Bernard Hennen, německý fantasy autor, patří k řadě spisovatelů, kteří křísí klasické rasy z fantastického žánru. Hennen si vzal na triko Elfy. Úspěšně. V České republice mu z elfí ságy vyšla už pátá kniha.
Ilustrace na obálce knihy Světlo elfů Autor: Jan Patrik Krásný
Román nazvaný Světlo elfů začíná patnáct let po konci čtvrtého dílu (nazvaný Zima elfů), po krvavých válkách mezi elfy a troly, jež byli vyhnáni z rodného Albenu do světa lidí. Trolové získávají čím dál tím větší sílu a moc, a chystají se zaútočit pomocí albské stezky (magické cesty vytvořené pradávnými předky – Alby) přímo na hrad elfí královny Emerelle. Aby tomu zabránila, ničí pomocí albského kamene stezku a stovky trolích válečníků se zřítí do nicoty. Spolu se zničením stezky ale do Albenu proniknou Yingizové, stínové bytosti, které pradávno vyhnali do nicoty všemocní Albové, a jež se živí světly života všech bytostí.
Kniha funguje na principu střídání mnoha dějových linek. Čtenář sleduje například putování královnina mistra šermíře Ollowaina a lutinky Gandy do největší knihovny světa, aby vyzvěděli, jak zahnat zákeřné Yingizi, cesty zlého démona Devanthara, s ním se čtenáři seznámili už v předchozích dílech nebo syna lidského bojovníka Manfréda, Alfadase.
Trochu moc zamotané
Jak už si čtenáři mohli všimnout, autor si hodně potrpí na spletitý děj a velké množství dějových linek. A to tak moc, že se člověk mnohdy nemá šanci v příběhu orientovat. Jednotlivé celky se střídají neuspořádaně a často se stává, že čtenář nemá šanci pochopit, proč se rozebírají osudy té a té postavy, jelikož se prostě nikdo neuráčí mu to sdělit. Takováto situace však nenastala poprvé. I v předešlých dílech se stále tato chyba opakovala a autor si to stále ne a ne uvědomit.
Jako protiklad k nedokonalosti návaznosti stojí úžasný námět i jeho propracovanost. Od dob tolkienových elfů uplynula spousta vody a jedna z nejznámějších a nejjemnějších ras upadla v zapomnění. Bernard Hennen patří společně s Markusem Heitzem (Trpaslíci) a Christophem Hardebushem (Trolové) k německé trojce spisovatelů, kteří se zaměřili na klasické fantasy rasy.
Hopity hop a bác
Asi tak by se ve zkratce dala popsat struktura psaní i děje. Něco se rozjede, vypadá to nadějně a najednou se čtenář octne někde úplně jinde a zírá, jak se tam dostal. Nepochopí to ale ani v okamžiku, kdy se o pár řádků či stránek vrátí. Tak se pokračuje dál, opět se něco rozjede a stane se úplně to samé. Jako v začarovaném kruhu. Celá kniha by potřebovala vyšperkovat a upravit jednotlivé návaznosti. Někde to tolik nevadí, ale jinde to je jak pěst na oko.
Výše uvedené chyby jsou jedinými vadami na kráse tohoto díla. Nic jiného se vytknout nedá. Příběh má nápad, má spád, nepostrádá vtip. Postavy nejsou prázdné, mají svůj charakter a své vlastnosti, jež se pro ně staly typickými v předchozích dílech. Je možné, že se čtenář dočká i překvapení v podobě změn v osobnostech hlavních hrdinů. A to za to stojí.
Jedná se o velmi kvalitní dílo, které jistě potěší všechny nadšené příznivce Hennenových Elfů i klasické fantasy jako takové. I přes všechny nedostatky, jako je špatná návaznost děje nebo a roztříštěnost celé knihy, stojí za to si ji koupit. Četba pro volný čas, do školy pod lavici i před spaním.
Název originálu: Elfenlicht
Český název: Světlo elfů I
Autor: Bernard Hennen
Překlad: Svatava Kretková
Obálka: Jan Patrik Krásný
Počet stran: 304
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 170 x 240 mm
Vydal: Fantom Print, 2010
Doporučená cena: 249 KčHodnocení:*** (60 %)
