Novela Philipa Kindreda Dicka Tři stigmata Palmera Eldritche, která vznikla v roce 1964, v období autorova šíleného pracovního tempa šesti knih za rok, je mnohovrstevnaté a komplikované dílo. Králičí nora vede tentokrát hodně hluboko.
Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz
Tři stigmata Palmera Eldritche úspěšně propojují všechny zásadní elementy, které se kdy objevily v knihách Philipa K. Dicka: osobní krize, drogy, pokřivená realita, alternativní realita, čas a prozření. Dick dokázal tyto prvky spojit ve smysluplně provázaný celek. Tři stigmata navzdory možnému očekávání drží pohromadě jako málokteré jiné autorovo dílo.
Novelu Philipa K. Dicka lze číst dvěma způsoby: s vědomím teologického podtextu, nebo čistě jako feťáckou jízdu plnou bezbřehých halucinací a paradoxů. O silný zážitek půjde tak jako tak, nicméně gnostická teologie byla Dickovou motivací a není možné ji opomenout.
Přečtěte si: Invaze, v jejímž čele stojí Bůh a Philip K. Dick
Jistě se leckdo při zmínce o teologii v souvislosti s Dickem začne ošívat. Jeho knihy se staly populárními proto, že jsou psycho, a ne proto, že jsou teo. Paradoxně se však v tomto případě s hovory o bohu setkáme sporadicky. Dodejme naštěstí, protože když už na ně dojde, vyznívají prvoplánově a hlavně naprázdno. Vyučování nemá kniha zapotřebí.
Vyhnáni z ráje
Pro existenci lidstva budou v budoucnosti podle Tří stigmat Palmera Eldritche určující dvě skutečnosti: za prvé globální oteplování dosáhne takové míry, že se stane za bílého dne pobyt v otevřeném prostoru nemyslitelný, a za druhé prokrok umožní člověku se s tím technologicky (nikoli psychologicky) vypořádat, jednak systémem klimatizací, jednak kolonizováním vesmíru.
Dick předkládá dobývání vesmíru ne jako vítězství, ale jako nutnost a nouzové řešení. Zajišťuje sice budoucnost lidského druhu, avšak za cenu nedobrovolného vyhoštění namátkou vybranných nešťastníků. Ti jsou odsouzeni žít v nehostinných pustinách planet a měsíců naší sluneční soustavy bez možnosti návratu… Že jde o vědecko-fantastickou verzi mýtu o vyhnání Adama a Evy z ráje, podtrhuje teze, že obě vyhnanství, biblické i v Dickově knize, má kořeny v nezřízené lidské touze po pokroku a poznání (nebo, chcete-li, po ovoci).
Kolonizátorům/nevolníkům zbývá jediná možnost, jak se totálně nezbláznit: Can-D, droga vyvinutá společností P. P. Layouts miliardáře Lea Bulera. S její pomocí se kolektivně dostávají do transu, v němž se přenášejí na Zemi 20. století. Berou všichni, takže OSN (v budoucnosti zřejmě všemocná instituce) přivírá oči a narkobyznys je tutová záležitost. Monopol drží Leo Bulero, a když se rozkřikne, že miliardář Palmer Eldritch se vrátil ze soustavy Proxima s drogou (Chew-Z) mnohem lepší než Can-D, Bulero znervózní. Vydá se na tiskovku pořádanou Eldritchem a drogu tam nedobrovolně vyzkouší.
Trochu jiná četba
Co následuje, zaskočí i zkušeného Dickova čtenáře: od momentu konference v ději nebude schopen rozpoznat realitu od iluze. Autor dokázal zprostředkovat ve Třech stigmatech až autentickou zkušenost z užití drogy Chew-Z. Ta nepřenáší člověka do minulosti na ještě obyvatelnou Zemi, ale do říše divů, ze které není návratu.
Prolínání alternativních realit, světů, časových rovin a nesčetné halucinace, paradoxy (pro ilustraci: Bulero se na chvíli stane halucinací lidí v budoucnosti, kteří sami žádnou drogu neužili) a dokonce popírání logiky samotného díla způsobí naprostou ztrátu orientace jak postav, tak čtenáře. Ve chvílích, kdy je čtenář přesvědčen o ústupu účinků drogy, se ve skutečnosti postavy dostávají do ještě hlubšího transu.
Pravidla hry, podobně jako zlá Královna v Alence v říši divů, svévolně určuje Palmer Eldritch. Může je kdykoli změnit tak, aby se nikdo, kdo drogu okusí, z jejího vlivu již nikdy nevymanil a ve finále ztratil povědomí o skutečném světě. V říši drogy Chew-Z je Eldritch neomezeným vládcem.
Čtěte také: Philip K. Dick je přístupný asi jako Muž z Vysokého zámku
Gnosticismus, který Philip K. Dick studoval, v zásadě říká, že falešný bůh stvořil hmotný svět, aby nám zatajil ten skutečný. Svět hmoty je stejně jako ten Palmera Eldritche pouhou zástěrkou. Jedině spasitel, ten, který pozná pravdu (Ježíš, Neo a snad i někdo ze ztracených ve světě Eldritche), ji dokáže i za cenu vlastní oběti odhalit ostatním.
Třemi stigmaty Philip Kindred Dick sám sebe pasuje do role demiurga i spasitele zároveň. Nejdříve stvoří chaos, zmate čtenářovi hlavu a nakonec mu ukáže pravdu. Vrstvením téhož fascinujícím způsobem mění čtenáře z pozorovatele děje knihy v jeho nepřímého účastníka se stejnou zkušeností jako postavy.
Na závěr je třeba dodat, že přese všechno výše řečené nejde o teologickou knihu, ale o antiutopii světa, ve kterém se drogy vymknou kontrole. Paralela s gnosticismem není cílem, nýbrž prostředkem k vytvoření dokonalé metafory omamných látek. Znásobením účinku drogy, její personifikací v podobě Palmera Eldritche a odkazem na gnosticismus pouze vyjádřil její podstatu.
Název originálu: The Three Stigmata of Palmer Eldritch
Český název: Tři stigmata Palmera Eldritche
Autor: Philip K. Dick
Překlad: Emil Labaj
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 234
Vydal: Argo, Praha 2011Hodnocení: ***** (100 %)
