Na začátku srpna přišel na trh Vějíř, tentokrát již s pořadovým číslem tři. Potřetí za sebou vyšel soubor české mangy, který se nechal inspirovat moderními japonskými komiksy. Soubor pochází od různých autorů, a přináší tak další nahlédnutí do českého manga-světa.
Ilustrace na obálce Vějíře 3 Autor: Mešitka
První Vějíř se objevil v roce 2009, trochu jako blesk z čistého nebe. Nebylo totiž jisté, jestli tento malý experiment čtenáře ozáří, nebo je srazí k zemi. Výsledek první (převážně české) mangy vypadal nejistě.
Autoři by si zasloužili poklonu už jen za tu odvahu zkusit, zda je v malém českém rybníčku vůbec možné něco takového vytvořit, a vydat bez toho, aniž by byli lynčováni. Jedenáct příběhů a sto dvacet osm stran mělo co dělat, aby přesvědčilo české čtenáře, že i mezi nimi se najdou zruční povídkáři a kreslíři.
A přesvědčilo.
Některé příběhy čtenáře sice donutí zapřemýšlet, jestli je skutečně pochopili tak, jak autor zamýšlel, nebo jen pointa jaksi zdrhá. Ale většina příběhů se vydařila – napne, pobaví. A to i přesto, že kvůli omezenému rozsahu se dějovost jednotlivých story omezila na rozkreslenou anekdotu.
Znovu a ještě lépe
O rok později spatřila světlo světa očekávaná dvojka. Vějíř s dvaadvaceti příběhy a téměř trojnásobným obsahem se ukázal milým překvapením a důkazem, že tenhle sborník byl krok správným směrem. Díky větším zkušenostem autorů i vydavatelů se prvním Vějířem vybilo několik much, a dvojka čtenáře nezklamala.
Přední strana manga sborníku Vějíř 2 Autor: Mayumi Arai
Před vydáním opět panovalo slabé napětí, zda první počin nenabídl vše, co se z českých poměrů dá vytřískat, ale naštěstí se tak nestalo. Nakladatelství Kobuta dokonce došlo tak daleko, že vydalo samostatné dílo Gymnázium příšer od Antonína (scénář) a Jiřího (kresba) Tesařových. Můžeme jen doufat, že to byl další krok k rozmnožení mangy na českém trhu.
Čtěte také recenzi mangy Naruto
Jediné, co se dá druhému a následně i třetímu dílu vytknout, je pomalé sklouzávání do obyčejných komiksových vod. Japonská manga se vyznačuje zvláštním způsobem kresby i vyjadřování emocí a je tedy rozpoznatelné na první pohled.
Mnoho příběhů z posledních dvou dílů tuto specifičnost však postrádá. I když kostra příběhu i styl kresby potěší a dílu se nedá nic vytknout, někdo by mohl namítnout, že se nejedná o mangu. A Vějíř má být přeci jen souborem mangy.
Do třetí nohy, řekla stonožka
Nyní se zrodila trojka. A zde rozhodně neplatí, že s pokračováním klesá kvalita, spíše: Opakování je matka moudrosti. Jako předchozí dva díly vydali i třetí díl v nakladatelství Kobuta, o.s., která má na svědomí již zmíněné Gymnázium příšer.
Vějíř 3, který si jako předchozí díly odbyl křest na festivalu Advik, a to i s autogramiádou autorů, si svým rozsahem nezadá s předchozím dílem. Na tři sta osmi stránkách se čtenáři představí devatenáct příběhů. Možná o tři méně než v loňském roce, ale zato se ději věnuje větší prostor.
Každý čtenář si přijde na své. Jak po dějové stránce, tak po stylu kresby je každý příběh unikát. Setkáme se starými známými z předchozích dílů, jako jsou bratři Tesařovi, Neoworm, Arisu, Temi či dvojce DanQ&Hayath. V příbězích nechybí romantika, napětí, nějaké to hororové mrazení v zádech, ani příběhy, které mají jediný úkol, a to pobavit. Jestli se jim to podařilo, to ať si každý zhodnotí podle svého vlastního svědomí a zvráceného smyslu pro humor.
Přečtěte si: Manga Maximum Ride se snaží o maximální jízdu. Neúspěšně
Celý díl se čte klasicky euro-americkým způsobem, tedy zleva doprava. Obrácená posloupnost, typická pro japonskou mangu, se zde na rozdíl od Vějíře 2 neobjevuje. Škoda. Ony návody Jak se to čte? vždy byly pro neznalce zábavným zpestřením.
Dočteno – zavřeno, Vějíř 3 si jistě v ničem nezadá se svým starším bratříčkem. Zatímco mezi prvním a druhým dílem se objevil velký skok v kvalitě i kvantitě, Vějíř 3 zůstává na stejné laťce. Příběhy jsou ne vždy dokonalé, kresby zřídkakdy dokreslené do detailů, ale to není na škodu.
Ukázka mangy ze sborníku Vějíř 3
Ač se autoři možná snaží dosáhnout na japonský originál, měli by si uvědomit, že dokonalost není vše. Tyto sborníky české mangy s jejich typickými rysy jsou svým způsobem dokonalé ve své nedokonalosti. Pokud se zalíbil druhý díl, třetí rozhodně nezklame.
Mohlo by se vám líbit: Crying Freeman. Legendy se bez sexu a hektolitrů krve neobejdou
A v případě, že je třetí díl tím prvním, který se čtenáři dostane do rukou, není proč váhat. Knížku bude odkládat s přitroublým úsměvem, s myšlenkou, že se už těší na pokračování, nebo alespoň s pocitem nenucené spokojenosti. O to u čtení mangy přeci jde, ne?
A kdo by měl zájem, pospěšte si. Uzávěrka pro registrace do Vějíře 4 bude již 30. listopadu.
Název: Vějíř – Sborník české mangy 3
Autor: kolektiv
Obálka: Mešitka
Vydal: Kobuta, o.s., 2011
Počet stran: 308
Doporučená cena: 149 KčHodnocení: **** (80%)
