4 fotky 
Konec světa jsme přežili, Nový rok zapili, zkrátka rok 2012 odešel do věčných lovišť. Co tu zbylo na poli fantasy literatury? Naši redaktoři dávají několik tipů, které se budou jistě hodin na jarní prázdniny.
V tipech naleznete zahraniční i české autory. Například Miroslava Žambocha. Autor: Jan Doležálek
Magie útočí (Ilona Andrews)
Kate Daniels, žoldačka, které se smůla lepí na paty a jež má do kapsy hluboko. Když je zavražděn její opatrovník, honba za spravedlností ji vtáhne do mocenských bojů mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi magických bytostí. Mezi Pány mrtvých, nekromanty ovládajícími upíry, a Smečku, polovojenský klan kožoměnců. Tyto dvě strany se vzájemně obviňují ze série nezvyklých vražd – a obě organizace na Kate vytrvale tlačí, aby případ vyřešila, a ona si začíná uvědomovat, že si ukousla větší sousto, než dokáže zvládnout…
Petra Vlková o díle: „Literární styl autorů pranic neztratil ze své silné poutavosti, vtipnosti a svěžesti. Některé popisné pasáže se chvílemi zdají dost podrobné, ale bez charakteristiky okolí se beztak žádný příběh neobejde. Zajímavý a napínavý obsah napsaný čtivým způsobem zapříčiní, že čtenář knihu zhltne, ani neví jak, a vzápětí si řekne: šup sem s dalším dílem.“
Visio in Extremis (Miroslav Žamboch)
Mathias Majer je zkušený příslušník svého druhu, samotář, kterému krásné ženy rády a ochotně poskytují, co potřebuje k životu. Stojí mimo hierarchii svého druhu, mimo klany, mimo války velmistrů. V jediném okamžiku se ale všechno změní – stává se z něj cíl číslo jedna, štvaná zvěř. Z neznámého důvodu je zatažen do podivného sporu mezi tajemnou velmistryní Messalinou a vůdcem jednoho z nejsilnějších klanů. A utíkat před nájemnými zabijáky a zkorumpovanými komandy speciálních jednotek nemůže věčně.
Jan Neuman o díle: „Není to sice z letoška, ale loňské Vánoce se mi líbilo Visio in Extremis od Žambocha. Taková akční oddychovka s upíry, spoustou střílení a vůbec všechno.“
Nikdykde (Neil Gaiman)
Pod ulicemi Londýna je svět, o kterém se většině lidí nikdy ani nesnilo. Město nestvůr a světců, vrahů a andělů, rytířů v brnění a bledých dívek v černém sametu. To je Londýn lidí, kteří propadli trhlinami. Richard Mayhew je mladý úředník, který se s tímto jiným Londýnem seznámí víc, než je mu příjemné. Jediný dobrý skutek ho vymrští z jeho klidného a spořádaného života do světa, který je pro něj záhadně známý a zároveň naprosto bizarní.
Dan Lechmann o díle: „Výborná městská fantasy, při které se čtenář neustále ptá, jestli je to, co právě přečetl, realita, nebo výmysl hlavy autora. Hlavní hrdina potkává dívku a zachraňuje jí život, tím se ale dostává do vlastních trablí, které ho provedou realitou PodLondýna, kde je zcela běžné to, co v NadLondýně není.“
Léčba ostrou břitvou (Daniel Polansky)
Rigus je výstavní, nablýskaná metropole ve Třinácti zemích, její součástí je i Dolní město, spleť úzkých uliček, temných průchodů a zaplivaných náleven. Tady se pohybují nebezpeční lidé a kraluje jim ošklivý muž, přezdívaný Správce. Bývalý tajný agent. Zapomenutý válečný hrdina. Nezávislý drogový dealer. Nález mrtvoly zavražděné dívenky v jednom z tmavých koutů Dolního města je však i na něj příliš…
Dagmar Čechová o díle: „Jde o temnou urban fantasy s prvky detektivky. Autor do děje mistrně zapojuje detaily, které později odkrývají příběh do hloubky. Přitom tu nechybí akce ani napětí.“
Ready Player One (Ernest Cline)
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Lidé utíkají do uměle vytvořeného vesmíru, videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, prožívat své sny a zároveň pátrat po dědictví tvůrce této videohry, miliardáře Jamese Hallidaye, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů. Když se Wadeu Wattsovi podaří objevit první z nich, vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví je nespočet…
Marek Hofman o díle: „Románový debut Ready Player One pochází od amerického spisovatele Ernesta Clinea. Každý fanoušek fantastiky v knize najde své. A je navíc úplně jedno, jestli se jedná o nadšence do sci-fi literatury, filmu, komiksu nebo videoher. Román nabízí jak slušnou dávku zábavy, tak i možnost zamyšlení se nad světem obývaným lidmi, kteří než by žili své šedivé a bezútěšné životy, raději unikají do virtuální reality. “
Cesta králů (Brandon Sanderson)
Svět Rošáru je pronásledován neustálými bouřemi, kterým se muselo přizpůsobit vše živé. Rostliny se před nebezpečím zatahují do puklin, zvířata se ukrývají do ulit a lidé staví svá města pouze na místech chráněných skalami. Přesto jsou bouře i požehnáním – uvolňují mystickou Záři, s jejíž pomocí je možné konat zázraky… nebo činy nejčistšího zla.
Jan Nohavec o díle: „Cesta králů nemá stovky postav jako Píseň ledu a ohně, ani propracovaný systém božstev a magie jako Malazská kniha padlých, ale zároveň také není tak okoukaná a roztahaná jako Kolo času. Má vlastní drajv a originalitu, vlastní třešničky na dortu a především čtivost.“
Dlouhý černý úsvit (J. W. Procházka)
Nejdelší noc v dějinách Agentury začíná. Likvidací nejschopnějších agentů se roztáčí kolotoč konspirací, vražd, podrazů i brutálních soubojů. Dochází k prolínání paralelních světů, v regulérní válce v podzemí Švýcarska padají sestřelené Black-Hawky…. To vše je pouhá předehra k rozhodující bitvě o myriády paralelních světů. Hrabě X-Hawk si převedl agenturní heslo „Svůj svět si musíme zasloužit!“ na strohé: „Existuje jen můj svět – a ten si vy nezasloužíte!“
Olga Buriánková o díle: „Pokud má někdo rád příběhy Jiřího Procházky, tento díl JFK si bezpochyby zamiluje. Pokud totiž není tím nejlepším, je jistě v první pětce. Pokud se ale někomu jeho rukopis příčí – krvavé podrobnosti, zabíjení, létající hlavy nebo občasné šťavnatější výrazy, tahle kniha není pro něj. Jestli po všem podobném jen prahne, užije si dokonale. Mezi těmito dvěma tábory mnoho čtenářů už nezbývá.“
Čas čarodějnic (Deborah Harkness)
Historička a čarodějnice Diana Bishopová celý svůj život odmítala své nadpřirozené nadání. Alchymistický rukopis však do jejího života vnese nevítaný příval magie. Záhy se po Dianině boku objeví i záhadný Matthew Clairmont, vědec, válečník a upír. Přestože mezi bytostmi panuje staleté nepřátelství, Diana a Matthew se jen s obtížemi brání vzájemné mrazivé přitažlivosti.
Lenka Lokvencová o díle: „Autorka skvěle spojila historické reálie středověku s milostným příběhem. Nejsem příznivec zamilovaných pohádek, ale mrazivé jiskření, které doplňuje příběh Času čarodějnic, je lákavé. Nemluvě o tom, že autorka knihy Deborah Harknessová je spisovatelka s velkým S a její postavy jsou věrohodné a fascinující.“
