Série Killzone patří k nejsilnějším playstationovým značkám. Temným laděním hry a hutnou válečnou atmosférou se studiu Guerilla Games podařilo zasáhnout obrovskou masu hráčů, a třetí díl této sci-fi akce byl už dlouho dopředu fanoušky pasován na jednoho ze žhavých kandidátů na FPS roku. Nebyla tato očekávání příliš nadsazená?
Máme příběh a nebojíme se ho použít
Hry ze série Killzone nikdy nepatřily k titulům se strhující příběhovou linkou. Právě to se tvůrci v aktuálním pokračování rozhodli napravit a pokusili se jednotlivé charaktery vojáků vykreslit trochu detailněji než jako pouhé stroje na zabíjení, se kterými se běžný člověk sedící doma u televize mohl jen těžko ztotožnit. Tato snaha vývojářů je už od úvodních okamžiků hry patrná a ve hře je mnohem více emocí, než na kolik jsme z podobných stříleček zvyklí.
Přesto se samozřejmě nejedná o žádnou revoluci ve vyprávění příběhu. Scénář hry patří k těm spíše podprůměrným a hlavní hrdinové jsou stále ti stejní macho týpci, s jakými byste si asi ve vaší oblíbené kavárně příliš nepokecali. Jde spíše o to, že tu na rozdíl od předchozích dílů nějaký příběh vůbec je a dojem z celé hry je tím daleko více filmovější a soudržnější.
Příběh Killzone 3 přímo navazuje na události z dvojky a začíná přesně tam, kde děj jeho předchůdce končí. Opět se ocitáme v kůži seržanta Sevchenka a naším nejčastějším parťákem bude starý známý Rico Velasquez. Hráči, kteří měli tu čest s předchozími díly série, jsou tak v mírné výhodě oproti ostatním, minimálně v tom, že už velmi dobře hlavní hrdiny znají.
Ani ti, kteří žádný z předchozích dílů série nehráli, však nemusí truchlit, protože všechny důležité události jim formou textu shrne úvodní intro. Znovu se nacházíme na nepřátelské planetě Helghan, tentokrát ovšem ne v pozici dobyvatelů, ale spíše jako uprchlíci snažící se nějakým způsobem přežít masivní Helghanský protiútok a hlavně najít cestu, jak se z tohoto cizího světa dostat co nejdříve pryč. Více už z příběhu prozrazovat nehodláme, abychom vás nepřipravili o některé překvapivé zvraty.
Killzone se vybarvuje
Důraz na příběhovou velkolepost s sebou přináší i daleko větší množství různorodých prostředí, ve kterém se budeme pohybovat. Na začátku se sice nacházíme v rozbombardovaném hlavním městě Helghanu a hra tak hodně připomíná předchozí díl, postupem času se ale dostaneme do hlubin mimozemských pralesů, na helghanské sněhové pláně nebo do továrny na výrobu zbraní.
Jednotlivé úrovně jsou díky tomu sice o dost barevnější, než bylo u této drsné military sci-fi zvykem, pořád to ale není nic drastického a hra si zachovala svůj ponurý a špinavý ráz, který tuto značku proslavil. Výraznější variabilita prostředí také napomáhá lepšímu spádu celého hraní a nestane se vám, že byste se začali kvůli stereotypnímu okolí po delší době nudit tak, jak tomu v případě dvojky u mnoha hráčů bylo.
Už Killzone 2 patřila k nejlépe vypadajícím hrám na PS3 a vývojáří z Guerilla Games se dušovali, že trojka bude ještě výrazně hezčí. A je pravdou, že technická stránka patří k největším přednostem tohoto titulu. Jednotlivé úrovně jsou neuvěřitelně detailní a každá se snaží velkolepostí překonat tu předešlou. V některých misích vám nad hlavou neustále přelétají obrovské válečné lodě, v jiné se zas plížíte fosforeskujícími pralesy, jak vystřiženými z filmového Avatara.
Vizuální zážitek samozřejmě není všechno. Hra má vynikající tempo a kombinace příběhu, střídání jednotlivých prostředí a přílivu dalších a dalších herních prvků vás neustále žene dopředu. Klasické střílecí pasáže jsou často prokládány střelbou z nějakého toho vehiklu, poskakováním s helghanským jetpackem nebo třeba stealth misemi. V průběhu hraní budete navíc narážet na další typy nepřátel a zbraní, díky čemuž se málokdy stane, že byste měli pocit jednotvárnosti.
Tohle je válka
Zmiňovaná výpravná filmová hratelnost s sebou ovšem přináší daň v podobě absolutní linearity. Skutečně málokdy se stane, že byste měli na výběr z několika možných cest nebo způsobů, jak řešit jednotlivé situace. Nepřátelé nabíhají z předskriptovaných pozic před vaší hlaveň a vaším úkolem je kosit je po stovkách. Ti z vás, kteří jsou na podobný styl hraní alergičtí, by se tedy měli Killzone 3 obloukem vyhnout.
Pocit ze samotné střelby se trošku liší od toho, co z FPS her známe. Rozhlížení je daleko loudavější a třeba otočka o 180 stupňů chvilku trvá. Vývojáři se tím v hráči snaží vyvolat pocit, že je skutečně stokilovým vojákem v plné polní, který nemůže poskakovat skrze bojiště jako zajíc. Zbraně navíc realisticky kopou a pocit ze skutečné futuristické války se tak daří hře s přehledem navodit. Atmosféru navíc skvěle doplňuje orchestrální soundtrack, občas připomínající slavné Hvězdné války.
Killzone 3 je zkrátka větší, hezčí a zábavnější než jeho předchůdce. Tvůrci se poučili z chyb, které byly vytýkány jejich předešlým hrám a přinášejí nám skvěle vyvážený titul, jenž téměř nemá slabé momenty a po celou dobu hraní uhání vpřed jako splašený býk. Po dohrání zhruba osmihodinové singleplayerové kampaně se navíc můžete plně ponořit do multiplayeru, ve kterém lze strávit další stovky hodin.
Killzone 3
Hodnocení:***** 90 %
Žánr: FPS
Výrobce: Guerilla Games
Vydavatel: SCEE
Distributor v ČR: Sony CZ
Česká lokalizace: Ne
Doporučená cena: 1849 Kč
Klady:
Rozmanité prostředí, Důraz na příběh, Tempo, Atmosféra, Technické zpracování,
Zápory:
Linearita, Nepříliš originální