RECENZE: V deskové hře Hop! mají žáby kukaččí manýry

Nejlepší ovoce je to zakázané a nejlepší leknín ten obydlený. V deskové hře Hop! vlastní příbytek žabkám nevoní. Tak tedy hurá na velké stěhování a hop do cizího!

Hop sem, hop tam… tady ovšem není tak jedno, kam. Čím více špatných skoků, tím menší pravděpodobnost vítězství. Jak název napovídá, o hopsání jde v deskovce Hop! především. Sice se v daném zaměření hra jen těžko pochlubí vyloženou originalitou na trhu, ale přesto ji nelze zaměnit za žádnou jinou. Žabky a skákání u nás nabízí v různých hrách mnoho firem, ale Hop! pouze společnost Granna.

Těžko se lze divit značnému rozšíření a hojnosti tematiky. Zahrát si na chvíli na žábu a řídit její skoky z jednoho místa na druhé, to dlouhodobě patří mezi účinné léky na nudu. V takových případech jde zpravidla stranou i odpor k ropuchám s jejich tmavou, hrubou a vůbec celkově nevábnou kůží. Svou roli zde však má i velikost obojživelníka, přičemž často platí, že čím menší, tím lepší.

A právě se třemi malými žabičkami se snaží v deskovce Hop! hráči manipulovat tak, aby je přes rybníček plný leknínů dostali všechny do některého ze sousedových domečků, a to jako první. Takto to může znít, že se hra svým principem podobá do jisté míry klasickému Člověče, nezlob se. Ale ve skutečnosti se v ní dá mnohem víc spatřovat systém ještě klasičtější hry šachy. A vlastně, proč do toho ještě nezakomponovat škatulata, hejbejte se. Zkrátka se tu najde od každého něco.

Rozestavění lávek před začátkem hry Hop! Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Vezme-li se to popořadě, každý hráč si vybere buď tři zelené, červené, modré, nebo růžové žabky. Pravda, že až na první, maximálně tak ještě druhou barvu, se zbylé dvě k reálnému obrazu příliš nepřibližují. Ale nač puntičkařit. Hra si takový výstřelek, podobně jako pohádka, může dovolit. A konečně ani přírodu neradno podceňovat v její tvořivosti.

Všechny tři žáby se pak usadí na jeden ze čtyř totožných listů, jež představují vždy startovní plochu pro jednoho hráče a cílovou plochu pro ty ostatní. Mezi všemi listy s žábami leží rybník s lekníny, jinými slovy hlavní hrací deska. Potisk s vodou a rostlinami se nachází na obou stranách. Na jedné se lekníny rozkládají rovnoměrně po celém čtverci, na druhé jsou sestaveny do trojúhelníku. Kdo by předpokládal, že jde o dvě různé varianty, spletl by se. Strany se liší s počtem hráčů, přičemž ta s trojúhelníkem se použije pouze pro partii ve trojici.

Nyní se může zdát velice jednoduché, přeskákat postupně po leknínech ze svého domečku do cizího. Jenže to má háček v podobě malých dřevěných lávek. Ty se musí vždy na začátku hry jakožto malé žetony trpělivě rozestavět na hrací plán tak, aby nezůstal jediný leknín ani domečkový list nespojený. Sice to do jisté míry odporuje logice i samotnému názvu hry, ale žabky se bez lávky na žádné další políčko nedostanou.

Ten, kdo tu byl první, ustoupí.

A aby to bylo ještě složitější, žádná lávka nevydrží více, než jedno hopsnutí, takže se ihned po skoku žáby odebírá. Pokud si v rámci tahu jiné žabky nepostaví nové, mají smůlu a musí volit jinou cestu, nebo využít jeden ze čtyř jednorázových zlepšováků. Ty se v podobě speciálních kartiček rozdávají každému soupeři na začátku partie a je pak na nich, kdy a jak s nimi naloží.

Střety na stejném leknínu žáby dost dobře nesnáší a pro tyto případy se řídí heslem: kdo uteče, vyhraje. V praxi to znamená, že pokud má kam, opouští místo původní žába, a když nemůže, nesmí na leknín pro změnu nový návštěvník.

Systém hry je nastaven tak, že se velice rychle pochopí a nepostrádá jednoduchost. Zároveň se nedá označit za triviální, protože nutí účastníky přemýšlet tak, jako by skutečně hráli šachy nebo dámu. Se stejnou, nebo alespoň velmi podobnou měrou, musí soupeři využít své taktické a logické schopnosti a uvažovat pokud možno dopředu a ve variantách. Hop! tak velmi efektivně bystří mozek, ale díky tematice méně vážnou a vtipnější formou, jakou šachy zpravidla nenabídnou.

Hra Hop! v plném proudu

Nadšený bude nepochybně ten, kdo nemá u her rád vysoký podíl náhody. Tady na ní totiž nezbývá prostor a všechno řídí pouze spoluhráči. Sotva bude též někdo zklamaný z grafického i celkového zpracování deskovky. Většinu částí opět tvoří klasický karton s poměrně jednoduchými kresbami, ale samotné žabky jen tak něco nepředčí. Vkusné a věrohodné vytvarování, neopomenutí detailů, jako například mezer mezi prsty či bradaviček na zádech, a nepochybně i barevné odlišení očí. To vše skládá dohromady moc hezký a podařený celek.

Vedle této nálože pozitiv se dá shlížet kritičtěji snad jen na fakt, že dobrou polovinu času samotné partie zabírá úvodní pokládání lávek na hrací plán. S tím se asi nedá moc dělat, ale možná by tuto nezáživnou část urychlil lépe řešený úložný prostor krabice, jenž postrádá jakékoli přihrádky i sáčky.

Ovšem sečteno, podtrženo, desková hra Hop! ve svém důsledku přispívá k radostné náladě, již citoslovce v názvu může směle doprovázet.

Název hry: Hop!
Typ hry: Společenská, desková, rodinná, taktická
Výrobce: Granna
Doporučená cena: 399 Kč
Počet hráčů: 2 – 4
Hrací doba: 15 – 30 min
Doporučený věk: 7 +

Hodnocení: **** 90 %

Klady:
Jednoduchý systém
Oblíbená tematika
Zábavnost, spád
Bystří mozek podobně jako šachy
Zpracování hry, grafika
Roztomilé trojrozměrné žabky

Zápory:
Zdlouhavější příprava lávek
Řešení krabice