4 fotky 
Varování ministerstva zdravotnictví: tato kniha obsahuje sarkasmus. Hodně sarkasmu. John Constantine přichází opět na scénu s nezbytnou cigaretou v koutku úst. Ať už v baru, motorestu zapadlém sněhem či v punkem bourané Británii 80. let, nikdy neztrácí nadhled, klid a sebejistotu, a povýšil nasírání lidí na umění.
Aby DC Comics mohlo vydávat i něco jiného, než všeobecně přijímané komiksy, vzniklo nakladatelství Vertigo. V něm se mohou realizovat projekty, které si řada čtenářů sice žádá, ale v klasickém slušném DC comics by jen těžko mohly vyjít. Nějaké problémy s přístupností, spoustou krve a sprostých slov, nebo tak nějak…
Série Hellblazer by mohla sloužit jako názorný příklad, protože hlavní hrdina John Constantine není zrovna ukázkový klaďas. Moment, on to vlastně klaďas vůbec není. Je to hajzl první kategorie, který cokoliv co dělá, pro svůj vlastní prospěch dělá.
Svým způsobem vnímání J. Constantina velice ovlivnil Keanu Reeves, když ve stejnojmenném filmu předvedl lovce démonů, exorcistu a bohem i ďáblem nenáviděného parchanta. Tato část hlavní postavy komiksů sice existuje, ale v knize Zamrznutí není dominantní. Ba přímo naopak. Scénárista Brian Azzarello si spolu se třemi ilustrátory hraje s příběhem, aniž by se tam nadpřirozeno prakticky jen objevilo.
Krátké a kruté
…a pohřbený perfektně navozuje atmosféru, ve které se nese celá kniha. Komorní prostředí jedné místnosti navozuje stísněnou atmosféru a pocit, že není úniku. Ilustrace jsou prosty nějakých bombastických, výbušných scén, ale suše a s důrazem na jemný detail podporují velmi dominantní příběh.
Tato část by mohla sloužit jako ukázka kruté hry se čtenářem, kdy autor před jeho zraky rozehraje velmi napínavou a divokou hru, aniž by však ukázal své karty před posledním obrázkem. A když Azzarello čtenáře náležitě ukonejší, vpálí mu pointu přímo do tváře.
Na jednu stranu se sice v povídce neřekne prakticky nic a je tak jednoduchá, až to bolí, ale způsob, jakým je podaná, uspokojí i náročného čtenáře.
Ústřední, čtyřdílný příběh Zamrznutí už autorovi dovolil se trochu roztáhnout, ale přesto se děj nedostane dál, než za stěny motorestu, nota bene zapadaného sněhem. V hospodě postupně narůstá počet přítomných a jeden je horší jak druhý. Vyjma rodinky s dětmi, kterou začne čtenář litovat sotva projdou dveřmi.
Zde si autor spolu s ilustrátorem Marcelem Frusinem pohrávají zejména s grafickou formou a nechávají ji mluvit víc, než kdykoliv jindy. Záběry na detaily postavy Constantina a hra se světlem a stínem mluví samy, aniž by potřebovaly přílišnou textovou pomoc.
V momentě, kdy někdo promluví, stojí to za to. Zejména teda John Constantine, který první polovinu příběhu nedělá nic jiného, než že sedí u baru, kouří a vyrábí jednu odzbrojující hlášku za druhou jako na pásové výrobě. Na papíře to tak vypadá jako festival sarkasmu, který si s ním budou užívat i čtenáři.
Co slovo, to perla
Příběh sám však, zejména ve svém konci, lavíruje a skvěle našlápnutý příběh, na první pohled inspirovaný Deseti malými černoušky od Agathy Christie, vyzní trochu do ztracena.
Kdo miluje punk, ne ten moderní, šampónovitý a mainstreamem přežvýkaný, tupý a vykastrovaný punk, ale PUNK, který cloumal Británií koncem 80. let, ten bude závěrečnou povídku milovat.
Ilustrátor Guy Davis vytvořil jedinečnou exkurzi do Constantinova mládí a přitom namaloval vynikající punkové kulisy. Nechybí specifická móda, zavírací špendlíky, síťované návleky, ani do vzduchu trčící číra. Constantine byl už tehdy hajzl a autor Azzarello mu v tom masivně pomáhá.
Punk & Pulp
Příběh se otírá o nadpřirozeno a čtenář už už jásá, že konečně čte něco, co bylo ve filmu, aby mu pak autor do tváře vpálil svůj výsměch spolu s hlavním hrdinou. Opět v několika místnostech, opět ve stísněné atmosféře a opět s vypiplaným koncem.
Všechny tři příběhy se čtou rychle a dobře. Ilustrátoři vsadili na jemný detail, aniž by do kreseb vkládali skryté významy. Soustředí se na jednoduchou, pravdivou linii, aby podpořili velice přímý děj směřující bez nějakých odboček přímo k pointě. Žádné dlouhé vysvětlování, jde se rovnou na věc. A bez cavyků.
Hellblazer: Zamrznutí tak trochu vyznívá jako kniha na jedno použití, která maximálně pobaví jen na první přečtení, dokud čtenář nezná konec. Přesto si lze i opakovaně užívat jednotlivé scény, jejich atmosféru i zpracování. Kvalita nového Hellblazera tak nezamrzla pod nulou, ale pohybuje se stabilně v nadprůměrných hodnotách.
Kulervoucí komiks to není, ale ani o to neusiluje. Kvalitní zpracování pulpové akce, hlášky a překvapivé pointy čtenáře uspokojí.
Název: Hellblazer: Zamrznutí
Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Steve Dillon, Marcelo Frusin, Guy Davis
Překlad: Štěpán Kopřiva
Počet stran: 168
Rozměry: 170 x 260 mm
Vydalo: BB/art, Praha 2012
Doporučená cena: 349 Kč
Hodnocení: **** (70 %)
