: Upíři chodí spát do hrobů v deskové hře, nikoli na hřbitově

Petra Vlková

Petra Vlková

15. 2. 2013

Takový luxus, jako přetáhnout obvyklou dobu na spaní, si upír nemůže dovolit. Ke všemu najít vhodný a volný hrob dá fušku. Jakou, to smrtelníkům vtipně nastíní desková hra Upíři.

Upíři na obalu hry, po překladu stejnojmenné, Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Upíři na obalu hry, po překladu stejnojmenné. Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Mylně by si člověk myslel, že každý upír má svůj hrobeček, do nějž pravidelně při východu slunce ulehá, podobně jako většina lidí do svých postelí. S příchodem prvních paprsků nastává fofr a kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak to alespoň chodí v deskové hře Upíři, v německém originále Dicke Luft in der Gruft.

Tuto hru distribuuje v České republice společnost REXhry, a to včetně českých pravidel. Kompletně české vydání však Upíři bohužel postrádají. Název zůstává německý a stejně tak i barevná část návodu. Pokud se tedy hráči nechtějí namáhat s překladem, musí se spokojit s malou černobílou verzí. Potěšit je však může fakt, že deskovka kromě pravidel a obalu žádný další text neobsahuje.

Vítězí zde ten, kdo jako první důstojně uloží ke spánku všechny své upíry. Všichni si ovšem potrpí na vybraný styl, přesněji řečeno na sladěnost barev. Upír oděný do zeleného hávu si zásadně nelehne do hrobky s červeným víkem, a ani s žádným jiným vyjma zeleného. Podobně to funguje i u ostatních, hezky svůj k svému. Nelze však lehce poznat, který z hrobů vyhovuje, když všechny mají víka stejně šedivá a barevná jsou pouze zespoda.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/deskova-hra-upiri/|width=660]

Další postup tudíž probíhá podobně, jako v důvěrně známém pexesu. Hráči v rámci svých tahů otáčí libovolně vybraná víka hrobů a kontrolují soulad jejich barev s barvami svých upírů. Ti se soupeřům náhodně rozdají na začátku partie, seřadí se lícem dolů do řady a z obou krajů se pak odkrývají dva z nich. Právo přednostního ulehnutí mají vždy jen ti nejkrajnější.

Pokud pro ně hráč najde vhodné místo, může je ihned uložit ke spánku a pokračovat v hledání. V případě, že odkryje prázdný, ale špatný hrob, buď jej zase zavře a končí tah, nebo může provést takovou malou zradu s česnekem. Jakmile do hrobky vloží svůj stroužek, místo okamžitě zablokuje. Ovšem nejen pro ostatní soupeře, ale i pro sebe, v tom tkví nevyzpytatelnost této zeleniny.

Také se může stát, že jedinec nakoukne do již obsazeného hrobu. Nejenže tedy nebude moci dané místo využít, ale ještě dostane za odměnu dřevěný kolík. Nasbírá-li takhle tři, nebo narazí-li na voňavý česnek, dostane od soupeřů jako dárek nové upíří svěřence. A to vzhledem k cílu hry rozhodně nepatří mezi vítané pozornosti.

Tímhle kolíkem se sice upír neprobodne, ale i tak umí zatopit

Tímhle kolíkem se sice upír neprobodne, ale i tak umí zatopit.

Co do systému Upíři skutečně do značné míry evokují pexeso. Zároveň však obsahují různá zmíněná vylepšení, včetně krysí pohromy, kdy mají hráči k dispozici více tahů v okolí krysího hrobu. Totožným prvkem tedy zůstávají vysoké nároky na paměť, navíc k nim ale přistupuje několik možností taktizovat a kazit soupeřům plány.

I jako obyčejné pexeso by hra Upíři se svou tematikou jistě slavila úspěch. Mystické a záhrobní bytosti nikdy netrpěly nedostatkem přívrženců. Každopádně vedle tohoto deskového zpracování by kdejaké pexesové či karetní zbledlo závistí. Pravda, že jako desková hra zaberou Upíři více prostoru a i svým objemem komplikují převoz a partičky na cestách. Jinak se ovšem autoři zhostili svého úkolu svědomitě a hřbitovní prostředí vytvořili velice efektně.

Na první pohled klasika. Kartónová hrací deska, kartónové žetony. Nesplete se ani ten, kdo si představí obyčejné pokládání vík na upíry. Kdepak ale nějaké kupení tvrdého papíru. Výrazně mohutnější hrací plán není jen rovná plocha, nýbrž kreslený hřbitov s opravdovými vyhloubenými důlky. Do nich menší žetony upírů krásně zapadají a větší víka pak zdaleka neprozrazují, zdali vůbec něco skrývají. Pokud je ovšem zavírají účastníci hry precizně.

Nerušit, na spaní je třeba klidu

Nerušit, na spaní je třeba klidu.

Právě tvarovaná hrací deska a další komponenty představují velmi výrazné lákadlo a něco, co obvykle jiné deskovky nenabízejí. Zvyšují tím už tak vysoké šance zaujmout, jež však pro starší generace může snižovat grafika. Ta je na první pohled přizpůsobena nízké věkové skupině a nemusí na každého působit líbivě. Ač pravidla pochopí i malé děti, orientovat hru pouze na ně se jeví jako strategická chyba, jelikož i dospělí si rádi vtipně potrápí paměť.

Že upíří deskovka s velkým polem, žetony a dřevěnými kolíky nezapadla mezi tuctové paměťové hry, dokazuje ocenění z roku 2004 a její pokračování s názvem Frische Luft für die Gruft. To se však prozatím na českém trhu prakticky nevyskytuje. Jedna výhoda by se našla, hráči mají při výběru snadnější možnost volby.

Název hry: Dicke Luft in der Gruft (Upíři)
Typ hry: Desková, postřehová, rodinná
Výrobce: Zoch
Distributor: REXhry
Doporučená cena: 899 Kč
Počet hráčů: 2 – 6
Hrací doba: 20 – 30 min
Doporučený věk: 6 +

Hodnocení: **** (80 %)

Klady: 
Oblíbená tematika
Originální zpracování hrací desky
Procvičuje paměť
Možnost taktizování
Známý pexesový systém
Zábavnost

Zápory:
Není kompletně v češtině
Dominantní orientace na děti

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Upíři chodí spát do hrobů v deskové hře, nikoli na hřbitově

Hide picture